Hlas větru
Stanislav Havlíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473304/bmid_hlas-vetru-Qa1-473304.jpg
5
30
30
Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. „Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie.“ Jan Trachta... celý text
Přidat komentář
Výborně napsaná kniha z uprchlického tábora v Bangladéši. Jen pár kilometrů od luxusních resortů se na malé ploše tísní neuvěřitelné množství lidí s hroznými životními zkušenostmi, hodně je tam i nemocí, bahna a front na všechno. Vše ostatní naopak chybí včetně jídla a léků. Kolikrát jsem byla při čtení v šoku, čeho všeho jsou lidé schopni. Obdivuji uprchlíky, kteří zvládají v takových podmínkách přežít a obdivuji lidi z Lékařů bez hranic a dalších organizací, jak statečně se dokáží s tou stresující a frustrující situací poprat.
"A jak je to s nadějí? Už si dávno nemyslím, že se naděje rovná víře, že všechno dobře skončí. Ani že naděje umírá jako poslední. Někdy musí pro naději stačit i víra, že to, co se děje, má nějaký smysl a že ho jenom neznáme."
Víc než literatura - zpráva o Bangladéši, exodu Rohingů a lékárníkovi Lékařů bez hranic.
Úžasná kniha, stejně jako ta z předchozí mise. Smekám klobouk před autorovými znalostmi z různých oborů. Kniha je napsaná krásným jazykem, velmi čtivá a s přesahem.
Co se dá k téhle knize říct? Čtěte ji srdcem. Protože ona je psána srdcem. Velkým srdcem. A pak se všichni rozhlédněme kolem sebe - podívejme se na své blízké, na všechno to bohatství, které máme, na střechu nad hlavou, na tekoucí vodu v koupelně, na spoustu jídla v lednici, na možnost klidného spánku v noci a nakonec třeba i na tu knížku v ruce... Ne, nestydím se za slzy, které se mi při čtení draly do očí. Vím, že ony se draly do očí i autorovi, a že mu dlouho trvalo všechny ty prožitky a emoce ze svého působení v Bangladéši v sobě zpracovat. Děkuji právě za takovéto nepřikrášlené pohledy, za takovéto knihy, ale nejvíc ze všeho za takovéto LIDI!
UPDATE: kniha byla oceněna Cenou Hanzelky a Zikmunda za nejlepší cestopis roku 2021.
Štítky knihy
paměti, memoáry cestopisy lékárnictví, farmacie Lékaři bez hranic Bangladéš lékárnice, lékárníci Myanmar
Autorovy další knížky
| 2019 |  Syn Buvola: Wen Anyar - V Agoku s Lékaři bez hranic |
| 2021 | Hlas větru |
| 2021 | Lékárníci mění svět |
| 2022 | Káva z Mocha |
| 2024 | Nebe plné draků |
Kniha k zamyšlení, člověku se nechce věřit, že na jedné straně jsou lidé co mají všechno, jídlo, střechu nad hlavou, nezávadnou vodu, létají do vesmíru a na druhé straně jsou takové místa, které popisuje kniha, o nulových podmínkách pro život nulové hygieně a zdravotní péči, kdy se člověku nechce věřit, že toto může ve 21.století existovat...