Historie začíná v Sumeru
Samuel Noah Kramer
V knize je sebráno dvacet pět případů sumerského prvenství u nejrůznějších kulturních a civilizačních jevů v historii vůbec. Sumerové, kteří se neznámo odkud, najednou objevili v prostoru mezi Eufratem a Tigridem a o jejíchž civilizaci se do nedávné doby prakticky nic nevědělo, jsou v této knize vzniklé na základě překladů celé řady klínopisných tabulek a hlavně jejich fragmentů popsáni vlastně poprvé. Před 150 lety o nich neměl nikdo ani tušení a až ve 20. st. se podařilo zjistit bližší podrobnosti o jejich způsobu života a o jejich kultuře. Kramer v této knize shrnul poznatky o této civilizaci, protože jak sám říká „byl už unaven odpovídáním na osobní dotazy celé řady spisovatelů a pisálků, pídících se po té či oné sumerské prvotině a rozhodl se nejdůležitější sumerská prvenství shrnout do knihy a zpřístupnit je tak všem“. Druhé vydání, s předmluvou autora pro české čtenáře.... celý text
Literatura naučná Historie O literatuře
Vydáno: 1966 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
History Begins at Sumer, 1956
více info...
Přidat komentář
Zdeněk Mahler: Tehdy jsem si vzpomněl na amerického archeologa Samuela Kramera, který našel v Sumeru deset tisíc hliněných vypalovaných tabulek z doby tři tisíce let před Biblí. A na té nejstarší rozluštil větu: "Kamkoliv pohlédnu, všude na světě jsou stejní pitomci." Tak začíná lidská kultura.
Kniha jednoduchou a srozumitelnou formou shrnuje základní poznatky o sumerské civilizaci a přes půl století od jejího vzniku je dobrou pomůckou pro seznámení se s historií starověkého Předního Východu, která byla do té doby známa jen velmi kuse, ze zmínek antických autorů a bible. Výsledný dojem nemůže pokazit ani překlad, poplatný poněkud době vzniku českého vydání. Plusem knihy je i fotodokumentace celé řady sumerských artefaktů.
Ve srovnání s ostatními knížkami, které jsem na dané téma četla, mi tahle přišla poněkud unylejší a sušší. Patrně proto, že ji psal vědec, ne literát.
Vlastní text se četl ještě docela svižně, ale výňatky ze sumerských textů pro mě byly téměř nepřelouskatelnou nudou. Bohužel jsou v českém vydání přeložené z anglického překladu místo z originálu a nepřekládal je básník. Paralelismus se mi dokonale zprotivil, nemůžu ho ani vidět. Navíc má sumerská literatura jisté specifikum: ve chvíli, kdy vrcholí vaše napětí a zájem o text, zpravidla končí střep destičky. Několik ukázek (ze sumerštiny do angličtiny přeložil N. S. Kramer, z angličtiny do češtiny Josef Klíma):
„Byl vesel, vesel, na jílové břehu byl vesel,
na břehu řeky pastýř byl vesel, na břehu řeky,
nadto pastýř ovce si vodil na břehu řeky,
k pastýři, jenž sem tam chodil na břehu řeky,
k němu, jenž pastýř jest, rolník se blížil,
Enkidu, rolník, se blížil.“
(o Dumuzim)
„Ženichu, mému srdci drahý,
příjemná je tvá krása, sladká jako med,
lve, mému srdci drahý,
veliká je tvá krása, sladká jako med.“
(Šusínův zpěv lásky)
„Ó paní má, milostná krásou údů svých...“
(kněžka bohyně lásky Ištary oslavuje manželku krále Šusína)