Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví... (3.vydání)... celý text
Přidat komentář
Heřmánkové údolí bych rozdávala k povinné četbě všem ženám, které mají dojem, že mají těžké období a že už dál nemohou. Anna se nikdy nelitovala, nikdy se nevzdala a vždycky byla ochotná bližním pomoci. Musela jsem se smát jejímu ruskému překladu Kamillen Tal, Heržmankové údolí. A jak tam byla šťastná, měla všechno, po čem toužila. Je mladá, zdravá a silná. Má zdravé děti, hodného pohledného muže a dobré přátele. Říkala si, že tohle je štěstí a nikdo jí ho už nikdy nemůže vzít. Netradičně plný počet, líbilo se a moc ! A hluboká poklona paní autorce.
(SPOILER) Těžký život jednoduché ženy. Je zvláštní, proč tolika z nás připadají inspriativní a obdivuhodné hrdinky submisivní, nevzdělané (a neochotné se jakkoli dovzdělat), zajímající se jen o své nejbližší okolí (politika a společenské dění jsou jen "žvanění"), které rodí dvakrát do roka a jedou vytrvale jak králíček Duracell svou každodenní rutinu kolem domácnosti. Ideální muž je zde prezentován jako ten, který se o ženu umí "postarat", je trochu natvrdlý a proto mu žena říká jen to, co uzná za vhodné, i když "to" chce celkem často, tak "to" nikdy netrvá moc dlouho, aby se to nedalo vydržet, ale hlavně - a to je zásadní - umí všechno opravit a dovede ocenit domácí stravu! A komunisti zas nebyli tak špatní, jasně, nějaké to znárodňování a zavřeli pár sousedů a tak, ale zas dali byt a ROH rekreaci u Mácháče. Bagatelizace alkoholismu a znásilnění included. Brr.
Překrásné. Nádherně napsaný příběh o síle a statečnosti ženy, která rozhodně neměla lehký život, ale ve všech situacích si dokázala poradit. Inspirativní pro každou ženu.
Po Hlasu kukačky jsem sáhla po Heřmánkovém údolí a rozhodně nelituji. Opět má kniha i přes těžký osud hlavní postavy veskrze pozitivního ducha. Autorčino psaní bych přirovnala k návštěvě zkušeného psychoterapeuta - nebojí se jít do temných hloubek a rozebrat vás na kousky, ale dá si tu práci, aby vás na konci zase dala dohromady a vy mohli pokračovat v běžném životě bez úhony.
Tuhle knížku bych si asi sama nikdy nepůjčila, ale byla mi doporučena. A musím říct, že byla nádherná. Krásný, dojemný a místy až neuvěřitelný příběh dívky, později ženy a matky, s kterou se osud od samého začátku nemazlil. Ale ona i tak našla v sobě sílu a dokázala se radovat z maličkosti.
Člověk si ani neuvědomuje, jak to měli tenkrát vše složité a že i kostka cukru byla pro malé děti, ta nejsladší odměna.
Neskutečně krásně napsaný příběh životní pouti mladé ženy, střídající šťastné období s velmi těžkými a smutnými obdobími. Nemohl jsem se odtrhnou od čtení, velmi dojemný příběh. Myslím, že jen ženy dokáží takové útrpné zkoušky života přežít bez nenávisti a ztráty naděje, citu a lásky.
Veľmi pekný príbeh o oddanosti, obetavosti a láske v neľahkých životných chvílach. Už dávno som nebola z knihy šťastná a smutná zároveň.
Vrelo odporúčam.
Skvělé napsaný román. Velmi dobře se mi četl. Věřím tomu, že realita byla ještě horší.
Po dlouhé době jsem se nemohla odtrhnout od čtení, je to nádherný román, moc doporučuji.
Od knihy se neslo odtrhnout. Krásný příběh staré paní, která ten život neměla vůbec jednoduchý a přitom ve mě po přečtení knihy zůstalo cosi ...krásného. Přečtěte si ji. Pak ji dejte přečíst své mamince a babičce. Za mě letos asi nejlepší kniha, kterou jsem četla .
Tohle je po dlouhé době opět kniha, která mě naprosto dostala. Určitě pro mě bude knihou roku. Nádherné vyprávění vzpomínek staré dámy, se kterou se život nemazal. Nešlo se od toho odtrhnout. Je to moje první kniha od autorky a rozhodně ne poslední! :)
Není nic horšího než si projít vším, čím si prošla hlavní postava románu. Vzpomíná na vše i na své mladi, ale na místě, které asi nikomu není úplně příjemné. Má svůj věk a leží ve špitálu po těžké operaci. Ve svých, teď lehce po narkóze a tlumících lécích , zmatených myšlenkách si zpětně přehrává dobu, kdy si už bez rodičů musela poradit ve válečné době. Která dospívající divka se musela vdávat a ještě k tomu za někoho se zraněním na celý život? Anna, domácky Anča, nejen, že měla problémy před svatbu, ale i krátce po ní. Neustálé policejní kontroly, výslechy , strach cokoliv říct, protože i stěny mají uši , aspoň tehdy je měly :) Takový byl komunismus . Stojí za přečtení
Velice krásná, milá knížka...
Počtete si o nelehké životní situaci, o lásce a oddanosti...
Doporučuji :-)
Tento příběh dle skutečnosti byl velmi emotivní, život Aničky, která musela předčasně dospět, ale nakonec to všechno zvládla s bravurou. Silná osobnost, až si říkám, jestli bych všechny situace zvládala taky s takovou lehkostí. Anička, mi přišlo, vůbec nepropadala panice a starala se dokonce i o cizí. Škoda osudu, který potkal jejího prvního manžela, ale Anička byla nakonec i odměněna spokojeným životem.
Bylo to má první zkušenost s touto autorkou. Byla jsem velmi mile překvapená. Kniha se četla velmi dobře a děj byl mnohdy silně procítěn. Ale jak už tady bylo několikrát zmíněno, je škoda že konec autorka tak rychle "sfoukla".
Čekala jsem víc a proto jen 4*.
Kniha se četla dobře, stránky ubíhaly, příběh se stále vyvíjel. Ale čekala jsem nějakou gradaci, akci, zvrat. Vše se dalo z předchozích náznaků předvídat. Přišlo mi, že spisovatelka nešla moc do hloubky, bylo to takové povrchní. O dětech jsme toho moc nevěděli, vše se točilo jen kolem Anny a Pavla, což mi přijde škoda. A konec mě tedy doslova zklamal, čekala jsem, že se dozvím víc. Tohle bylo ukončené strašně narychlo.
Zkusím další knihu, třeba bude lepší
Smutné a krásné, jen mi na konci připadalo, že už to chce mít Körnerová s Annou nějak dořešené, tak ejí životního příběh nějak kvapem dohnala k cíli. Ale nijak to neubírá na čtivosti. Heřmánkové údolí je opět důkazem, že komunisti jsou čisté zlo a 50. léta musela být pro mnohé utrpením. Chudák Pavel. A další.
Štítky knihy
20. století česká literatura domácí násilí mateřství psychické problémy poválečná doba ságy český venkov hrdinkyAutorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
(SPOILER) Jako náročný čtenář jsem si byla předem naprosto jistá, že na Heřmánkovém údolí najdu spoustu mínusek. Ale neměla jsem prostor ty mínuska hledat, protože mě čtení knihy zcela pohltilo. Četla jsem, když mi vyzváněl důležitý pracovní hovor, četla jsem při míchání omáčky, četla jsem při vaření kávy, četla jsem při čekání až tiskárna vytiskne dokument, četla jsem při zapínání počítače i potají během meetingu, četla jsem vždy a všude až jsem dočetla na konec. Původně jsem chtěla ohodnotit třemi hvězdičkami, ale pozor SPOILER! Naštěstí jim ty hlavy sekerou chtěl opravdu rozmlátit, tep mi stoupl na 180, zapotila jsem celou stránku a kniha se vyšplhala na hvězd pět.