História nás dvoch
Rachel Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319498/bmid_historia-nas-dvoch-Nur-319498.jpg
4
256
256
Umění předstírat série
< 2. díl
Justin Carter mal oči vždy len pre jedno dievča a jeho city k nemu nikdy nevyhasli. Pred tromi rokmi zlomil Peyton srdce a zmaril tak akúkoľvek šancu, aby mu niekedy odpustila. Peyton Williamsová chce silou -mocou dostať Justina z hlavy. Už len mesiac ju delí od maturity a potom sa konečne vymaní z bolestivých spomienok. Predtým však musia spolu vypracovať školský projekt…... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
The Natural History of Us, 2016
více info...
Přidat komentář
Četla jsem první tenhle díl a taky mi přišel o dost lepší. Prolínání minulosti a současnosti bylo rozhodně zajímavé, autorka to umístila vždy do nejnapínavějšího místa, až jsem to musela přeskočit, abych věděla, co se stane. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, půjčila jsem ji i kamarádce a ta se do ní zamilovala stejně jako já. Za mě jedna z mých nejoblíbenějších knih
Přiznávám, že předchozí díl se mi líbil o trochu víc... ale to je možná tím, že jsem právě dočetla Život jedna báseň a Možná jednou, které jsou v mnohém podobné a lepší. Tady ty básničky zkrátka... nebylo to ono. A nějak mi to celé připadalo až příliš těžce uvěřitelné... odtud lehké SPOILERY
Jako například... to se teď z ničeho nic po třech letech rozhodl, že ji chce zpátky...? Jako vážně naprosto z ničeho nic... Je to krapet divný. A celej ten "trojúhelník" s Cadem byl prostě směšnej, toho kluka vám muselo být líto. I když nakonec to, zdá se, rozdýchal překvapivě snadno... No, zkrátka to celý bylo divný :D
Kniha by byla fajn kdyby mi bylo třeba o 10let méně..sice mám ráda YA knihy,ale tato mě ničím neoslovila a je nedoctena
Kniha mě nezklamala četla jsem již předchozí díl, ikdybych ho nečetla nevadilo by to byly tam sice návaznosti ale bez toho by se člověk obešel. Kniha se mi četla dobře už před tím jsem si oblíbila styl psaní- z obou stran ne jen ze strany hl. postavy. Za mě skvělý příběh a přečtený n pár zátahů.
Tak na takovyhle rozvlekly stredoskolsky drama uz jsem asi stara. Nemohla jsem se zacist, prima rec mi rvala usi a celkove mi styl nesedl.
Kniha mě zklamala. Četla jsem totiž první díl této série a ten se mi líbil a na Justina jsem byla opravdu zvědavá, už v prvním díle jsem si ho oblíbila a tohle pro mě prostě bylo zklamání.
Pěkný,taková oddychovka četlo se to rychle.... Ale není to tak dobré aby jsem se ke knize zase za čas vrátila.
Jinak jsem si knihu užila.
kniha nebyla špatná, taková..odpočinková...je vidět, že je již pro jinou věkovou skupinu než jsem já ale bylo to přijemné čtení...jen mi vadilo to přeskakování z minulosti do současnosti....
Naivni, hloupoucke, roztomile.. Davno nejsem cilova skupina, ale nebylo to spatne. Musim rict, ze chvilema jsem se pomerne bavila. Verim, ze mladsi ctenarky budou knizku zboznovat :).
Sice se jedná o 2. díl, ale jen párkrát se Justin zmínil o chození s Aly, takže se dá považovat i za samostatný. Příběh se četl dobře, postavy mi byly sympatičtější, než v předchozím dílu a líbilo se mi přeskakování mezi prvákem a čtvrťákem a postupné odhalování příběhu. K odpočinku a "vyčištění" hlavy opravdu stačí.
Knížka se mi líbila více, než první ze série - Umění předstírat. Občas mě štvalo, jak se stále vracíme do minulosti, například, když jsem chtěla číst dál, co se děje v současnosti. Jinak kniha se mi líbila, hlavně postava Justina, který dospěl a šel si a svým.
Sice to bylo bezduché a pitomoučké a hlavní hrdiny jsem občas nechápala, ale líbily se mi ty přeskoky mezi prvákem a čtvrťákem a celé to bylo takové docela roztomilé, takže i když to opravdu nepatří mezi literární skvosty, tak díky tomu, že jsem si krásně vymyla mozek, tomu dám ty čtyři hvědzičky :)
Tahle kniha pro mě byla taková nárazová. Měla jsem chvilky, ve kterých jsem nutně potřebovala vědět pokračování, ale byly zde i okamžiky, ve kterých jsem se ke čtení musela dokopat.
Jinak celkový dojem z knihy je dobrý. Pohled Justina byl asi zajímavější než ten Peytonin. Nevím, čím to bylo. Někdy ale nudnější...
Knížka se nečetla zle, ale měla jsem s ní menší problém, který si vlastně nedokážu vysvětlit. Niterní něco. :D Jsem hrozně ráda, že jsem si mohla přečíst Justinův příběh, a přesvědčit se, že to vlastně zas takovej hajzl a lamač dívčích srdcí není. Tenhle dojem jsem měla už v knize první - Umění předstírat, která mě mnohem, mnohem víc chytla za srdce - čím to? :/ Z pohledu toho kluka - Justina se mi to četlo líp než z toho Peytonina. S hrdinkama nemám problém, ale tahle mi svým způsobem taky neseděla 100%. I když je to absurdní, nejspíš mě odrazoval ten její zájem/koníček.
Co se týče osoby, které mi bylo mimo Justina líto byl Cade. I když zase tak mnoho prostoru neměl, oblíbila jsem si ho.
Tuhle knihu bych nebrala jako druhý díl, co navazuje. Spíš jako samostatnou jednotku. Jediné, co obě knihy spojuje jsou lehounké náznaky - respektivě asi 2x zmíněno - toho, že Justin chodil krátkou dobu s Aly - toť vše. Hrozně mě mrzí, že mě příběh tak nechytnul - snad i zklamal, jako předchozí, ze kterého jsem byla přímo nadšená. Ohledně hodnocení, na průměr to není, ale na 4 hvězdy taky ne, takže? 3,5.
Není to však špatné čtení, tak proč se do něj nepustit? :)
Protože si moje kamarádka všimla, že mě docela zaujalo Mé sladké šestnácté století, hned mi půjčila tuhle další knihu od Rachel Harrisové a já se s podobnými pocity jako předtím pustila do čtení.
Tady se ovšem narozdíl od té předchozí série má předtucha vyplnila a našlo se tady mnohem víc teen romantických scén, navíc neředěných obdobím Florencie. Ale pojala jsem to jako oddechovou knihu na jedno deštivé odpoledne s docela dobře vykreslenými emocemi postav.
Zpočátku knihy jsem si více oblíbila děj odehrávající se v prváku, kde se kus po kousku odhalovalo to, proč Peyton Justina vlastně nenávidí. A poté, jak knížka pokračovala, jsem na tom byla pořád stejně. Tedy až na konec, kde mě trochu rozladila ta scéna s Lauren, co se pak opakovala.
Když už zmiňuji ji tak přidám Cadea, protože oba na mě svým přístupem zapůsobili. Nečekala bych, že Peyton a Justina prostě jen tak nechají plavat, ale jistě, jsem zvyklá na úplně jiný žánr, takže se mi to prostě nezdálo.
Asi mojí nejoblíbenější postavou z knihy je Carlos. Mám ráda vtipálky a on si tu přezdívku vážně zaslouží. Nejvíc mě rozesmála scéna v šatnách, když celý bassebalový tým tančil před zápasem.
Co jsem se dívala, je tohle druhý díl série, ale obě knihy mají stejné akorát postavy, dějově nesouvisejí. Jestli se někdy dostanu k dalšímu, netuším, ale kdyby ano, přečtu si ho.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Mé sladké šestnácté století |
| 2015 | Umění předstírat |
| 2014 |  Příběh dvou staletí |
| 2016 | Historie nás dvou |
| 2015 | Můj ne tak sladký život |
Jelikož jsem předešlý díl četla před celkem dlouhou dobou, nemůžu to tyto dvě knihy nějak do datailu porovnávat. Ale tahle kniha mi přišla více zaživnější přeci, než Umění předstírat. Taky se mi moc líbilo střídání součastnosti a minulosti, i když ze začátku jsem se nemohla v tom zorientovat. Další nádherná kniha od této autorky.