Hippokratova přísaha
Barbara Wood
Dramatické osudy tří přítelkyň, které se v roce 1968 setkaly v prvním ročníku na Castillově lékařské fakultě v Kalifornii. Každá z nich má svůj vysněný životní cíl. Energická a ctižádostivá Ruth chce dokázat své schopnosti otci – praktickému lékaři, který ji od dětství podceňuje, plachá Mickey, jejíž tvář hyzdí ošklivé mateřské znaménku, je rozhodnutá pomáhat lidem postiženým stejně jako ona a krásná míšenka Sondra, která nikdy nepoznala pravé rodiče, touží léčit nemocné ve vlastni svých předků – v Africe. Roky náročného studia, stáží, praxe, atestací, léta nezměrného úsilí a osobního odříkání jsou korunována úspěchem. Sondra se výtečně osvědčí v misijní nemocnici v Keni, i když musí slevit hodně ze svých ideálů, Ruth – premiantka ročníku – se stane obětavou matkou, ale zároveň vyhledávanou gynekoložkou v Seattlu, a Mickey, která se díky experimentálnímu kosmetickému zásahu zbaví svého prokletí, obětuje osobní život kariéře a proslaví se v oboru plastické chirurgie. Ani ti profesionálně nejúspěšnější se sice nevyhnou omylům, zklamáním, krizím, milostným prohrám či rodinným tragédiím, ale Ruth, Sondra a Mickey se nevzdávají. Snaží se plnit Hippokratovu přísahu, pracovat a žít tak, aby beze zbytku dostály svému poslání – lékařskému i lidskému.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2002 , Ikar (ČR)Originální název:
Vital Signs, 1985
více info...
Přidat komentář
Tak myslím, že po přečtení této knihy, bych mohla být doktorkou! :-D Ocitla jsem se na patologii, operovala jsem mozek, slepák. Vyskytla jsem se u komplikovaněho porodu a vyzkoušela jsem si Hysterektomii či plastiku prsu a jiné dovednosti. Kniha se dobře četla, Ruth mě často štvala, ale i tak bych řekla, že tato kniha patří mezi to nejlepší, co autorka napsala. :-o
Osudy 3 kamarádek doktorek, tak jak to v životě bývá. Chvíle štěstí a pohody střídají neúspěchy a tragédie. Moc pěkný příběh.
Kniha se mi před několika lety velmi líbila, jako ostatně všechny romány paní Woodove - dobře, až na Hořké tajemství, ale to byla opravdu výjimka. Nejvíce mi utkvěla Ruth, inteligentní a nadaná žena, které od dětství srazí sebevědomí její otec. Proč asi? Že by sám trpěl nějakým komplexem?
Krásná kniha, velmi dobře se čte. Ostatně jako všechny knihy této spisovatelky. Barbora Woodová patří k mým oblíbeným autorům, stejně jako příběhy z lékařského prostředí. Kniha popisuje příběh nejprve tří studentek medicíny, později žen- lékařek, které si jdou za svými sny a překonávají nelehké životní překážky. Určitě stojí za přečtení.
Je skvělé, když autor/ka píše zasvěceně. A tady opravdu zvolené téma a vhled do oboru spolu tančily. Velmi čtivé, sem tam klišé, ale v tomto žánru nevadí.
Hrdinky byly dobře zvolené, každá si nesla nějaké trauma, jedna tvář, druhá kořeny, třetí touhu získat uznání otce. Soudím, že gró knihy spočívá v tématu sebepřijetí a seberealizace a jejich měr.
Kniha byla čtivá již od první stránky. Příběh tří studentek medicíny byl zajímavý a vyvíjel se skvěle. Jen ten konec jsem čekala, že bude více rozepsaný. Vlastně mně mrzelo, že kniha skončila. Byla to moje první kniha od Barbary Woodové a určitě si od ní ještě něco přečtu.
Pekná kniha, dobre sa číta. Tri mladé ženy, ktoré sa prvýkrát stretnú na medicíne, ich vzájomná podpora. Po medicíne život každej z nich sa uberá inou cestou, ale ľudskosť im ostáva. Čakala som, že to lekárske prostredie bude v knihe viac dominantné, ale aj tak pekne spracovaný príbeh.
Jediná čtená kniha od této spisovatelky. Vyprávění se mi líbilo, zajímavě propletené příběhy třech kamarádek od dob studií až po rodinný život. Ale občas jsem se v příběhu ztrácela, přetrhávala se mi nit. Abych pravdu řekla, stačilo přečíst jednou. Nějak nemám touhu se ke knize znovu vrátit. Nenadchla, neurazila. Znám lepší.
Úžasná kniha, za mne autorčina nejlepší (a to jsem toho od Barbary Woodové už přečetla hodně). Nejvíc jsem si oblíbila Sondru, nejméně sympatická mi byla Ruth.
Tři dívky si chtějí splnit své sny a chtějí se stát úspěšnými doktorkami. Jejich sny se stanou skutečností. Předchází tomu plno útrap, překážek a proher, ale nic je od toho neodradí.
Skvělá, skvělá, skvělá....
Sondra...... To je jméno, které vystihuje tuto knihu.
Nezapomenutelné.....
Nebylo to špatný, dobře se to četlo, ale při srovnání s předchozí přečtenou knížkou - Ken Follett a jeho Na věky věků - dávám Hippokratově přísaze čtyři *. Přece jen určitá jiskra, větší šmrnc, no prostě něco tomu chybělo.
Ale o Ruth budu přemýšlet. Pořád se za něčím hnát. A proč?
Poutavý děj, ale nelíbily se mi časové rozestupy dějů a později každý kousek knihy o jiné z hrdinek (chybělo mi více propojení)
Bohužel jsem knihu otevřela hned po dočtení Doktorů od Segala. Nemůžu tedy jinak než porovnávat. Zajímavá, ale trochu jednoduchá. Ocenila bych kdyby autorka občas zabrousila více di hloubky, ať už v oblasti medicíny či mezilidských vztahů. Jinak ale velmi čtivá, odpočinková.
Kniha vypráví příběh tři přítelkyn z dob studií. Každou z nich poháněl naprosto jiný motor, aby dokázaly vše, co si usmyslely. Byly ve svých životech velice odvážné. Nejvíce se mi líbil příběh Sondry, ale příběh Ruth mi byl hodně blízký. Měla jsem pocit jako když čtu o sobě hlavně co se vztahu otce týká...je videt, že dívat se na sebe jinýma očima a i se tak hodnotit neni uplne zdravé, takže opravdu dekuji náhodě, že jsem měla možnost si knihu přečíst...Krásná kniha...
Osobně mám velice ráda knihy, kde jsou hlavní hrdinky ambiciózní a přesto umí ukázat slabost. Příběh jsem nemohla odložit a byla jsem zvědavá na další vývoj jednotlivých postav. Zvraty jsou reálné (autorka v úvodu uvádí, že se inspirovala životy tří skutečných doktorek), na konci nečeká přeslazený uhlazený konec, jen další životní výzva. Pro mě to byla první zkušenost s B. Woodovou a už teď vím, že dalším jejím knihám se bránit určitě nebudu.
Pěkné. Autorčina klasika ... pokaždé si říkám, že už mě nemá čím překvapit, ale opět ve mě něco zanechala. Závěr knihy byl úžasný - po ctižádostivé a cílevědomé profesní etapě nastává motivující prozření, které by mělo otevřít cestu druhé poloviny života ve smíření s realitou ... to utvrzuje moje pravidlo “jaké si to uděláš, takové to máš” a hlavně “nikdy není pozdě na změnu”.
Jednoduše reálný konec, jako by tato kniha byla někým převyprávěna, žádný happyend, klidně bych věřila, že je to skutečný.
Autorovy další knížky
1998 | Panenky z ráje |
1999 | Pod africkým sluncem |
2001 | Doktorka Samantha |
2002 | Plamen duše |
2011 | Zlatá země |
Hodně čtivý a zajímavý příběh, autorka si opravdu vyhrála a musela hodně nastudovat, aby dokázala reálie popsat tak věrně. Ale o nich to není; hlavní linku příběhu, kde tři lékařky, každá po svém, hledají samy sebe a své životní poslání, vystavěla moc hezky, čtivě a každý čtenář si v příběh kousek něčeho oslovujícího najde.