Hellstromův úl
Frank Herbert
Entomolog Nils Hellstrom se pouští do realizace svého Projektu 40, který považuje za vyvrcholení svých pokusů s chováním hmyzu. Buduje lidský úl, v němž se bude jeho 50 000 obyvatel řídit pravidly panujícími ve skutečném hmyzím společenství. Avšak vše sledující vládní Agentura brzy vytváří speciální tým agentů, aby odhalila účel projektu, jeho slabosti, a zabránila jeho rostoucímu vlivu. Agenti, kteří objevují skutečnou noční můru, strašnější a odpornější, než si jejich paranoidní vláda vůbec dokázala představit, jsou brzy odhaleni, a tak nezbývá, než poslat další… Dílo bylo prvně publikováno v časopise Galaxy v roce 1973 pod názvem Projekt 40. Živá představivost Franka Herberta a jeho brilantní náhled na přírodu a ekologii se nikdy neprojevily jasněji než v tomto klasickém díle science fiction.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , BaronetOriginální název:
Hellstrom's Hive, 1973
více info...
Přidat komentář
Tak tohhe bylo naprosto geniální!
Moc mě bavila ta paralera mezi normálním světem, který je též řízen určitými pravidly a úlem. Problém je ale v tom, že mi své slabé a nemocné "nenecháme jít" a uměle neurčujeme jejich osud, protože každý je určen pro něco. Byť by se dalo říct, že v uzavřené společnosti by se to dalo uskutečnit. Přeci jen, čím méně lidí, tím se snižuje pravděpodobnost individuálního postavení proti systému. No, nevím, zní mi to klasický vzorec sekty nebo totality. A víme, jak to tam dopadá...
Přesto...i přes ty špatné a nemorální věci, které jsem si v knize přečetla, nejlepší byl konec, hlavně poslední stránky. To bylo dost...no, jako z přístupu lidí...
Do knihy jsem se ze začátku nemohl nějak začíst a chtěl jsem ji po nezáživné Duně vzdát, ale od vstoupení Perugeua do úlu a setkání s Fancy mě to už nesmírně chytlo a i když tam nebylo téměř žádné napětí držela mě zvědavost co se z toho vyklube. Také se mě líbíli dobře popsané myšlenkové pochody nejrůznějších postav.
Dickovsky paranoidne, napad dobry ale remeselne len priemerne, posledna 1/4 knihy mala konecne nejakeho hrdinu a dej gradoval ale poslednu kapitolu Herbertovi asi zozral pes tak to vydali bez nej a posobi to nedokoncene.
Ak by som predtym nepoznal Dunu tak by toto bola moja posledna Herbertova knizka.
Slabe tri hviezdicky.
Zajímavý a originální námět knihy, bylo to i docela čtivé. Myslím,ale že příběhu by hodně prospělo, kdyby děj byl popisovaný z pohledu jednoho, dvou hrdinů...škoda taky, že víc nebylo popsané společenství a život v úlu.
Komentář obsahuje spojlery.
Tak, začal bych anotací - Nevím kdo to psal, ale asi nikdy v životě jsem ještě nečetl popis knihy, který je tak mimo :D
Pokud vím, těžko by se dalo říct, že Projekt 40 byl Hellstromův, rozhodně se netýkal pokusů s chováním hmyzu. Hellstrom rozhodně nebudoval úl...no nemohl jsme si pomoci a nenapsat to, protože kvůli tomu jsem od knihy čekal trochu něco jiného.
Každopádně nápad je to superní, popis úlu se mi taky celkem líbí, i když nebyl nějak moc detailní. Bohužel kniha mě nedokázala plně vtáhnout do děje, nejspíš proto, že chyběl kladný hrdina. Většinu knihy sledujeme děj s pohledu Hellstroma nebo lidí z Agentury, kteří se ale ztrácejí nebo umírají. S tohoto pohledu mě nejvíc bavil konec nikdy a útěk z úlu, to mělo spád a přečetl jsem to jedním dechem. Bohužel konec knihy mě taky zklamal, čekal jsem spíš vnitřní rozpory v úlu který ho rozloží vnitřně, protože nakonec přece jen lidé a hmyz, jsou hodně rozliční tvorové.
Tak či onak, nebylo to vůbec špatné čtení, jakožto první kniha co jsem četl od Herberta to jistě nebude moje poslední. Dávám pěkné 4*
Dobře napsaná kniha s opravdu zajímavým nápadem, která se čte velmi dobře - bohužel je však, řekněme, nepříliš uvěřitelná, takže po jejím přečtení v hlavě zůstane jen prázdno.
Hu, jde mi mráz po zádech! Jako ostatně při čtení všech knih páně Herbertových. Dobré a děsivé. Dobře děsivé. Děsivě dobré.
Dobré sci-fi, napínavé až ke konci, poměrně realistické. Vypráví o společnosti lidí, kteří žijí po vzoru hmyzu v podzemním úle. Z počátku to vypadá jako dokonalá, efektivní společnost. Když se ale do úlu dostane člověk z naší civilizace, odhalí kromě její technické dokonalosti i zvířecí krutost a bezcitnost. Vše má svůj účel, každá lidská jednotka má svůj úkol a když už není pro úl prospěšná, ztrácí právo na život.
Vhodné pro milovníky sci-fi, skeptiky dnešní společnosti. Lék pro lidi, kteří by chtěli radikální řízení společnosti.
Velice pekna knizka o snaze jisteho spolecenstva, transformovat lidskou spolecnost na spolecnost inspirovanou hmyzem. Zajimave vykresleny lidsky ul, kde je vetsina bezpohlavni delnici, samci a samice vybrani jen k plozeni, specialne vyslechteni vedci a ridici pracovnici. Na toto spolecenstvo narazi agentura a snazi se zjistit o co tam jde..Musim rict ze v nekterych castech knihy me docela mrazilo. Delnici, rodici pahyly,...
Herbertovou největší devízou je jeho pronikavá inteligence. Od začátku čtení knihu prostupují Herbertovi vědecké znalosti a vy víte, ža autor ví o čem píše, že si jen z fleku nevymýšlí. Na druhou stranu, občas mi připadlo, že nškteré místy až příliš rozumově pojaté sekvence knihy škodily její literární stránce. Například docela mi zprvu vadilo rozebírání vnitřního chodu vládní Agentury a vztahu agentů na různých pozicích. Teprve později jsem pochopil, že to má svůj smysl. Herbert tím dává do kontrastu dva druhy "úlů " - společností. Tu naši, stávající, (což je vlastně svým způsobem též úl, jen s tím rozdílem, že většina jeho obyvatel má také individuální myšlení a někteří by z něho třeba i rádi unikli) proti Hellstromově společnosti kolektivního mozku, kde každý jedná jen ve prospěch celku a nic jiného než jeho prospěch nemá smysl.
Je to Orwellovské téma a často jsem na něj, při čtení této velice depresivní knihy, myslel.
Dobré. Ani mi to nepřišlo jako velká nadsázka že se z lidí stali "mravenci". Herbert to prostě umí podat, nikomu jinému bych to nevěřil...
Další skvělé (méně známé) dílo autora Duny, Franka Herberta. Rozhodně doporučuji.
"Způsob, jakým barbarští lidé z Venku bojují proti hmyzu, je zvlášť poučný. Tím, že se staví na odpor mocnému aspektu existujících procesů, nevědomky dodávají palivo obrannému systému svých protivníků. Jedy lidí z Venku přinášejí většině hmyzu okamžitou smrt. Ale ta hrstka, která přežije, si vyvine imunitu - schopnost snášet jed bez škodlivých účinků. S návratem do dělohy země tito přeživší předávají svou imunitu miliardám příslušníků nové generace."
Autorovy další knížky
1988 | Duna |
1993 | Spasitel Duny |
2007 | Děti Duny |
2001 | Božský imperátor Duny |
1999 | Kapitula: Duna |
..."mezi miliardami živoucích tvorů na zemi jedině člověk o své existenci uvažuje.Jeho otázky mu působí muka,protože se na rozdíl od hmyzu nedokáže smířit s tím,že jediným účelem života je život samotný."
Námět na dlouhé přemýšlení...