Královna Eliška Rejčka
František Neužil
Historická trilogie česká série
< 3. díl
Historický román z doby osudového zápolení přemyslovské, habsburské a lucemburské dynastie o český trůn v prvých desetiletích 14. století. Eliška Rejčka vystupovala v dějinách českého národa dvakrát jako královna česká a polská, později jako partnerka českého panstva v odboji proti králům - cizincům. Založila významný klášter, iniciovala iluminované rukopisy, které napomáhaly k informovanosti národa.... celý text
Přidat komentář
Román musím hodnotit ze dvou úhlů. Jak je napsaný a obsahově. Styl se snaží navodit atmosféru středověku, je plný zastaralých a dnes už nepoužívaných slov - příklad za všechny - sestřenec či oděnec. Jen mi do českého středověku neseděli baroni, když se obecně mluví o pánech či velmožích. Bylo nutné se začíst.
Obsahově s knihou nesouzním. Jsem moc ovlivněná Vaňkovou a jejími následovníky. Velkou lásku zde nečekejte.
Komentář Galadwen přesně vystihl můj názor na knihu.
Skvělý a bohužel málo známý román z naší historie, který dává nahlédnout prostřednitvím fikce (pochopitelně) do života jednoho z našich velkých králů a nejen to. Jsem nadšený. Román se mi moc líbí a doporučuji ho, kudy chodím.
Příjemný historický román o Elišce Rejčce. Výrazně převyšuje Válku královen od J. Jindry. Škoda jen zastaralého jazyka - to bylo zbytečné, myslím, že by moderní čeština knize neublížila. Kniha možná není zcela historicky přesná, ale čte se dobře a hlavní postavy svoji hloubku mají.
Osobnost Elišky Rejčky je mimořádně zajímavá, bohužel ale nemůžu říci, že bych si její příběh v podání pana Neužila dvakrát užila.
Začítala jsem se těžko, nějak jsem se do vyprávěcího stylu - archaizované řeči, občas jak pěst na oko prokládané některými moderními výrazy a děje na začátku prokládaného snovými či horečnatými představami - nemohla dostat. Během knihy mi vadila řada přichystaných, ale nakonec nevyužitých motivů a postav (Jelena, Crha, Griffina...) a velká plochost hlavních hrdinů. Do očí jsou bijící některé prvky nesedící do doby, kdy se příběh odehrává - všichni jsou gramotní, neustále si posílají písemné vzkazy a dopisy (to se autor sekl přinejmenším o 150 let), dřevaři a tesaři diskutují o politice a výměnách na trůnu. A vůbec mi nesedla interpretace královny, která, pokud vůbec nějaký charakter má, vychází trochu jako sobecká a pokrytecká mrcha.
Románu navíc podle mne schází - a citelně - nějaká prostřední část. Skočíme z doby krátce po Eliščině druhém ovdovění rovnou do panské vzpoury roku 1315, takže úplně chybí kontext druhé části: jak to, že Jindřich z Lipé ztratil přízeň Elišky Přemyslovny zmíněnou v první části a dostal se s ní do konfliktu? Jak se sblížil s Rejčkou? Kde se tam vzal Jan Lucemburský? Úplně do prázdna pak kvůli tomuto zjevně nikdy nenapsanému kusu děje vyšumí nakousnuté příběhy římského krále Albrechta, jeho synů a opakovaně zmiňovaného synovce Jana Habsburského nebo Jindřicha Korutanského a jeho výměny na českém trůně.
Neříkám, že kniha nemá svoje kladné stránky. Ale prostě mi nesedla a až do konce jsem se jí prokousala hlavně proto, že nerada odkládám z objektivního hlediska docela slušné knihy nedočtené jen kvůli tomu, že se mi netrefily do vkusu.
Děkuji Ježíškovi za tuhle knihu - mohla jsem se chvíli vrátit do české historie ....
Eliška Rejčka byla nejen krásná žena, ale i úspěšná diplomatka ve své době ....
A v závěru mne potěšily popisy staré Moravy - protože Eliška dožívala v Brně a zde je i pohřbena ....
A ten kostel a klášter na Starém Brně jsou monumenty z jejího života ....
Pěkně a čtivě zpracovaný úsek v našich dějinách, doporučím.
Autora jsem k mé škodě neznala, ale naštěstí jsem na tuto knížku narazila ve veřejné knihovničce a jsem tomu moc ráda. Překvapila mě čtivost, zároveň však výrazivo, které přispívá k autentičnosti a důvěryhodnosti románu. Kniha se mi opravdu líbila a považuju ji za kvalitní literaturu, kdy máte možnost seznámit se s částí naší historie beletristickou formou. Mám v plánu přečíst i jiné knížky Františka Neužila z doby Přemyslovců a těším se na příběh o Záviši z Falkenštejna. Myslím, že by lidé měli znát historii své země. Též se domnívám, ze autor patří mezi ty, kteří jsou neprávem opomíjeni! Naopak je často haló kolem autorů a knih, které tak vysokou úroveň nemají.
Umně napsané pasáže, jak už to u historických románů bývá, autor si vezme fakta a hraje si s příběhem podle nich a dodává tomu čtivost větší či menší.
Štítky knihy
Habsburkové Přemyslovci 13.-14. století Lucemburkové Eliška Rejčka (Richenza), 1288-1335 královny historické rományAutorovy další knížky
1968 | Královna Eliška Rejčka |
1973 | Ohnivá jeseň |
1972 | Trýzeň slávy |
1988 | Zlomená pečeť |
1991 | Bosý biskup z Libice |
Zvláštně napsaná knížka.Chvilku trvalo než jsem se do knížky zakousla.
Jsem ráda,že vím něco nového o Elišce Rejčce.