Hezčí svět
Barbora Šťastná
Je čas znovu postavit spálené mosty. Začátkem května 1986, když se nad naši zem pomalu sunul radioaktivní mrak z Černobylu, bylo Zdeně šest let. A tenkrát se stala věc, která změnila osud celé její rodiny. Co se událo? Proč nechce její matka mluvit o minulosti? A kdo je tajemná imaginární přítelkyně, kterou Zdena oslovuje Dede? Hledání odpovědí ji zavede do maringotky v sudetském pohraničí, do temné garáže přebudované na bunkr, ale i na pobřeží v daleké Bretani.... celý text
Přidat komentář
Za mě velmi příjemná kniha. Ani nevím, kde jsem k ní přišla a neměla jsem žádná očekávání, autorku neznám. Ale po tom frustrujícím začátku se to začalo zajímavě rozvíjet a i hloubka postav, zejména tedy hlavní hrdinky, mi přišla dostatečná. Spokojenost, určitě vede k zamyšlení, jak dalece změní některá naše rozhodnutí trajektorii našeho života. A i našich blízkých.
Moje první setkání s autorko. No, přečetla jsem, ale zatím další načínat nebudu, mám dostatečnou zásobu jiných
Někdo knihu hodně chválí jiní jí docela nepěkně haní. Ale to je v pořádku, každý také nemá rád knedlo vepřo zelo. Mně se moc líbila, ač nemusím s konáním každé postavy souhlasit, umím je pochopit a bylo mi s nimi často dobře. Určitě to nebude bavit hodně mladé čtenáře, kteří si málo prožili, ale já jsem spokojená a chválím, četlo se mi dobře. A ještě krásná obálka.
Ale jo ..vcelku příjemná oddechovka...moc se mi nelíbilo, jak autorka naložila s tajemnou Dede...
Bohužel tato kniha ač má krásnou obálku, není nic pro mě. Příběh plytký, děj dost předvídatelný. Nebavilo mě to vůbec. Bohužel za sebe tuto knihu nedoporučuji.
Jo a opět se opakuje téma vší … a takhle se mi asi budou vybavovat další "nedokonalosti".
Jako kdyby autorka neuměla najít jiné téma.
A snad ještě, matka je v Praze pomatená a pak jí to myslí. A ano, viz níže, nepamatuje si sourozence? Nepamatujeme si příkladně výlet do Kolína, ale toho, cos námi byl den co den? Asi je toho víc, konec zvonec, jdu si dočíst Žízeň po životě, nalokat se češtiny u Otčenáškova Když v ráji pršelo a nechat se unášet popisem ulic Zolou.
První dvě knihy autorky super, i třetí, prostě úvahy s nimiž se každý z nás v některé kapitole ztotožní. Láska pro samouky... hmm, trochu mi to připomíná moje peripetie po rozvodu i s těmi nesprávnými muži, jen jsem nejezdila nikdy na víkendové pošahané akce, kde se nabírá energie:-). Hezčí svět... nechci hledat, ale mám za to, že tam 2x bylo přirovnání vlála jí šála jak Malému princi - to mi vadí, vadí mi současná móda používat cizích křestních jmen, u nás neobvyklých. Ano souhlas s někým viz níže, závěr pohádkový pro malé děti a žijí tma dodnes. Už to, že Daisy Bell salon.... on věděl, že chtěla dát dceři jméno Daisy?? Trošku moc přitažené za vlasy se říkalo za mého mládí (1965) . OK dočetla jsem. Vadí mi i popis příkl, utíkala Nerudovkou, zabočila do té a té ulice, utíkala tou a tou ulicí - zeměpisný popis. Stačí vzít do ruky jiného autora a víte, že čtete skutečného spisovatele. Bohužel, plná knihkupectví a …. nic...
(SPOILER) Bloger není spisovatel. Tato kniha mne o tom znovu přesvědčila. Plytký snadno předvídatelný děj, místy nepochopitelný (že by si šestileté dítě nepamatovalo, že mělo sourozence ?). Hlasy ze záhrobí, ploché postavy, vše končící všeobjímajícím všeobecným štěstím zalité sluncem…. A co si z toho mám odnést já jako čtenář? Inu, asi lépe vybírat, co si koupím a co budu číst…
Milá kniha, která působí neuvěřitelně uklidňujícím dojmem, že to v životě může skončit i krásně!
Tak to byla paráda, oddechovka, ale zaujala od začátku do konce. Moje první, ale určitě ne poslední kniha od Báry Šťastné.
Docteno pred par dny, nevim, nejak me to uplne nedostalo, knihu jsem cetla docela dlouho a zaver byl na me az moc mysticky.
Moje první kniha autorky, není můj šálek četby, knihu odkládám. Kniha má nádhernou obálku.
Četla jsem všechny předešlé knihy této autorky, tak jsem byla zvědavá na tu nejnovější. A zpočátku to bylo dobré, takové oddechové čtení s hrdinkou, která není dokonalá, nějaké trable, trapasy... Od určitého místa a potom až do konce, jsem si při čtení stále víc uvědomovala, že toto není kniha pro mne. Ale myslím si, že B.Š. psát umí, jen ty humorné fejetony se mi od ní líbily víc.
(Pokud si někdo vybírá knížky podle štítků, tak zde uvedený a v anotaci zmíněný Černobyl opravdu není v ději nijak podstatný).
Štítky knihy
rodinné vztahy Černobyl emigrace sestry matky a dcery rodinná tajemství české romány matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
2022 | Samotářky |
2013 | Šťastná kniha |
2019 | Láska pro samouky |
2020 | Hezčí svět |
2017 | Dobrá tak akorát |
Knížka se moc hezky četla. Určitě zkusím ještě jinou od této autorky.