Hezčí svět
Barbora Šťastná
Je čas znovu postavit spálené mosty. Začátkem května 1986, když se nad naši zem pomalu sunul radioaktivní mrak z Černobylu, bylo Zdeně šest let. A tenkrát se stala věc, která změnila osud celé její rodiny. Co se událo? Proč nechce její matka mluvit o minulosti? A kdo je tajemná imaginární přítelkyně, kterou Zdena oslovuje Dede? Hledání odpovědí ji zavede do maringotky v sudetském pohraničí, do temné garáže přebudované na bunkr, ale i na pobřeží v daleké Bretani.... celý text
Přidat komentář
Báru Šťastnou mám ráda. Líbila se mi v časopisech, líbil se mi její blog, moc se mi líbí její spolupráce s Pamětí národa. Koupit si její poslední knížku mi připadalo stejně samozřejmé, jako kdyby jí vydala moje dobrá kamarádka. Věděla jsem, že se Hezčí svět bude lišit od předchozích knih. Stejně jsem se ale neubránila zklamání. Připadalo mi to trochu jako Malinka a Běsa (ale horší) a trochu jako Panda v nesnázích (ta byla o malinko horší). Děj se mi zdál předvídatelný, místy přetažený, místy nedotažený.. a některé detaily mě vyloženě štvaly. Pro mě je B. Šťastná skvělá blogerka, (šéf)redaktorka a žena, ale jako spisovatelka je pro mě bohužel nezajímavá a lehce zaměnitelná.
Je to velmi povedený román o rodině, která má schovanou, nevyřešenou minulost, jež zasahuje do přítomnosti a ovlivňuje chování všech z rodiny. Zdena se ji postavila čelem a to vedlo k odkrytí tajemství a uvědomění.
Kniha se velmi dobře četla, není to o romantické lásce, ale o vztazích a změnách, které vedou k lepšímu. Je zde hezký uzavřený konec, což oceňuji. Celkově mi kniha padla do noty a doporučuji ji k přečtení. Je k přemýšlení, ale netlačí na slovo.
Tuhle knížku mi během karantény přinesla domů máma. Říkala, že s covidem je třeba číst veselé, pozitivní a ne moc namáhavé věci. Jednu knihu už jsem od této autorky četla a připadala mi plytká, ale chtěla jsem dát spisovatelce Šťastné ještě šanci. Po padesáti stranách jsem se ale znovu přesvědčila, že to není literatura pro mě, ale přitom mám ráda jednoduché a jasné věci. Nicméně tohle mi připadalo až hloupé... pitvání se v uměle vytvořených ranách v srdcích lidí... postavy ani děj nebyly uvěřitelné.
Tohle je úplně jiný šálek kávy, než na který jsem od autorky zvyklá. Ale mile mě to překvapilo. Příběh je čtivý, zajímavě propletený. Je to těžké rodinné téma, kde se neustále odkrývají nové rány a tajemství, ale i tak se mi to dobře četlo (dramata mě nevadí). Jediné, co mě vadilo, je přílišná předvídavost. Není vůbec těžké odhadnout při všech zápletkách, kam se bude příběh dále ubírat. Ale to mě neodradilo. Hlavní hrdinka mi byla celkem sympatická.
P.s. jo a štve mě, když se na nějakou knihu těšim tak moc a čekám na ní dlouho a pak ji během chvilky přečtu. Ale to je můj problém a známka, že mě kniha fakt bavila. :D :)
Knihu jsem otevřela odpoledne, dočetla ve dvě noci. Překvapuje, otvírá, písmenka nádherně tečou a hlavně jsem si dokázala představit postavy, které krásně oživly. Pro mě to je bestseller roku 2020
Báječné čtení pro české čtenáře, které hltáte stránku za stránkou a na samém konci je vám líto, že jste si nedokázali poručit a číst pomaleji.
Jsem nadšená! Dočteno asi za tři dny, mrzelo mě, že není delší. Hlavní hrdinku jsem naprosto chápala, chodí to takhle ve všech rodinách. I když jiné texty této spisovatelky ráda nemám, tento doporučuji!!
Kniha je avizovaná jako změna stylu Barbory Šťastné… z věčné rádkyně a ambasadorky štěstí a rodiny na autorku hlubších a zásadnějších textů. A tak to i je, čte se to krásně, úplně vidím pana T. před sebou, i chimérickou Dedé.
Líbí se mi souběh dvou časových rovin, které se na konci logicky setkají a protnou. Konečně kniha, kterou může číst i chlap a nedumat, kdo že to vlastně vedle něj žije.
Skvělá je i volba nové ilustrátorky obálky.
Au!
Jakmile jsem se o ní dozvěděla, upalovala jsem pro ni - humorné povzbuzení, co znám z ostatních Šťastných knih, jsem zrovna potřebovala jak sůl.
A přišel náraz. Do půlky není příběh ani trochu Šťastný. Naopak jde o rodinné drama podobné těm od jiných známých českých autorek (nebudu jmenovat, ale stačilo), jen s těmito rozdíly: Konec je uspokojivější a někteří muži zaujmou kladné role.
Hodnocení musím odložit. Líbí se mi příběh, hlavně optimističtější druhá půlka, i konec, ale z toho úderu rovnou do očekávání se budu chvíli vzpamatovávat.
Štítky knihy
rodinné vztahy Černobyl emigrace sestry matky a dcery rodinná tajemství české romány matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
2022 | Samotářky |
2013 | Šťastná kniha |
2019 | Láska pro samouky |
2020 | Hezčí svět |
2017 | Dobrá tak akorát |
Perfektní! Asi nejvážnější, co autorka doposud napsala. Moc se mi líbil celkový koncept románu, návraty do dětství i vyústění.