Hlad / Žízeň
Jozef Karika
Dvojitá porce temné imaginace slovenského spisovatele Jozefa Kariky vychází jako dvojkniha Hlad / Žízeň. Každá z knih nabízí samostatný zážitek, při čtení obou však příběh dostává nové významové vrstvy. Nepřirozeně vysoký muž s kufrem, ve kterém se ukrývají ty nejhorší noční můry, brutální vrah ve žluté větrovce, strašidelná maska ze staré juty… Mrazivé vyprávění zachycuje sto let přízračné historie vrchu Čebrať a nedalekého Ružomberoku. Autor ji podává skrz mistrovsky vystavěnou mozaiku příběhů, které se proplétají v prostoru i čase. Tištěno zvratmo.... celý text
Detektivky, krimi Novely Literatura slovenská
Vydáno: 2022 , ArgoOriginální název:
Hlad / Smäd, 2021
více info...
Přidat komentář
Naprosto úžasné. Knihy od p. Kariky mám ráda, ale tohle byla úplná bomba. Ne že by se člověk u toho krásně bál....člověk je u čtení priposrany strachy. Napínavé od začátku do konce. Příběhy se krásně prolínají.
Některými částmi jsem se prokousával, ale nakonec to celé dalo smysl. Opět mě Karika nezklamal.
Excelentní! Kniha opět ve mě vyvolala pocit strachu. Napětí. Kniha se četla velmi příjemně. Jde vidět, že se autor učil od nejlepších, jako je Stephan King. Trošku jsem v tom cítila i netflixovský seriál Stranger Things. A také jedno vím jistě, že na Čebrať se nechci podívat. Doporučuji!
Jedná se o dvoj knihu. Je to román, ve kterém se nachází povídky, které se proplétají v prostoru a čase. Odehrává se to v Čebrati a Ružomberoku.
Místy autor filosofuje jako v některých z jeho předcházejících knih. Autor používá také deníkové záznamy a vlastní komentáře KOMENTÁŘ JOZEFA KARIKY. V knize se nachází také poznámky pod čarou a v samotném závěru POUŽITÁ LITERATURA.
Kniha se mi celkově líbila, i když jsem asi všemu neporozuměl. Každopádně kniha ve mně vyvolala pocity napětí a strachu a všechno do sebe zapadalo. Budu sledovat další autorovu tvorbu.
Měl jsem patrně smůlu, že jsem po knize povídek sáhl pod dojmem ´Na smrt´. Některé povídky průměrné, jiné spíš jen skici než hotový text. Opravdu dobré byly dvě. Patrně se luxuje šuple, dokud jméno Karika táhne.
Tak po dlouhé době spokojenost i s koncem knihy, které se mně u pana Kariky zrovna moc nelíbily. Vážně jsem měla v některých pasážích reálný pocit, že se bojím a většina z povídek mě ke knize doslova přikovaly. Paráda. Jen ubrat na těch únavných popisech úvah a jinak výborné čtení - začala jsem žízní.
Kdybych jí měla přečíst na jeden zátah, v hodnocení bych se více krotila. Příběhy totiž mají podobné jádro. Nicméně, jsem si jí dávkovala postupně a hltala styl ve kterém mi kniha dokonale sedla.
Určitě v budoucnu mrknu i po dalších knihách pana Kariky, tato byla má první.
Spíš, než kniha jako celek, mě zaujaly jen některé pasáže. Ty byly opravdu napínavé, děsuplné až hororové a vyskytovaly se ve větší či menší míře v každé z povídek. Jenže občas to sklouzlo do rozsáhlých popisů a úvah, v jednom případě až do otravného filozofování, které mě vůbec nebavilo. Někdy to zase bylo až natolik záhadné či mysteriózní, že mi na to nestačila moje představivost. U většiny povídek jsem po dočtení měla spoustu otázek ve smyslu kdo, jak, co, a zejména proč?, na které jsem nenacházela odpovědi. Vnímala jsem sice jisté propojení povídek, zvláště po dočtení té poslední, ale protože jsem knihu nečetla takříkajíc na jeden zátah, tak mi asi uniklo mnoho těch spojujících prvků.
Od Jozefa Kariky jsem přečetla několik knih a tak jsem i na tuto sázela jako "na jistotu" a těšila se na ni. Nezklamala. I když se jedná o povídky, navíc dvojsbírku, po dočtení pochopíte a hodně věcí do sebe zapadne. Za mě opět skvělé. Čtu zásadně večer v posteli a musím přiznat, že jsem několikrát knihu odložila a upřímně.. se bála. Mysteriózní, napínavé, děsivé, prostě zacyklené. Doporučuji všem, co se rádi bojí.
Tak samozřejmě, protože jsem Karikovi u knih Propast a Smršť „doporučil“ námět víc propracovat, rozkošatět do velkého románu, udělal mi naschvál a přinesl knihu zcela rozdrobenou, složenou z kratších textů. :) Že jednotlivé povídky mají souvislost, to si samozřejmě všimnete, ale celkový dojem to nepovyšuje. V hlavě utkví především pár vynikajících scén (partnerská konfrontace na horském jezeře, trojice v kabině lanovky, průzkum podzemních anomálií při stavbě tunelu), ale jinak je to kniha značně zacyklená a fragmentovaná. (Čteno v překladu Jiřího Popioleka.)
Včera dočteno. A dnes mi pořád ty příběhy víří v hlavě. Budou tam i zítra a další dny. Prostě se mi dostaly do hlavy....!
Od Kariky jsem četla Trhlinu a Strach, oba tituly se mi líbily, nicméně Hlad a Žízeň mě úplně dostaly.
Hodně mě bavil celý koncept knihy a ty momenty překvapení, kdy objevíte nějakou spojující nit mezi jednotlivými příběhy. Osobně jsem si užila i ten přesah do metafyzična a filozofie, který částečně zjemňuje pasáže plné brutality a zvráceností. Jinak řečeno motivem těch všech mordů bude nějaký vyšší anebo dost možná ten nejvyšší princip!
Začala jsem Hladem, ale za čas si to dám ještě jednou, od Žízně, a určitě objevím ještě něco, co mi na poprvé uniklo.
Dvojsbírka povídek od slovenského autora hororů se na první dobrou zdála býti sázkou na jistotu. Autor už v rozhovorech před vydáním avizoval, že se jedná sbírku povídek takříkajíc ze šuplíku, tj. staršího data. To by za normálních okolností nebyl nebyl problém. Je tu ale to okřídlené ale.
Karika stihl vydat už poměrně slušnou řádku titulů a mnoho témat, se kterými si v povídkách pohrává, tu zkrátka a jednoduše už jednou bylo - Strach, Smršť i Propast budiž toho důkazem. A nutno podotknout, že na románové ploše přeci jenom může látku zpracovat obsáhleji a kreativněji - není limitován žánrem. Z toho důvodu většina povídek pro mě ztrácí smysl (rozuměj, už to zkrátka jednou byla, lépe ztvárněná). Čest dvěma výjimkám, na jejichž název si nevzpomenu.
Formálně i stylisticky, předpokládám, povídky prošly revizí. Nicméně ani tak se nemůžu zbavit dojmu, že je na nich zdát datum a "nevypsanost" Kariky v začátcích svého koketování s hororovým žánrem.
Těžko soudit, zda došla inspirace, nebo se vlivem zvyšovaných sazeb zvedla splátky hypotéky. Na každý pád, za mě zbytečná kniha. Škoda.
Neskutečně napínavé, děsivé. Chvílemi jsem musela knihu odložit a některé scény rozdýchat. Možná jediná vada na kráse je pro mě místy nadbytek filosofování a metafyzična, bez toho bych se obešla.
Výborná dvojkniha. Četla jsem ji v originále před rokem, teď jsem si ji přečetla znovu v češtině. A líbilo se mi to snad ještě víc. Mysteriózní, napínavé, překvapivé, má to nápad. Určitě si ji za čas přečtu znovu.
Dnes jsem dočetla Uf, dám dobrou rada. Nečíst v noci! Já začala první číst hlad a v noci a opravdu jsem se bála. Všechny povídky co jsou v knize uvedeny jsou více či méně děsivé. Opravdu nechcete, aby se to stalo Vám. Běhal mi mráz po zádech a nemohla jsem odtrhnout oči. Nejlepší povídky jsou Hlad, Samota, Mlžiště, Hajej, Žízeň, Teufelsloch. Výlet trochu pokulhává a Bílé jámy se mi nelíbily. Kdo se rád bojí je to přesně pro něj. Asi se pojedu na výlet k Ružomberku.
Knihy od Kariky jsou pro mě jistotou, nikdy nezklamou a to platí i v tomto případě. Musím říct, že zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na to, že se nejedná (jako doposud) o jeden vyprávěný příběh, ale o soubor povídek. Zprvu se mi zdály jako oddělené příběhy, ale postupně čtenář zjistí, že spolu jednotlivé povídky hluboce souvisí. Začínala jsem číst část Hlad, ale určitě si to dám za nějaký čas znovu a začnu Žízní. Při čtení mi několikrát běhal mráz po zádech a i jsem se přistihla, že se bojím (nedoporučuji číst o samotě a v nočních hodinách), nechyběly ani nechutné scény, krev a zvrácenost. Musím říct, že po přečtení Karikových knih se na Čebrať jen tak nepohrnu… Knihu rozhodně doporučuji všem milovníkům Kariky, horroru a mysteriózních thrillerů.
Napsané dobře ... to ano ... ale je to poslední kniha/knihy, které jsem od tohoto autora četla ... zašel daleko. Více takovéto literatury nesnesu.
Část díla
- Biele diery / Bílé díry 2018
- Hlad 2021
- Hmlisko / Mlžiště 2021
- Samota 2011
- Smäd / Žízeň 2021
Hodně zajímavý a na česko-slovenské poměry i originální koncept jakési dvojknihy, která sestává z povídek, které spolu nemají společného vůbec nic a zároveň víc, než se může zdát, je nápaditý a všem hororovým fandům určitě stojí za přečtení. Ačkoli se tu Karika nevyhýbá svým v posledních knihách oblíbeným filozofickým úvahám, které malinko zdržují a zpomalují děj, navíc jsou většinou zdlouhavé a zbytečné, dokáže strhnout opravdu hutnou atmosférou, sugestivními popisy lidského zoufalství a motivem děsu, který se skrývá kdesi ve slovenských horách a na "vyvolené" působí vskutku negativně. Nejoriginálnější a nejnápaditější je rozhodně povídka Teufelsloch, kde autor kombinuje klasické vyprávění s emailovou korespondencí a vlastními komentáři, do nichž se promítá stísněná covidová nálada a z autorových zápisků to vskutku vypadá, jako by nastal konec světa. Vyznění pomáhá i časová nechronologičnost. Úroveň jednotlivých povídek je naštěstí relativně vyrovnaná a není tu žádná, která by byla vyloženě nepovedená, zároveň ale žádná úplně nevyčnívá, celé je to navíc čtivé a až na absolutní výjimky vše plyne svižně. Hlad / Žízeň potěší milovníky literárního hororu a po trochu slabším Karikově období ukazuje, že tento autor nám pořád má co dát a nepotřebuje k tomu mnoho. 75 %