Oheň a krv
George R. R. Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411700/bmid_ohen-a-krv-cZz-411700.jpg
4
507
507
Historie targaryenských králů v Západozemí série
1. díl
Fenomén Piesne ľadu a ohňa sa nezačal počas vlády šialeného kráľa Aerysa Targaryena ani jeho zvrhnutím. Začal sa písať stáročia predtým, keď do Západnej zeme prišiel prvý Drak – Aegon Dobyvateľ, ktorý zjednotil Sedem kráľovstiev (presnejšie šesť z nich, pretože Dorn sa ešte dlho odmietal podriadiť cudzej moci) pod svoju korunu. Zo starého valýrskeho rodu, ktorý unikol Skaze Valýrie, sa tak stala kráľovská dynastia, ktorá vládla na novom území nielen ohňom a krvou, ale priniesla i mier, keď postupne spojila sedem večne rozhádaných kráľovstiev. V Hre o tróny a ďalších príbehoch Piesne ľadu a ohňa sa spomínajú mená targaryenovských kráľov, bitky, v ktorých bojovali, úskoky, ktorým museli čeliť. Čitatelia dobre poznajú Maegora Krutého, ktorý postavil Červenú baštu v Kráľovom prístave a potom dal zabiť všetkých, čo na stavbe pracovali, aby nemohli vyzradiť jej tajomstvá v podobe tajných chodieb. Alebo Baelora Požehnaného, náboženského fanatika, ktorý chcel zostať čistý, nuž dal vlastné sestry zavrieť vo veži. Ako sa to však všetko začalo, čo viedlo k jednotlivým bojom a úskokom? Akí boli títo panovníci s dračou krvou, ktorí uzatvárali manželstvá medzi bratmi a sestrami? Ako vlastne prišli o svojich drakov a odkiaľ sa vzali tri dračie vajcia, ktoré dostala ako svadobný dar o mnoho rokov neskôr Daenerys Targaryenová? To všetko a omnoho viac ponúka rozsiahla kronika Západnej ríše, ktorá vychádza zo zápisov veľmajstrov, majstrov, septonov a občas i radových pisárov Siedmich kráľovstiev. Farbisto opisuje naoko všedné udalosti a rozhodnutia, ktoré viedli k dejinným zvratom, a prináša pohľad nielen do trónnych siení a na bojiská, ale aj do kuchyne či spálne hlavných postáv. Táto kniha je akýmsi dejepisom neuveriteľne živého fiktívneho sveta Georgea R. R. Martina.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Fire & Blood, 2018
více info...
Přidat komentář
Většina knihy se překvapivě četla pěkně, děj rychle ubíhal. Nejlepší část byla Tanec draků, i když z jeho konce jsem byla lehce zklamaná. Po jeho událostech mě ale kniha už přestávala bavit a cca do posledních 200 stran jsem se musela nutit.
Martinov do detailov prekreslené rozprávanie skutočne pôsobí veľmi presvedčivo, ako kronika udalostí, ktoré sa naozaj stali. Problém vidím v tom, že očakávania cieľového čitateľa, bažiaceho po podobnom zážitku ako pri hrách o tróny, a teda detailnej charakterizácii postáv, ktorá dáva dramatickém príbehu potrebnú hlbku, zostanú zväčša nenaplnené. Príbeh plný zvratov a udalostí zostáva, no pocit uspokojenia sa nedostaví. Otázka teda znie, pre koho táto kniha vlastne je. Vo výsledku to vyzerá, že autor zobral hrbu poznámok o Západozemi a rozhodol sa ich čo najrýchlejšie a najjednoduchšie pretaviť na produkt pre milióny nedočkavých fanúšikov. Áno, je to rozšírenie fascinujúceho sveta, ktoré ponúkne odpovede na mnohé otázky. Na druhú stranu, na to môže podobným spôsobom poslúžiť aj fandom wikipédia. Kostra niečoho, čo malo byť čímsi oveľa viac.
Je mi líto, ale strašně těžko se to čte. Přehršel míst a postav, které se na jedné stránce vynoří a hned na té druhé jsou nějakým absurdně brutálním způsobem zavražděny. Pustil jsem se do toho jen kvůli sérii "The House of the Dragon", která je díkybohu trochu přehlednější, ale musím se do toho nutit. Mimochodem překlad je dost kostrbatý - polobratr a polosestra, vážně?
Knihu jsem si přečetl, protože mě nebavilo čekat na další epizody seriálu a nelituji, protože kniha je téměř vždycky lepší než filmové zpracování. Vyprávění se mi líbilo navzdory velikého množství postav s téměř identickými jmény. Na podobné knihy jsem zvyklý ze své profese historika a buďme upřímní, není tam tolik postav jako v Písni ledu a ohně. Postavy zde přicházejí a odcházejí, kdežto v Písni nás mohou provázet třemi nebo i více díly.
Na příběhu samotném oceňuji, že autor dokázal pochopit a mistrně využít jednání lidí ve středověku. Tím míním zejména propletený systém lenních vztahů, v němž lenní pán nemá zas tak jisté, že ho jeho leník podpoří. Dále pak věčnou otázku nástupnictví žen nebo omezenosti královské moci (navzdory tomu, že král zde má draka). Autor rovněž skvěle vystihl roli církve, její spor s korunou, zrušení bojových řádů nebo ideologický spor o uznávání targaryenských incestních svazků (tzv. exceptionalismus). Pozorný čtenář si toto vyprávění může spojit se čtvrtým dílem Písně, v němž Cersei bojové církevní řády zase povolí, čímž církev získá část své dřívější moci. V neposlední řadě je zde i jiný prvek středověké politiky a sice institut smíření lenního pána a vzbouřeného leníka.
Velice mě bavilo sledovat, jak se autor snaží udržovat charakteristické vlastnosti jednotlivých rodů, které známe z Písně. Starkové si nadevše cení cti a spravedlnosti, Lannistrové jsou vypočítaví, Tullyové nevýrazní, Tyrellové váhaví, Baratheonové divocí bouřliváci a Arrynové mají věčné problémy s regentkami. U rodu Targaryenů se zase objevuje rodové prokletí, podle něhož se z Targaryena může stát buďto ušlechtilý vládce nebo sadistický šílenec. A právě tato kombinace přivede rod na jeho vrchol i k jeho pádu. Arogance a pýcha zapříčiní, že Targaryenové přenechají válčení drakům, čímž se připraví o svoji největší zbraň.
Forma vyprávění měla připomínat středověkou kroniku, což se tak úplně nepovedlo z důvodu nadměrné kritičnosti domnělého autora vůči svým pramenům. U téměř každé události je čtenáři nabídnuto několik verzí z více či méně důvěryhodných pramenů, a je jenom na něm, které dá přednost. Středověké kroniky naproti tomu nabízeli ucelený příběh a své zdroje autoři nepodrobovali takové faktografické kritice.
Knihu mohu doporučit. Pokud by měl čtenář problém s množstvím postav, lze dohledat přehledný rodokmen nebo vysvětlující videa na youtube. Já osobně jsem při četbě hrál s knihou takovou hru, v níž jsem se snažil nalézt bod zlomu, tedy bod, od něhož již nebylo možné válce zabránit. V seriálu Rod draka říká princezna Rhaenys ptá královny Rhaenyry, čím celý spor vlastně začal zavražděním syna královny Alicent nebo vydloubnutím oka Aemonda, zpochybněním Rhaenyřina nástupnictví nebo velkou radou v roce 101?
Samého ma prekvapilo, aký som bol z návratu do Westerosu nadšený. Už roky som zúfalý z tempa akým Martin píše hlavnú sériu Pieseň ľadu a ohňa a tak som váhal s opätovným ponorením sa do jeho sveta, nechcel som jatriť staré rany. Vynikajúci Rod draka ma presvedčil, aby som mu dal opäť šancu a musím povedať, že moja frustrácia sa týmto len prehĺbila. Jednak som si pripomenul ako fantasticky a pútavo dokáže Martin písať a zároveň mám ďalšiu jeho knihu, pri ktorej musím čakať na pokračovanie! Oheň a krv však nie je klasický román a bola by chyba k nemu pristupovať s takýmito očakávaniami. Je to kronika rodu Targaryenov v Západozemí mapujúca obdobie nejakých stotridsať rokov od príchodu Aegona Dobyvateľa kým sa vlády neujal Aegon III. Dej je teda značne zhustený a postáv (a hlavne mien) je tu bambilión, z čoho som bol s blížiacim sa koncom čoraz viac vyčerpaný - jednoducho už som to všetko nedokázal držať v hlave. Šesťstopäťdesiat strán narvaných intrigami, tragédiami a ukrutnosťami je na takýto formát priveľa a je to jediný dôvod, prečo nakoniec nesiahnem po piatej hviezde. Veľmi ale oceňujem nápad poňať tieto letopisy štýlom kronikára vychádzajúceho z dobových, často neúplných alebo vzájomne si protirečiacich zdrojov. Tá nejednoznačnosť výkladu historických udalostí bola veľmi zaujímavá a osviežujúca. 8+/10
Super kniha. Četla se mi dobře dostala jsem aspoň přehled minulosti o tom co se dělo před tím než byly uvedeny knihy a seriál Hra o trůny. Člověk se aspoň částečně dostane do přehledu o panovnících a děje o kterém tam mluví.
Kniha je vlastně kronikou rodu Targaryenů a jejich vlády nad světem Západozemí. Vzhledem k tomu, že jsem knihu přečetl po shlédnutí první série Rod Draka od HBO, tak jsem některé pasáže z knihy odtušil předem. Nicméně kniha začíná dávno před první sérií seriálu a končí léta po krvavé dračí válce mezi dvěma větvemi rodu Targaryenů, o nástup na trůn. Narozdíl od Hry o trůny, jejíž seriál jsem viděl dvakrát mě kniha celkem dost bavila. Bohužel skutečnost, že jsem Hru o trůny viděl v seriálové verzi a byl zklamán z jejího velmi špatného konce mě odradila od čtení navazující série knih od G. R. R. Martina.
Styl kroniky, kterým byla kniha napsaná, mě docela odrazoval od čtení kvůli spoustě suše podaných faktů. Vůbec se tahle kniha nepodobala stylu Písně ledu a ohně, kde jsem všechny zatím vydané díly (i ty tisíci stránkové) přečetl jedním dechem. Seriál Rod draka jsem viděl dříve, než jsem se pustil do knihy a bavil mě teda více. Raději bych ale byl, kdyby autor prvně dokončil sérii Písně ledu a ohně, než se pouštěl do takovýchto projektů.
Prekvapilo ma, že trvalo takmer polovicu knihy kým sa autor dostal k udalostiam seriálu Rok draka. Všetko predtým, najmä vláda Jaehaerysa bolo veľmi zaujímavé, takže to nevadilo. Samozrejme je vrcholom knihy Tanec drakov, a práve preto posledných 20% knihy je trochu slabší odvar, ale aj tak veľmi fajn a zaujímavé. Pre všetkých fanúšikov povinnosť.
Parádní čtení. Něco je zmíněno lehce, něco popsáno do podrobností, něco odvyprávěno v několika verzích, podle toho, jak si to který kronikář upravil. Dohromady to tvoří poutavý, pohlcující obraz možného světa, který je sice trochu odtažitější než Píseň ledu a ohně, ale zároveň to Martinovi zabraňuje být příliš ukecaný a donekonečna odbíhat od tématu. Já jsem spokojená.
Mám nějakou čtecí krizi a moc se mi do knihy nechtělo,ale panebože!!!
Kniha předčila moje očekávání, návrat do Západozemí byl dechberouci.
Postav je tam minimálně - asi jen milion, nechybí staré dobré intriky i hry o moc a trůn.
Ten kdo tenhle svět miluje jistě nebude zklamán.
Miluju Píseň ledu o ohně, miluju seriál Hra o trůny, celý ten stvořený svět mě naprosto fascinuje, je to můj soukromý úkryt před realitou a strašně ráda ho knižně i přes obrazovku navštěvuji.
A mít možnost kouknout se k Targaryenům v době jejich velké slávy, v době, kdy draci byli mocní obři a nechat se unášet příběhem tohoto rodu, to se neodmítá. Děkuji za úžasný zážitek a prosím, ať není poslední.
Knihu jsem začala číst hlavně proto, že jsem viděla seriál a chtěla jsem se o historii Targaryenů dozvědět víc. V knize se pořád něco děje, každý král byl něčím zajímavý, děj je našlapaný informacemi a jmény, ve kterých jsem se pak ale začala ztrácet, a to hlavně na konci, během vlády Aegona III. Líbila se mi forma, jakým je kniha napsaná.
Bylo zajímavé číst o tom, co se dělo v serialu a porovnávat s knihou, hledat odlišnosti - třeba přibarvené vztahy mezi postavami v seriálu.
Co bych knize vytkla, je chybějící mapa. Při takovém množství různých míst člověk velice rychle ztratí přehled o tom, kde se zrovna nachází.
Musím pochválit i krásné ilustrace, které dej krásné oživí.
Výhodou tejto knihy je, že ju môžem čítať stále dokola a vždy ma niečím znova zaujme... pretože je tam toho toľko, že to moja pamäť všetko naraz jednoducho nepoberie...
Knížka je paráda. Styl kroniky mě absolutně vyhovuje a přijde mi parádní. Množství zápletek je super a pořádné vrstvení a politikaření je pořád zábavné. NA rozdíl od seriálu, kde jsem s těží dokoukal druhý díl a nevím zda budu pokračovat.
Od Martina som doteraz čítal len Nightflyerov. Zo seriálovej Hry o tróny mám naozaj rád asi len tretiu sériu, zato seriálový Rod draka považujem za seriál roku (2022).
A túto predlohu považujem za masterpiece.
Nikdy som nečítal nič, ani len vzdialene podobne nabité dejom. Najviac sa mi páčilo kľudných záverečných cca 100 strán, držal som Rhaenyrinej línii. Ilustrácie a celkový dizajn luxus.
Úžasná kniha, veľmi ba to bavilo práve tým že to bola kronika a nie normálny príbeh. Niekomu to môže pripadať príliš komplikované, všetky tie mená a miesta, ale ak ste veľkým fanúšikom tejto série tak to nie je žiadny problém. Je úžasné, aký prepletený svet autor dokázal vytvoriť. Nezostáva mi len dúfať že stihne napísať aj druhý diel, osobne by som bral radšej ten ako pokračovanie hlavnej ságy.
Zezačátku jsem si k Ohni a krvi tak trochu hledala cestu. Zřejmě jsem si ale jenom musela zvyknout na odlišný styl vyprávění než v základní (zatím) pentalogii. Jak mě to jednou chytlo, nebylo cesty zpět a kdykoliv když byl čas, četla jsem dál. Kniha je skoro stejně čtivá jako Píseň ledu a ohně a dovedla mě pro rod Targaryenů opravdu nadchnout. Dost mě zamrzelo, že se skončilo u Aegona III a na zbytek si ještě musíme počkat (vím, pořád máme knihu Svět ledu a ohně, ale i tak). Docela mě i mrzí, že Rod draka zpracovává jen Tanec draků a těch pár let, co mu předcházelo, ale zase chápu, že tahle část je v knize nejpoutavěji a nejdetailněji popsána. Rod draka je jinak výbornou adaptací i přesto, že tvůrci museli často vybírat, které z verzí událostí v knize dají přednost a museli vymyslet naprostou většinu dialogů. Z výtek souhlasím s tou vůči chybějící mapě, také bych ji ocenila. I já přiznám, že místy jsem se v těch jménech a událostech ztrácela, v tomhle ohledu kniha vyžaduje trochu víc pozornosti, tomu ale dost pomáhají ony rodokmeny a přehledy na konci (ty jsou hodně fajn i v knihách Písně ledu a ohně). Ještě mi teda občas přišel zvláštní překlad některých jmen, názvů sídel atd., kde se mi víc líbí ten od Talpressu, tenhle od Arga místy působí trochu podivně. 9/10
P.S. Oheň a krev ocení především fanoušci světa, chápu, že koho Martinova sága tolik nebere, ten si možná k téhle knize cestu nenajde.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Hra o trůny 1 |
| 2017 | Hra o trůny |
| 2019 | Oheň a krev |
| 2014 | Rytíř Sedmi království |
| 2015 | Svět ledu a ohně |
Knihy Písně ledu a ohně jsem nečetla, knihu jsem vzala do ruky po 2. sérii Rodu draka a musím říct, že i přes fakt, že je kniha napsaná jako souhrn kronik tohoto světa od dob Aegona Dobyvatele, mě to neskutečně bavilo. Nespolehlivá vyprávění p. Hříbka, různé verze příběhu, nevysvětlené i chybějící události - jako celek to podle mě funguje perfektně. I tak to bylo napínavé a čtivé. Akorát ta jména, kdo se v tom má vyznat? xD