Heřmánkové údolí
Hana Martinková
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...... celý text
Přidat komentář
Miluju, když mě knížka tak vtáhne do děje, že těch pár dní , co ji čtu, jako bych žila uvnitř a mohla se postav dotknout...velice doporučuji, krásná kniha, silný příběh , čte se jedním dechem, prostě aaaaaaaach....
nádherně napsaná kniha.Přečetla jsem ji skoro jedním dechem.Velmi se mi líbí styl psaní autorky.
Osud Anny nebyl úplně sluníčkový , přesto ho brala takový jaký byl , byla velmi silnou ženou až do konce svých dní.
Po delší době jsem se zase úplně ponořila do příběhu Anny. Kniha se mi moc líbila, autorka opět nezklamala. Příběh se hezky čte, není to žádná červená knihovna. Člověk si zase uvědomí jaké možnosti má v dnešní době. Hlavní hrdinka byla opravdu statečná a obdivuhodná žena.
Naprosto přirozeně popsaný děj života silné ženy. Styl, jakým je kniha napsána, mi byl velmi příjemný. Přečetla jsem ji po večerech asi během 4 dní.
Úplně nejvíc mi sedla tahle nezdolná síla člověčího ducha... sic plíživá úzkost té doby mi rozbrázdila duši... přeměna mile poklidné vesničky v bandu ustrašených malolidí neutěšeně bila do srdce smutně alarmující realitou... NICMÉNĚ ... jedna z posledních vět osudem zvalchované Anny mi až vehnala dojatou slzu do oka... přeci jen trocha toho lidského dobra je třeba každému z nás... stačí se jen na ten svět dívat tou správnou srdeční chlopní... stačí si jen přivonět.
Knihu si koupila kamarádka, ale k jejímu přečtení neměla dostatek času, na základě recenzí jsem si knihu od ní půjčila a byla jsem nadšená. Pro mě osobně strhující příběh mladé a neskutečně statečné ženy, která se dokázala poprat se vším, co jí život postavil do cesty. Za mě jednohlasně doporučuji.
Heřmánkové údolí - krásný název. Kniha se čte sama. Jen od přečtení Hany si nemohu pomoci a vše za ní ,,pokulhává".
Moc pěkně vyprávěný silný příběh. Má strhující děj, díky kterému nejde knížku odložit.
Ráda dám této knize výborné hodnocení, protože si ho prostě zaslouží. Někde jsem četla, že autorka píše podbízivě, aby se to lidem líbilo. Nesouhlasím. Píše čtivě, protože jsou tam opravdové emoce, ne jen "mělo by to tam být, tak to tam dám". Díky a ráda sáhnu po nějakém dalším titulu
Výborné!! Silné, dramatické, a přitom klidně plynoucí čtení. Varování: Nejde odložit, čtete a čtete, až se vám tají dech... Hrdinka mi přirostla k srdci hned na třetí stránce. Přečetla jsem i epilog. Sem tam ukápla slza. A hlavně mi došlo, jak klidný a pohodový život žiji, a v jakém nadbytku...až mi bylo občas hanba :-)
Úžasná kniha. Normálně čtu knihu s přestávkami půl roku. Tuto jsem přečetla za 3 dny. To myslím vystihuje vše.
Žena, která makala od rána do večera...těhotná a zase těhotná... hladověla, mrzla... tolik negativního ji potkalo a přesto měla optimismus v mysli až do konce života. "... Vždycky jsem měla kolem sebe samý hodný lidi." To její nadšení do života vás nutí číst stále dál a dál až do 3 do rána...
Byla jsem na knihu moc zvědavá, slyšela jsem na ni tolik chvály... za sebe mohu říct, že je chválena plným právem. Tento příběh by si měly přečíst všechny dámy, které jsou v současné době na rodičovské dovolené... naprosto neskutečné podmínky bez vody,elektřiny, tepla, jedno dítě za druhým, navíc vaření v restauraci, obsluha hostů, role pokojské, praní povlečení ubytovaným, plinek děti, vše bez vody v domě, pračky.... naprosto šílené. Větu, která se mi ovšem vryla do paměti nejvíc, řekla Beáta..."tam, odkud pocházím, se považuje za šťastné manželství to, kde má ženská ještě dva roky po svatbě všechny svoje zuby"
Anna, tak křehká napohled a tak silná ve skutečnosti. Život v cizí zemi pro ni opravdu nebyl snadný a její lidskost a pokora se dají shrnout v závěrečné větě : Vždycky jsem měla kolem sebe samý hodný lidi.
Pěkný příběh,ale víc se mi líbily Želary,hlavně úžasný film a Žítkovské bohyně, pokud jde o ženské osudy.
Na knihu jsem dlouho čekala v knihovně a jsem ráda, že jsem se nakonec dočkala. Moc hezká, smutná, jemná, drsná, odvážná... V hlavě mi dlouho zůstane vůně heřmánku.
Štítky knihy
20. století česká literatura domácí násilí mateřství psychické problémy poválečná doba ságy český venkov hrdinky
Autorovy další knížky
2012 | Heřmánkové údolí |
2019 | Hlas kukačky |
2018 | Co neodvál ani čas |
2013 | Kočár do neznáma |
2022 | Jelení vršek |
Kdo má rád knihy paní Mornštajnové, toho nadchne i tato kniha, protože se jim svým pojetím velmi podobá. Krásně odvyprávěný příběh ze života, který se čte jedním dechem. Po dočtení se sice ten úplný "Wow efekt" nedostavil, ale to nic nemění na tom, že je to velmi dobře napsaný příběh, který potěší každého, kdo rád čte o skutečných osudech obyčejných lidí.