Svedený ďábel
Amanda Quick (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/55285/bmid_svedeny-dabel-RpD-55285.jpg
4
146
146
Historická tematika série
Román Svedený ďábel se odehrává na počátku 19. století. Vypráví napínavý přiběh ovdovělého lorda Juliana. Ten požádá o ruku lady Sophy, vnučku svého souseda. Chce se oženit především proto, aby svému panství zajistil dědice. Sophy, která Juliana dlouho tajně miluje, souhlasí, ale za podmínky, že k plnění manželských povinností dojde až po třech měsících ode dne sňatku. Doufá, že do té doby se do ní její manžel zamiluje. Lordu Julianovi se Sophy velice líbí, ale nevěří jí. Po zklamání, které prožil se svou první manželkou, která ho podváděla, nevěří už žádné ženě. Sophy se však nevzdává, a když známá londýnská kurtizána ohrozí Julianovu čest, neváhá a vyzve ji na souboj; Julian naštěstí včas zasáhne. Jejich vzájemný vztah však není jedinou překážkou, kterou oba hrdinové musí překonat. Osud jim připraví těžké zkoušky a teprve tehdy manželé poznají, že jejich cit je oboustranný a mohou si navzájem důvěřovat.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1998 , Knižní klubOriginální název:
Seduction, 1990
více info...
Přidat komentář
Já prostě jsem cílová skupina této autorky. Bylo to zase úžasné. Historická romance s náznakem erotiky. Za mě velké ANO.
(SPOILER)
Prvních dvě stě stran má rychlé tempo a skvělý náboj, rychle vás to chytí dále už je příběh rozvolněný, plný dlouhých dialogů (které jsou ale chytré), nicméně trochu musíte zatnout zuby a přivyknout pomalejšímu tempu.
Julian je typický nadutý aristokratický panák, manipulátor, který o ženách smýšlí přezíravě. Je tak těžké s ním diskutovat, on vždy nejlépe ví, co je pro Sophy dobré. Divím se, že to odnesla jen jedna ve vzteku rozbitá soška, Sophy měla železné nervy ve svém poslání stát se mu rovnocenným partnerem. Nicméně je ve svých postojích alespoň upřímný. Obávám se, že podobnou bitvou si v té době prošla téměř každá zdravě sebevědomá žena, pokud se nechtěla zbláznit. Sophy "drží pozice", je názorově konzistentní a vytrvale brání své hranice. Juliana příliš nehodnotí a neodsuzuje, přijímá ho takového, jaký je.
První společná posvatební noc obou hrdinů s čajem rozlitým v posteli mě pobavila. Epizoda s kurtizánou Charlotte je neotřelá a Sophiin respekt až zarážející. Líbil se mi Julianův výslech, kdy ze Sophy jemně páčil pravdu o setkání s Waycottem.
Strašlivá obálka knížky, toho grafika by měli zastřelit.
V porovnání s jinými historickými romány od AQ to bylo trošku slabší, ale i tak tam bylo pár situací, které byly celkem originální. Např. Leightonská pole S. vs. Ch. F. :) Hlavní hrdinka Sophy byla trošku netradiční se zálibou v bylinkářství, laskavá, ale na druhou stranu i strašně naivní. Její protějšek a následně manžel Julian byl opravdu občas arogantní a za nedodržování dohody, kterou na začátku přijal, mi pil krev, ale ke konci se to zlepšilo. Kdo se mi však zamlouval a zasloužil by si vlastní příběh byla Anne Silverthorne ideálně s Daregatem. ;)
Knihu jsem četla asi po 15 letech. Tehdy mi přišla výborná, ale nyní nic moc. Dialogy mezi hlavními hrdiny byly dost zvláštní. Asi je to tím, že mám načteno mnohem více než tenkrát, proto ji nyní považuji v rámci žánru za průměr - nenadchne, neurazí.
A mně se to líbilo. Možná trošičku proškrtat, ale jinak to bylo skvělé. Bavilo mě jejich škádlení i soupeření, i všechny jejich nedostaky...
Ona i on mi lezli na nervy tak akorát. Detektivní zápletka sice prvoplánová, ale co už, v tomhle žánru si člověk nemůže vybírat :D
Romantika staré Anglie, kdy se lady Sophy musí naučit, že jako žena nemůže a nesmí dělat to co muži, ani vyřizování záležitostí na poli cti. A její mladý manžel hrabě Julian zas musí pochopit, že všechny ženy nemusejí být potvory, některým se dá věřit, svěřit jim život i čest, ale hlavně stojí za upřímnou a opravdovou lásku.
Kniha byla celkem pěkná, až na nějaké nedostatky - Sophy mě ze začátku štvala svou naivitou, později jsem si na to asi zvykla, jinak si to nedovedu vysvětlit :-), Julian byl podle mě moc tvrdý, občas bych ho něčím vzala po hlavě, hlavně od poloviny knihy.
Příběh byl celkem předvídatelný, docela jsem se bavila, asi jako u všech historických romancí od AQ. 70%
Julian očekavá od života už jen dědice a svatý klid, proto si chce vzít za manželku nenápadnou a mírnou dívku ze sousedství - Sophy. Ona je do hezkého hraběte sice platonicky zamilovaná, ale trpí nedostatkem projevů lásky z jeho strany, což Juliana mate a trochu i zlobí, protože má po špatných zkušenostech se svou první manželkou ženských až po krk.
Dohodu, kterou spolu Julian a Sophy uzavřou ještě před sňatkem, ani jeden z nich nebere vážně, vesele ji porušují, potom se na sebe zlobí, omlouvají se a vice versa.
Knížka je jeden dlouhý, předlouhý dialog se spoustou balastu. Co by se dalo vyjádřit na jedné stránce, o tom se ústřední postavy dohadují stránek dvacet. O postavách jako takových se moc nedozvíme - třeba proč se Julianovi říká ďábel. (Jako že se sem tam na někoho zle koukne?) Nějak jsem se do hlavních hrdinů vcítit nedokázala a sympatický mi nebyl ani jeden z nich. Sophy je naivní a zbrklá modrá punčocha, Julian zas okoralý aristokrat bez emocí. Hmmmm....
Dávám dvě hvězdy.
Další z mých oblíbených milostných romancí. Tentokrát roztomilý až sladký příběh o roztržité dívce a neústupném muži, kde hlavní roli hraje čest na obou stranách. Já mám mimořádně ráda právě tuto situaci, kdy otevřená milující žena svou vřelostí změní a získá skvělého muže poznamenaného nedůvěrou.
Jako každá kniha této autorky, mě i tato strhla. Moc se mi to líbilo, pohodové čtení na večer. Historická romance z 19. století.
Ach jo, vypadá to, že budu jediná, komu se tahle kniha nelíbila a ještě ke všemu i s nejnižším hodnocením... :-(
Julianovo myšlení mi přišlo jak z jiné planety. Co se týče Sophy, tak naivní ženskou jsem snad nikdy neviděla. Ačkoliv hrdinky knih Julie Garwoodové jsou také naivní, alespoň je tam hlavní hrdina, který to bohatě vynahradí. Tady jsem měla pocit, že jsou to dvě ženské, která jedna mluví o koze a druhá o voze.
Příběh sám o sobě nebyl špatný. Mělo to spád a kniha rychle utíkala. Ale bylo to tak strašně sladký... až mi z toho trnuly zuby. Rozhodně říkám, že Quicková se nezařadí do mých oblíbených autorů. Škoda... :-(
Libilo se mi, doporucuji k precteni!!! dala jsem tri hvezdicky, ale jenom protoze 5 davam vyjimecne a ted jsem docetla knihu Bily zar od S. Brown, kde jsem dala 4 hvezdicky a toto mi prijde o procento horsi, ale opravdu se mi libilo, nebylo to typicke klise.......
Mně se to taky četlo dobře, líbilo se mi to, ale mám pocit, že se autor přebalu do knížky ani nemrkl, protože se sekl ve století. Big Ben v Londýně, to je v pořádku, ale ta slečna rozhodně nepochází z dob napoleonských válek. Ony vůbec přebaly knih paní Krentzové/Quick vykazují podobné nedostatky... škoda. Obzvlášť mě to mrzí u Společností Arkány, kde je na každém přebalu nějaká roztoužená slečna. Jistě, je to zamilované, ale taky tajuplné a nebezpečné a dal by se vymyslet obrázek zajímavější. U některých jsem to nevydržela a našla si obrázky podle sebe, třeba TŘETÍ KRUH, STÍNY NOCI nebo NA DRUHÝ POHLED.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Galantní pomsta |
| 2008 | Zkrocený netvor |
| 2007 | Nebezpečná láska |
| 2011 | Až na dno |
| 2004 | Placená společnice |
Hrabě Julian z Ravenwoodu byl odmítnutý s žádosti o ruku slečny Sophy, vnučky lorda Dorringa, žijícího v sousedství jeho hrabství. Velmi rozhněvaný žádal o osobní rozhovor se Sophyí. Dívka byla do něho tajně zamilovaná od svých sedmnácti let, ale to se nesměl dozvědět. Byla přesvědčená, že on by si ji vzal jen z politických a osobních důvodů, zcela bez lásky. Lord Julian byl vdovec, jeho krásná žena Elizabeth s velmi špatnou pověstí, zemřela před třemi lety.
Sophy nakonec souhlasí se sňatkem, když jí Julian slíbí, že se jí tři měsíce po svatbě ani nedotkne. Věří, že za tu dobu by si mohli najít k sobě cestu a zamilovat se.
Děj se komplikuje se Sophyným tajemstvím, když se snaží vypátrat svůdce své mrtvé sestry. O Sophy se zajímá muž, který nemá dobrou pověst a Julian musí být neustále ve střehu.
Kniha se dobře četla, mám ráda historické romance s dobrým koncem.