Hladová výprava
Madelon Hermine Székely-Lulofs
Román odehrávající se v roce 1911 ke konci koloniální války Nizozemska v Acehu a popisující katastrofální vojenskou výpravu do sotva zmapované džungle, ve které devatenáct lidí zemřelo hladem.
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1994 , Grafická edice DekorOriginální název:
De Hongertocht, 1936
více info...
Přidat komentář
Autorka věnuje na začátku hodně prostoru vykreslení některých postav a jejich životních podmínek, což je potenciál, který později nevyužije. Název knihy a občasné, skoro by se chtělo říct lehce ironické, pasáže psané z odstupu, čtenáři prozradí, že výprava nebude mít úplně šťastný konec. Prožitek z čtení není tedy založen na napětí ale spíše na sledování dělání lidských rozhodnutí, které ke katastrofě vedou. A právě v tom spatřuji největší hodnotu této knihy. Poddůstojník Nyhof, který je pověřen velením výpravy hodné důstojníka. Směs hrdosti, obav ze selhání a chlácholení nadřízených, které ho vedou k přehlížení nedostatků celé výpravy: neznámý terén, nedostatečná mapa, nezpůsobilý průvodce, nedostatek zásob. Narychlo sehnaní nosiči, bloudění ale i společenské bariéry, které znemožňují přiznat bezradnost a poradit se v širším celku. K tomu trocha nepřízně osudu. To vše tvoří po drobných krůčcích posloupnost, která vede ve velkou katastrofu.
Tato kniha mě v knihovně nalákala svým zajímavým obalem, ovšem co se dělo uvnitř... Bože, větší hrůzu jsem snad ještě nečetl. Tudy ne, přátelé.
Štítky knihy
boj o přežití Indonésie pralesy džungle podle skutečných událostí román pralesa
Autorovy další knížky
1972 | Guma klesá |
1937 | Kuli |
1939 | Hladová výprava |
1946 | Jiný svět |
1946 | Poslední podnik |
Oddíl vedený praporčíkem Nyhofem dostal za úkol zničit rýžová pole povstalců. Výprava vyrazila 11. července 1911 a měla přejít přes horu Peet Sague a dorazit do Pamee, kde měla doplnit zásoby. Román vznikl na základě písemných materiálů od velitele Nyhofa a dvouleté korespondence s ním. Navíc M.L. psala o známém prostředí, neboť prožila v dnešní Indonésii polovinu svého života. Bohužel vlastní příběh by se dal zkrátit na několik stránek - oddíl měsíc bloudil v džungli a nenarazil přitom ani na povstalce, ani na živého člověka a dokonce ani na žádné zvíře. Snad se živili hmyzem, kterým chce EU nahradit hovězí maso. Autorce tak nezbylo než se rozvláčně rozepisovat o kdejaké nepatrné události nebo myšlence. První část knihy popisuje společenský a rodinný život ve vojenském táboře. Dočetl jsem jen silou vůle.