Škvár
Charles Bukowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11254/skvar-UaJ-11254.jpg
4
776
776
Škvár je posledním dílem Charlese Bukovského. Byl vydán krátce po autorově smrti a vyvolal příznivé kritiky i v médiích, která oslovují širokou veřejnost a jež Bukowského po celý život až okázale ignorovala. Škvár je stejně drsný a satirický jako jeho ostatní díla, avšak díky svému meditativnímu charakteru, vyvolanému vědomím neodvratně se blížícího konce, rozeznívá i jiné struny – elegickou lyričnost a spirituální hloubku největších autorových básní.... celý text
Přidat komentář
Škvár je hodně zajímavá kniha. Na jednu stranu je znát, že ji Bukowski psal těsně předtím než umřel a tak nějak už tušil, že si pro něj ta "svině s kosou" jde, na druhou stranu je to dost vtipný příběh, který mi v lecčems připomněl třeba Big Lebowskiho. Určitě stojí za přečtení.
Dost možná má nejoblíbenější kniha. Bukiho mě přivedl ke čtení a tenhle román mě od něj baví nejvíc, protože je neucelenější a nezábavnější. Jasně, je to detektivka, ale já proti schématu nic nemám, když ho dobrej autor použije jako kostru, na kterou navleče vlastní přirozenost. Snad díky tomu do knihy skvěle zapadly i ty fantaskní prvky.
Soukromej detektiv Belane z Los Angeles je skvělá postava. Zbožňuju jak se v té knize mezi sebou postavy baví. Ty dialogy, ten popis. To je ryzí Charles Bukowski, poslední chlap starýho Hollywoodu. Byl jsem baven každou stránkou.
Doufám, že někdy uvidím filmovou adaptaci Škváru, která se předlohy bude držet tak jako v případě Klubu Rváčů.
Škvár jak se patří.
Celé dílo je propleteno naprosto absurditou - což mě neskutečně bavilo, nic nebylo předvídatelné.
Postavy se točily jak na kolotoči, samotnej Nick Belane je specifická pozitura, ale člověk si ho oblíbí chtě nechtě.
I ty vulgarismy jsem překousl, co asi jiného čekat od amerického románu že :D občas z toho vytanula i docela žertovná chvíle, byť jednodušší, ale pro vesnické křupany jako jsem já,zřejmě dostačující:
„Ale já tu kurvu zaženu tak daleko, že už ji nikdy neuvidíte!”
„Já si nemyslím, že je kurva, pane Belane.”
„To je jen takovej slovní obrat. Nechtěl jsem tu děvku urazit.”
A v čem jsem si lebedil úplně nejvíce, byly takové ty náhodné extmpore v textu, jen tak z ničeho nic:
Pak jsem jel domů. Vrhnul jsem se na kuře a bramborový salát. Jedním grapefruitem jsem si kutálel po koberci.
NEBO
Jenom tak vegetujeme jako zelenina. I já. Nevím, jaký druh zeleniny jsem. Cítil jsem se jako tuřín.
Zkrátka k pokoukání.
Ke knize jsem se dostal dost povrchně. V anotaci knihy Petříček Sellier a Petříček Bellot se nachází věta „Máte rádi Bukowského?”
Nyní mohu dít, byť pouze dle jednoho díla, že bezesporu ano.
Tak tohle opravdu nebude pro každého, ale naposledy jsem se takhle nahlas zasmál, když jsem podruhé začal číst Švejka. Dokonalá razantní četba Zdeňka Loníčka pomáhá dělat z téhle bizarní, brutální a vulgární parodie na losangeleskou drsnou školu originální zábavu. Obdivovatelé autora tam nacházejí i něco víc.
85 % (589 hodnotících je aktuálně na průměru 81 %).
…
Býval jsem nadaný, jsem nadaný. Občas jsem si prohlížel své ruce a uvědomoval si, že jsem mohl být velkým pianistou nebo něčím takovým. Ale co s těma rukama dělám? Drbu se na koulích, píšu šeky, zavazuju si tkaničky, splachuju záchod atd. Nevyužil jsem svých rukou, promarnil jsem je. A svůj mozek také.
…
McKelvey se hrozivě zašklebil. „Dobře mě poslouchej, Belane. Tommy je tu jen za jediným účelem, a tím je pomalu tě rozmlátit na maděru. Že jo, Tommy?" „Jo," řekl Tommy. Vypadal na sto sedmdesát kilo. S oholenými chlupy by vážil možná sto šedesát.
…
Nebo možná našel nějaký způsob, jak zastavit proces stárnutí. Podívejte se na filmové hvězdy, vezmou kůži z vlastní prdele a nalepí si ji na tvář. Kůže na prdeli se vrásčí naposled. Ve svých pokročilých letech mají všichni herci prdelní ksichty.
…
Nasadil jsem si svůj hnědý klobouk a zapnul telefonní záznamník. Pak jsem šel pomalu ke dveřím a otevřel je. Stál tam McKelvey. Měl mohutný hrudník a vypadal, jako by měl v ramenou vycpávky. „Tvoje nájemní smlouva vypršela, smrade!" vyprskl. „Chci, abys votuď vypad!"
Pak jsem si všiml jeho panděra. Vypadalo jako hromada sraček a já mu do něj narval pěst. Chytil se za břicho a obličejem narazil do mého zvedajícího se kolena. Upadl na zem a pak se převalil na stranu. Strašný pohled. Překročil jsem ho a vytáhl mu peněženku. Fotografie dětí v pornografických pózách. Měl jsem chuť ho zabít. Ale vzal jsem si jen jeho zlatou kreditní kartu, kopl ho do zadku a sjel výtahem dolů.
Vlk.kh to vystihl.
Tohle byla hrozná nuda.
Abych nebyla nespravedlivá, příběh to mělo. Půlka knihy mě i bavila. Detektivní zápletka zajímavá. Smrtka a její oběť, furt jsem čekala, "co dál."
Jenomže se to táhlo a nudilo... Časem mi začalo být jedno, jak to skončí.
Jsem ráda, že jsem dodržela pravidlo dočíst knížku alespoň do půlky.
Moje první seznámení s Bukowskim, takže jsem chvilku byla u vytržení z toho slovníku, ale pak mi to chytlo a těšila jsem se na každou návštěvu baru :)
Bukowského detektivka mě oproti jeho autobiografickým Ženám vůbec nenadchla. Smrtky, červení vrabci, mimozemšťané... ehm.
Fanoušci "Buka" laskavě prominou - a nebo ne, je mi to fuk - ale tohle byla hrozná kravina. Ano, je to čtivé, řemeslně dobře zvládnuté. Autor umí vyprávět a tu hvězdu dávám za drsný styl vyprávění, který mě na začátku tak moc zaujal, že jsem byl ochoten překousnout Smrtku a posléze i nějakého toho Červeného ptáka. Ovšem mimozemšťané, to už bylo moc. Je mi jedno, co chtěl autor říci, nebudu se pídit po nějakém hlubším smyslu, či nesmyslu, je to blábol. Četl jsem dvě jiné, víceméně autobiograficky pojaté knihy od Buka a to jsem byl vcelku spokojen, proto jsem se, zčásti i vinou velmi pozitivní kritiky na Škvár těšil. Ale dostal jsem spíš ledovou sprchu, tohle šlo mimo mě a upřímně jsem autorovi nedával ani moc šanci k pochopení.
Ale jo, vzhledem k tomu, že tahle kniha měla být škvár, tak ji musím ohodnotit pozitivně, jelikož opravdu byla. Bukowski toho přes celý odklon od jeho klasické tématiky cítit byl, což bylo příjemné. Originální byla také výraznější dějová linka než u Charlesových autobiografických děl.
Po několika letech odkládání jsem se konečně dostala ke knize od Bukowskiho díky výzvě a určitě ne naposledy. Kniha mě bavila od začátku do konce.
Bukowskeho jsem četla prvně jen kvůli výzvě. A zřejmě ani k dalším knihám se nechystám :-D Vůbec jsem nepobrala, o co tam jde, ač se mi to dobře četlo.
Uplne odlisna ako ostatne a predsa s nezamenitelnym rukopisom jedneho z "najvätsich spisovatelov 20. storocia". Vykreslenie viacerych pribehov jedneho detektiva s patricnou davkou chlastu, vtipu, sci-fi a filozofie. Jedna z mala knih od Buka, kde sa takmer nemihne Hank.
Bukowski vedel, ze smrt sa blizi a ponal to opät po svojom. Nevahal si snou zaflirtovat, vypit a pokonverzovat v unosnej rovine.
Lahka oddychovka, pri ktorej som sa nenudil.
Je pravda, že se tato kniha četla dobře, ale vůbec mi nesedla. Vadila mi spousta věcí, proto jen dvě hvězdy. Je mi líto..
Název knihy vystihuje celou knihu. Četlo se to sice dobře, ale je to hrozná slátanina plná násilí , chlastu, nejkrásnějších bab na zemi a taky frustrace. Nic jsem od Bukowského nečetlo, jen toto a nevím, co si myslet....
Netypicky Bukowski, smireny, ze se blizi jeho konec, napsal po Sunkovem narezu svuj druhy nejlepsi roman. Zpocatku prilis rozharane a prekombinovane, ale zminky o Bukowych oblibenych spisovatelich Celinovi a Fantem potesi. Pak uz jsem knizce prisla na chut a pri cteni zaverecneho odsavce jsem dostala husi kuzi.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Moje první kniha od Bukowskiho. Krásná noir detektivka oproti které Marlowe vypadá jako žáček nedělní školy. Je jedno, že hlavní hrdina je arogantní packal. Pro ránu nejde daleko a pořád hláškuje. Je to vtipné, dojemné, nápadité, zábavné a naprosto nepochopitelné :)
Dneska jsem nejprve totálně promoknul, a pak u baráku spolknul jakousi létající obludu. Ještě, že měla od deště umyté hnáty. Smrt je prostě všude. Výjimkou není ani tato kniha.
Souhlasím s názorem, že je to trochu jiný Bukovski. To ale rozhodně neznamená, že horší. Děkuji všem přírodním mocnostem, že jsem si ji mohl přečíst. Kde jinde bych se totiž dozvěděl, že: "Detektiv bez revolveru je jako kozel se šprckou".
Asi se vám to stává taky. V klidu si čtete, srkáte třeba autorovu oblíbenou plachetnicovou whisky a najednou bác! Věta jak blázen. Věta jako celá povídka: "Měl jsem modré oči, staré boty a nikdo mě neměl rád". Kvůli takovým větám čtení miluju. Pane Bé, smekám svoji bekovku a klaním se.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
Moje první seznámení s Bukowskim a nepochybně se stane mým oblíbeným autorem. Co se týče Škváru, každý si v něm může najít něco jiného. Někdo příběh a jiný zase detailní popis pocitů a života hlavního hrdiny. Kniha byla opravdu vtipná, ale asi ne pro každého. Na druhou stranu, když popisoval své deprese, byly stejně intenzivní jako ty předchozí veselé stránky. Přečteno za dva dny a pro mě to byla krásná kniha plná života i smrti.