Historie včel
Maja Lunde
Klimatické kvarteto série
1. díl >
Anglie, rok 1852: William Savage snil o tom, že se stane významným biologem. V uskutečnění jeho tužeb mu však brání rozvětvená rodina a záhadná choroba, která ho upoutala na lůžko. Přes všechny těžkosti se mu nakonec díky obětavé pomoci dcery Charlotte podaří vytvořit zcela nový, revoluční typ včelího úlu, jenž mu má přinést uznání a slávu. USA, rok 2007: Včelař George bojuje s nepřízní osudu. Jeho syn nemá zájem převzít jeho farmu, touží studovat, odstěhovat se do města a stát se novinářem. Z okolí navíc přicházejí zprávy o záhadném kolapsu včelstev. A když George jednoho dne najde i svoje úly prázdné, ocitne se na pokraji sil. Čína, rok 2098: Mladá matka Tao žije ve světě, v němž zcela vymizely včely, a jejich roli proto museli převzít lidé. Jako opylovačka denně šplhá se štětečkem do korun stromů a přeje si jediné. aby její pětiletý syn měl lepší život. pak se ale stane něco, co nikdo nečekal a co její život změní navždycky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , KontrastOriginální název:
Bienes historie, 2015
více info...
Přidat komentář
První tři čtvrtiny knihy naprosto úžasné, i když místy táhlé. Poté ale najednou začne být příběh dost urychlený, což pak ničí pocit z celkové knížky...
Těžká doba na čtení takových knížek, ale i tak. Ta kniha končí optimisticky! Vždycky je tu nějaký Thomas, nějaká Charlotta, kteří to nevzdají a půjdou dál. Do dvou třetin knihy jsem se laskal s každou větou a čekal, co přijde dál. Ke konci jsem jásal nad tím, jak se autorce, podle mne nenásilně, podařilo propojit všechny tři zdánlivě mimoběžné příběhy. Pořád mi v hlavě někde vzadu vrtá, jestli bych neměl přemýšlet o odchodu na venkov, začít chovat králíky, slepice, včely. Vždyť je to užitečnější než zvětšovat svou digitální stopu.
Ta kniha je memento... je to varování, zdvižený prst, co by se stalo, kdyby včely na Zemi totálně vyhynuly, tuto apokalyptickou situaci si dokáže představit jen málokdo ... všechny souvislosti a fakta, která se týkají úlohy včel v přírodě, jsou v knize nenásilně popsány, je to trochu literatura faktu v příjemném beletristickém podání, čtenář se nenásilnou formou dozví spoustu zajímavostí z oboru včelařství, ať už se to týká pode mnou čtenářkou zmiňovaným jevem tzv. zhroucením včelstev (Colony Collapse Disorder) , dalším včelím zabijákem kleštíkem včelím (Varroa destructor), vynálezcem nástavkových úlů, které se používají dodnes, Williamem Savagem, kterému "vyfoukl" patent o trošku rychlejší Lorenzo Langstroth a další a další zajímavosti... Perfektně promyšlená je i forma, kdy se prolínají tři příběhy, jeden z minulosti, jeden ze současnosti a jeden z budoucnosti a v závěru se nenásilně protnou... Tato kniha by neměla nikoho nechat v klidu, mě rozhodně nenechala a to nejen kvůli tomu, že můj otec včelaří už téměř 30 let, a já včelky hostím už 20 let na své zahradě, takže k nim mám velmi pozitivní vztah...
„Bez včel jsou květiny jen pomíjivou nádherou, jako na soutěži krásy. Krásné jen po krátkou dobu a potom nic. Bez opylování se nic dál nestane. Žádné plody, žádná semena. Konec.“ (s. 105)
Včely mi dělají společnost dnem i nocí. Za světla dětem předčítám Medové příběhy (L´. Šebeková) a když se zešeří, beru do ruky Historii včel… Obě knihy se shodují v poselství a v tom, že čtenáře nenásilně seznamují s fakty z včelí říše. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí, něco jsem si i ověřovala. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že popisovaný Colony Collapse Disorder neboli syndrom zhroucení včelstev je reálný… Naléhavost, důležitost, informovanost, odpovědnost, pokora – to a mnoho jiného mi v souvislosti s tématem běželo při čtení hlavou.
Historie včel je unikátní kniha. Autorka mi umožnila ve 3 časových rovinách (1852 – William, Anglie; 2007 – George, USA; 2098 – Tao, Čína) nahlédnout do útrob včelího úlu, prožívat radost i starost „obyčejných“ lidí, sdílet s nimi jejich touhy, nadšení, zklamání, vztek, pocit marnosti, atd. Všechny časové linky mají společné pro mne atraktivní téma, kterým je rodinná dynamika. Rodinný život, vztahy s dětmi, manželské soužití, snaha zajistit to nejlepší pro své děti x nechat je zvolit si svou vlastní cestu… I kdyby v příběhu nešlo o včely a chybělo poselství, tak by mě knížka bavila stejně hodně. Včely jsou pro mne jistou přidanou hodnotou. Maja Lunde píše čtivě... Jsem zvědavá na její další knihy. Nejvíc mě láká Modrá:-)
Doporučuji a děkuji harena za skvělý tip.
„Včely opouštějí tenhle svět a zodpovědnost za to neseme my.“ (s. 326)
Obavy z toho, jak se autorce podařilo do knihy vecpat tři příběhy a spojit je s důležitým ekologickým tématem, byly brzy rozprášeny. Tři různé lidské osudy spojila autorka s tím včelím velice chytře, se vztyčeným varovných prstem, ale bez přehnaného emočního nátlaku. Každý z příběhů je navíc ojedinělý a vzbuzuje různé emoce. Život Williama je plný zklamání a George, který v jeden moment ztratil své milované včely i obživu, je vám nesmírně líto. Nejtíživejší je pak hledání ztraceného syna Tao, které s sebou nese úzkost ze ztráty dítěte i obraz děsivé budoucnosti bez včel.
Námět knihy samotný vede celkově k hlubokému zamyšlení nejen nad tím, co pro planetu znamená včela, ale taky to, jak hromadu věcí ve svých životech považujeme za samozřejmé a ve své sobeckosti myslíme jen na sebe a své zájmy.. Každá změna začíná u nás samotných..
Jinak ke knize samotné.. Na konci se vše pěkně prolnulo, ale tedy oba pánové se utapeli ve vlastní sobeckosti a dost mě jejich dějová linka stvala.
Tak tahle kniha se zařadila mezi mé oblíbené. Nejdříve jsem četl od autorky Modrou, která se mi také velmi líbila. Ale tato je výrazně lepší. Děj ve třech časových rovinách je skvěle napsaný a nutí k zamyšlení.
Tahle knížka se mi fakt moc líbila. Skvěle napsaná, všechny tři střídající se příběhy propojené. Téma světa bez včel je děsivé. A přitom tak snadno reálné...
Bohužel jedná se o blízkou budoucnost, hmyz ( a ne jenom ten) mizí a lidé v honbě za zvýšením HDP ničí vše kolem sebe. A nejedná se o to, že by nevěděli co dělají, oni to vědí velmi dobře, ale nemyslí na to co po nich zůstane. V knize je popsán stav, kdy včelař zjistí, že úly jsou prázdné, ale v praxi to probíhá tak, že včelař pozoruje, jak se pod česnem hromadí mrtvé včely a vidí agónii celého včelstva zasaženého jedovatými látkami. Jakou agónií bude muset projít lidstvo, aby začalo rázně a cíleně jednat, pokud to ještě půjde.
Kniha je velmi pěkně napsaná a vlastně sleduje několik linií děje, první linií je vlastně vývoj poškozeného prostředí, ve kterém včely nemohou žít a krize zemědělství a hlavně civilizace. V druhé linii popisuje život lidí, kteří čelí těmto změnám, to jsou Wiliam a George, které by uživatelka betička asi zabila, ale byli to chlapi, kteří se snažili vyřešit nějaký problém, který pro ně byl důležitý a nacházeli více, či méně pochopení z řad rodiny. Mohu jen podotknout, že Tao se od nich vůbec neodlišovala, pouze měla trochu jiné priority.
A tím se dostáváme k třetí linii příběhu, která představuje období postižené nepřítomností včel, zničeným přírodním i civilizačním prostředí. Popis opuštěného Pekingu mi připomínal ty opuštěné úly. Ale tím, že se najde řešení problému nemusí být vyhráno. To si Tao včas uvědomí a snaží se, aby lidstvo neopakovalo ty samé chyby jako předtím.
Ještě se mi vybavuje čtvrtá linie příběhu. Že některé naše úsilí se může zdát bezcílné a bez dosažitelných výsledků, ale jeho význam může být rozhodující někdy v budoucnu, pokud to následovníci správně pochopí. Gregor Mendel také zkoumal pomocí matematiky biologické objekty a chvíli to trvalo, než-li to přineslo své ovoce a vznikla genetika.
Proto Tom syn Georgeho, třebaže se zdánlivě neúčastní snažení svého otce(i když se snaží mu pomoci), se stane důležitým kamínkem, pro předání poselství do budoucnosti.
V knize se mi také líbí sice ne podrobný popis včelího superorbanismu, ale dosti názorný. Jednotlivé články včelstva jsou na sobě vzájemě závislé. Královna, třebaže je označována za královnu je vlastně otrokyně společenstva, která je nucena do smrti klást vajíčka a když přestane klást oplozená vajíčka (protože jí došla zásoba nashromážděného spermatu), je nemilosrdně vypuzena a nahrazena novou matkou. Její vláda nad včelstvem spočívá v tom, že šíří kolem sebe feromony, které drží včelstvo pohromadě. Všecho, co se ve včelstvu děje, je závislé na kondici matky a velikosti včelstva, popř. na jeho kondici, jinak hlavními vykonavatelkami včelstva jsou dělnice. Doporučuji všem si něco přečíst o biologii včel i včelstva, protože je to fascinující čtení.
Na rozdíl od civilizace, která má daleko složitější principy fungování, do kterých vstupují lidé, kteří konají činy dobré pro vlastní užitek, nikoliv pro užitek společnosti.
Kniha hodně zajímavá a také trošku depresivní. Doufám, že to není pohled do blízké budoucnosti. Zajímavě vykreslené charaktery všech postav. Je pravdou, že oba hlavní mužské hrdiny bych doma asi přizabila, takže ztotožnění s nimi se rozhodně nekonalo :-)
Než jsem se do knihy pustila, tak jsem četla recenzi a trochu se bála. Jsem ale fakt nadšená. Všechny tři časové linie jsou opravdu povedené. Pusťte se do ní !!!
Jak už tady řekl čtenář, nedivil bych se, kdyby z toho jednou nebyla literatura faktu. Výborné čtení.
Jsem poněkud rozpačitá.
Rollins píšící pro peníze rádoby dobrodružné krimi thrillery komedie všechno dohromady tohle téma v jedné ze svých knih uchytil daleko lépe. Četla jsem jej sice před x lety, ale na ilumináty, kteří schovali včely do skleníků v Norsku, si moc dobře pamatuji.
Na tyhle včely jsem se moc těšila. Jenže jsem se moc nedozvěděla. V ději jsou dost mezery a čas se těch sto let tak šíleně vleče... Pro mě super téma, alébrž velmi nešťastně zpracováno.
Hrozne zajimava knizka, jak obsahem, tak psanou formou. Moc me bavila a urcite doporucuji k precteni.
Velké zklamání. Snad první kniha, u které jsem přeskakovala a přečetla si nejprve celou Tao. Spousta nejasností, nelogičnosti a ze všeho na mne akorát padal smutek. Nakonec jsem dočetla i vse ostatní. Přes optimicky závěr mi bylo všech líto. Nevím, třeba mám nějakou depresivní náladu, a proto mi to nesedlo. A vlastně mě to ani moc nebavilo.
Štítky knihy
ekologie příroda norská literatura člověk a příroda včely romány
Autorovy další knížky
2017 | Historie včel |
2018 | Modrá |
2021 | Kůň Převalského |
2019 | Sněhová sestřička |
2018 | Nejúžasnější věc |
(Včelka) Mája (Lunde) si zřejmě nemohla vybrat lepší téma. Včely. A jak zajímavé téma! Jenže kniha je spíše o historii včelařů. O včelách jsem se zas tak moc nedozvěděla, což mě fakt trochu mrzí. Jsou tady hlavně v roli obětí lidských zmetků. Ale pochopitelně, kdo by bránil člověka, když se chová, jako kdyby život na planetě zemi trval jen jednu generaci, jen tu jeho generaci. No a pak se lidský druh, jak jinak, stává obětí svých vlastních skutků. Zajímavý nápad. Ale zůstalo jen u nápadu. I ta Čína vykreslená na konci 21. století je vlastně úplně stejná jako Čína dnes či v minulém století. Nedostatek fantazie? Mimochodem, tři čtvrtiny knihy jsem tápala, co mají ty tři osudy společného a pak bum bác, Mája to vychrlí na 2 stranách a já mám pocit, že jsem si otevřela wiki stránky. Jenže i tam se o včelách dozvíte víc a já dostala chuť zavřít knihu... Ale ne, není to špatná knih. Příběhy samy o sobě jsou vážně zajímavé.