Hemisféry

08.12.2020

Bouška dokáže neotřelými slovními spojeními popisovat otřelou každodennost, která v jeho podání působí obzvlášť dusivě. Vnímá se všemi smysly, mnohdy i svéráznými kombinacemi ("Po zkapalnění jsme si plivali navzájem do pusy novinové zprávy / Pršel z nich kyselý déšť a ptáci"). Básně jsou tělesné, vše je cupováno, tlačeno, řezáno, mnohdy až v extrémním hnusu ("Posaď se pod můj krvavý konečník / a čekej na přídavek.")
Košatý suverénní jazyk občas předbíhá sdělení a v pár básních jsem byl poněkud ztracen. Ale nechybí ani vybroušené šokující pointy ("Kdybych ho znovu porodila, / vaše děti by houkaly jako sanitky"), zejména básně ze třetího oddílu považuji za obzvlášť povedené.
Chce to klid, pomalé čtení a zapojení obou hemisfér a čtenářský zážitek bude enormní.

Pršet

Poklepávám se po rameni
a přivolávám přívalový déšť kvůli plevelu.
Těší mě, že přerůstá pečlivě zastřižený trávník,
těší mě, když voda teče
a ptáci serou na terasy.
Můj cval ucpal kanály.
Vrozená láska k anarchii, řeknete si,
ale hudbu nenahmatáš jako brýle na nočním stolku –
taky nezůstane tam, kde jste ji odložili.
A když to začíná,
tetovaným holkám padají pecky z uší,
neplatí cifry ani ciferníky,
košile mávají svým pánům,
právníci prchají před odpadkovými koši ve kterých vzdychají zmuchlané noviny
a slova sama skáčou do blbých rýmů.
Zmokni každý den!
Zmokni se mnou v téhle ulici,
tratíme všechno v tomhle světle,
zmokni se mnou ve zlatém prachu planety,
moje oko je letící meteorit,
nemá žádnou pravdu pro tebe ani pro sebe.
Myslím jako tráva,
zkapalněný bůh bude pršet v našem smíchu,
až za soumraku svěsím ramena.
(s. 60)

Po přečtení Ohně po slavnosti jsem nečekal, že autor předloží (svoje) krvavé maso. Ale je tady. Hemisféry se nedají srovnat s předchozí knihou autora. I v Hemisférách jsou "uživatelsky příjemné" básně, jako např. právě báseň Sníh apod. Ale základem Hemisfér jsou jiné básně. Autor jako by nějak zrychlil svůj mozek. Podle mého názoru geniální dílo. Autor neztratil sice schopnost napsat dobrou báseň (Sníh...), ale to, co čteme v ostatních básních, je nesouměřitelné....