Škvár
Charles Bukowski
Škvár je posledním dílem Charlese Bukovského. Byl vydán krátce po autorově smrti a vyvolal příznivé kritiky i v médiích, která oslovují širokou veřejnost a jež Bukowského po celý život až okázale ignorovala. Škvár je stejně drsný a satirický jako jeho ostatní díla, avšak díky svému meditativnímu charakteru, vyvolanému vědomím neodvratně se blížícího konce, rozeznívá i jiné struny – elegickou lyričnost a spirituální hloubku největších autorových básní.... celý text
Přidat komentář
''Čekali jsme a čekali. Všichni. Nevěděl snad ten psychiatr, že čekání je jedna z věcí, které dohánějí lidi k šílenství? Lidé čekají celý život. Čekají ve frontě na toaletní papír. Čekají ve frontě na peníze, čekají v ještě delších frontách. Čekáte, až půjdete spát, a pak čekáte, až se probudíte. Čekáte na svatbu a pak čekáte na rozvod. Čekáte, až začne pršet, a čekáte až přestane pršet. Čekáte, až se najíte, a pak čekáte, až se budete moci znovu najíst. Čekáte v čekárně u psychiatra s bandou cvoků a přemýšlíte, jestli jste také cvok.'' - Rozhodně jedno z mých nejoblíbenějších děl Ch. Bukowského. Nacházím částečné ztotožnění s filozofickými úvahy detektiva Belana (který zajisté nese autobiografické rysy).
Škvár je prostě dílo, které musí rozesmát i mrtvolu. Duet Fanteho a Danteho, rozhovory Smrtky s Belanem a v neposlední řadě Hal Grovers a jeho dominantní mimozemšťanka, toť valící se povodeň nápadidosti humoru.
Bukowskeho posledná kniha, ktorá je odlišná od jeho predchádzajúcej tvorby. V podstate žiadne vulgarizmy a nechutnosti, ale viac filozofie a uvažovania nad životom a smrťou. Predsa sa autor nezaprie a z knihy je cítiť jeho typickú iróniu a bezprostrednosť. Dovoľujem si tvrdiť, že je to jedna z najlepších kníh čo napísal.
"cítil sem dopadat jeho trus. nebyl to moc dobrý den. Ne pro mě."
Vážně moc dobré. Můj první Bukowski.
"Ozvala se moje kocovina. Vodka a pivo. Za to se platí. Občas jsem přemýšlel o svých ledvinách, ale mé ledviny se nikdy neozvaly, nikdy neřekly: "Přestaň pít, zabíjíš nás a my zabijeme tebe!" Kdyby naše ledviny mohly mluvit, nepotřebovali bychom protialkoholní léčebny."
Hodně jiný Bukowski, který mi nesedl. Příběh o detektivovi, co vyšetřuje šílené případy a např. jeden večer sedí v baru se Smrtkou a Mimozemšťankou po boku, to už je slušně ujeté i na brakovou literaturu...
V souvislosti s Bukowským mi utkvěl jeden rozhovor s Michalem Malátným, jenž vyjádřil, že u Bukowského je nejlepší ta kniha, kterou přečtete jako první. Pod tenhle názor bych se podepsal a pro mě je touto první přečtenou knihou paradoxně Bukowského poslední dílo Škvár.
--- Existence je nejen absurdni, ale je to prachsprosta drina. Uvedomte si, jak casto si v zivote oblekate spodky. Je to desive, je to odporne, je to pitome. ---
CH.B ...zo Škváru :D
Více než důstojné rozloučení, zbavené toho bordelu, který Buka obvykle obklopoval. Kniha o sebehledání a neodvratitelnosti. O smrti. O konci všeho. Znělo to totiž smířeně, klidně a vyrovnaně. Rozhodně to není to nejlepší, co Buk napsal, to ne... ale rozhodně je to asi to nejchlapáčtější, co napsal.
Autorovy další knížky
1995 | Šunkový nářez |
2013 | Všechny řitě světa i ta má |
1996 | Poštovní úřad |
2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
2005 | Zápisky starého prasáka |
Od Chinaskiho jsem doposavad četl z prózy jen Příběhy obyčejného šílenství a Škvár mě nadchl. Lehce noir detektivka plná sebereflexe před očekávaným koncem, samozřejmě doplněná klasickým autorovým stylem, plný peprného sarkasmu a hořkosti života, abusrdní zápletka...prostě to má všechno. Sjeto jedním dechem. Ovšem nutno poznamenat, že je to vlastně nuda. A vy jste taky nudní.