Hlava plná lásky
Ali Hazelwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499174/bmid_hlava-plna-lasky-65269a5a53677.jpg
4
942
942
Bee Königswasserová se v životě řídí jednoduchým pravidlem: Co by udělala Marie Curie? Kdyby jí NASA nabídla vedení neuroinženýrského projektu, Marie by jistě neváhala ani vteřinu. Matka moderní fyziky však nikdy nemusela spolupracovat s Levim Wardem. Samozřejmě, Levi je přitažlivý, vysoký a má ty svoje pronikavě zelené oči, ze kterých se její neurony můžou zbláznit – ale co si o Bee myslí, dal jasně najevo už na doktorátu. Když se však zničehonic Bee začne ztrácet vybavení, záhadně jí mizí důležité e-maily a podřízení ji ignorují, zdá se najednou Levi být jejím spojencem. Dá nakonec Bee Königwasserová všanc své srdce?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Ikar (CZ)Originální název:
Love on the Brain, 2022
více info...
Přidat komentář
Do této knihy jsem se pustila ihned po přečtení Hypotézy lásky, proto se nemohu ubránit tomu, abych obě knihy srovnala. Z Hypotézy jsem byla nadšená, líbilo se mi, že se začalo něco dít (pusa) už v první kapitole. Líbily se mi vtipné dialogy i situace, do kterých se ústřední "pár" dostával.
Hlava plná lásky je podle podobného vzorce, jen už jsem postrádala ten komediální nádech. A než dojde byť jen na pusu, si musíme počkat až za polovinu knihy. Celkově byla však tato kniha pikantnější. Hypotéza byla daleko lepší, ale zklamaná rozhodně nejsem.
Hypotéza byla lepší, ale i tak, knihy od Ali jsou plné čtivě podaných informací a postav které jsou tak mile praštěné a možná i trochu protivné, že se nedá nikdy říct, že by mě kniha nebavila.
Levi byl dokonalý i když trochu zaražený ctitel a Bee byla praštěná nerdka, která byla tak zapšklá z lásky až to nebylo hezký.
Doteď jsem se toho nikdy nedozvěděla tolik o Marii Curie. Obecně je to skvělá jednohubka s mnoha vtipnými a záludnými zákoutími.
Po Hypotéze lásky jsem byla na další knihu Ali Hazelwood natěšená, a ač jsem nakonec nebyla tak moc nadšená jako u první knihy, rozhodně jsem nebyla zklamaná.
V příběhu se seznamujeme s Bee. Bláznivou neuro-vědkyní, která se nebojí barevných vlasů, piercingů a bláznivého oblečení. A která chce dokázat, že ženy mají mít i neuro stejná práva jako muži.
A pak je tu Levi. Přitažlivý bručoun, který má kočku a musi spolupracovat s Bee.
Bude to pro oba trest nebo naděje na lásku?
Čekala jsem od knihy více. Měla jsem velký problém se začíst a celkem mi to připadalo jako spousta klišé na málo stránkách. Líbí se mi prostředí i to, že se ukazuje problém vnímání žen v mužském světě.
Dám autorce ještě šanci, třeba to bylo pouze touto knihou a příště to bude lepší.
Štítek romantická komedie zde dostál svému označení a na tento (jednohubkový) román podle mě patří. Možná jsem měla jen celý víkend velkorysou náladu, ale spíš se přikláním k názoru, že si prostě všechno sedlo. U romanťáren tušíme konec od první kapitoly, což často působí jako příjemně uklidňující prvek; tím však vzniká nevymezený knižní prostor, kterému od začátku přikládáme o to větší váhu a je středobodem našeho soustředění, resp. kritiky. Já nic kritizovat nechci. Ali Hazelwood mě rozesmála, dokonce nahlas, překvapivě vícekrát, takže v dané kategorii romantických novel hodnotím velmi vysoko. Chtěla bych však zdůraznit, že srovnání provádím opravdu jen na úrovni srdeční, láskové, milostné, romantické, atd. a neberu v potaz velikost románů od autorů jako …. (doplňte si sami).
Navíc souzním s komentářem LexiS níže, v podstatě bezvýhradně ve všech bodech.
Hlava plná lásky od Ali Hazelwood mě sice občas pobavila, ale celkově mě zklamala. Příběh byl místy předvídatelný a postavy mě ne vždy přesvědčily svou hloubkou. I když autorka stále umí dobře napsat vtipné a příjemné pasáže, kniha mi přišla trochu příliš schematická a chyběla jí větší originalita. Pro fanoušky lehké romantiky to ale může být fajn volba
Hlava plná lásky je moje druhá kniha od autorky. Hypotéza lásky se mi líbila asi o fousek více a předpokládám, že to bylo spíš prostředím, které je mi bližší (Cokoli neuro je pro mě téměř nepochopitelné).
Ale i tak to bylo příjemné čtení a mám pocit, že se knihy této autorky pomalu ale jistě stávají moji komfortní zónou.
Je to trošku (čtěte hodně) předvídatelné, ale je to prostě svěží, se skvělým humorem a místy velmi pravdivé (děvčata vědí svoje).
Cením, že Bee je úplně jiná hrdinka. Konečně tu máme děvče s barevnými vlasy, tetováními a piercingy, ale sakra. Na to, že je tak dobrá v neuro vědě, tak bych čekala, že ji některé věci docvaknou dřív.
Takže téměř plný počet hvězd. Něco mi tam maličko chybělo, ale čtení jsem si parádně užila.
Bee byla podes :) co k tomu rict, vletla Levimu do zivota jako barevne tornado, vyvolali spolecne nekolik nedorozumeni, aby pak nasledne zvladli zadupat Tima do zeme a jeste rozhodili muzskou vedeckou spolecnost.
Pribeh se mi libil. Kazdy samozrejme vi, jak se to bude +- odehravat, ale stejne se dialogy ctou s usmevem na tvari a jen kroutite hlavou nad tim, jak je Bee naivni.
Jen me teda mrzi, ze nejsem schopna docenit vedecky jazyk, protoze kdybych si mela kazdy pojem googlovat, tak tu knizku v zivote nedoctu :)
Místy bizarní a hodně předvídatelné. To, co víte od prvních stránek, pochopí hrdinka až na samém konci. Hlava plná lásky tedy není nijak náročné čtení, ovšem Ali Hazelwood umí psát svěže, vtipně a především čtivě. Opět tedy milá oddechovka, byť Hypotéza lásky mi přišla propracovanější.
Knihy od autorky mají v sobě humor, svižnost a neotřelé prostředí. To mě velmi baví, prostředí fyziky nebo nějaké jiné profese. Již třetí kniha od autorky a stále to má šmrnc.
Moje prvotina od autorky a musím říct, že autorčin styl psaní mi sedl jako už dlouho žádný ne. Bylo to svěží, hravé a vtipné. Obě hlavní postavy byly kočkomilové, takže jsem si je oblíbila už při první zmínce o čtyřnohém stvoření :-) Knížku jsem četla po delší vynucené čtecí pauze a měla jsem ji za den přečtenou, takže buď jsem měla čtecí absťák, nebo je ta knížka vážně tak dobrá :-)
(SPOILER) Škoda, myslela jsem, že to bude trochu sofistikovanější. Zatím to je klasický romantický příběh se super mužem. Hloupost\ nevšímavost hlavní hrdinky bila místy do očí, i když čtenáři už dávno dojde, jak se některé věci mají. Konec byl jak z akční detektivky a ta ,,S....." úplně nakonec tomu teda dala korunu. Jediné, co to zachraňuje, jsou dobré vtípky, narážky a hlášky.
Myslela jsem, že je to další zamilovaná kniha pro puberťáky, ale bylo v tom něco víc.
Uvolněný pubertální styl jsem zaznamenala hlavně v Beeině myšlení. Mnohdy mi připomínala neřízenou střelu. To bylo podle mě bezkonkurenční a hodně jsem se u toho nasmála. Sice to v druhé půlce začalo trochu váznout, konečné prodlužování si Bee taky mohla odpustit, ale jinak jsem se moc bavila.
Práce v NASA byla pro mě jen třešničkou na dortu, sice jsem z toho vědeckého povídání rozuměla jen setině, ale bylo to velmi zajímavé prostředí.
Moc se mi to líbilo.
(SPOILER) On - vysoký, svalnatý a zdánlivě odtažitý a ona - křehká, malá a okolím podceňovaná, kde jen jsem to už četla? V tomto případě se to autorka snažila okořenit prostředím NASA, ale přišlo mi to takové umělé. Celá kniha je vlastně o tom, že on si něco myslí, ale ona si myslí úplný opak a když už se zdá, že jsou na stejné vlně, tak se to celé ještě víc zkomplikuje, jen aby se děj trochu natáhl.
Moje druhá kniha od této autorky. Zápletka a prostředí super. Měla jsem ale trochu problém s Bee a její nijak nepodloženou záští k Levimu. Také to neustálé nadávání v její mysli a to dost hrubým způsobem, mi přišlo přehnané. On jí zas toho tolik neudělal, ale ona to hrotila. Většinou to ale způsobila spíš jeho neochota komunikovat. Chovala se jak ukřivděná puberťačka, alespoň v první polovině románu. Jinak se to čte velmi dobře a děj má spád.
75% - Můj první román od autorky Hypotéza lásky mě zaujal zejména barvitým popisem peripetií života mladých doktorandů a to vědecké prostředí mě moc bavilo, i když jinak jsem měla k věrohodnosti děje a jednání postav dost výhrady. Ale zkusila jsem vytrvat a začetla se do Hlavy plné lásky a zdá se mi, že to bylo o dost lepší. Přece jen už to není prvotina převzatá z internetové publikace a přitom ta atraktivnost vědeckého prostředí (tentokrát neurověda, NASA atd.) tam zůstává. Bee mi byla docela sympatická, trochu problém jsem měla s Levim, zejména s tou jeho nasvalenou atraktivností a schopností po letech sexuální neaktivity předvádět erotické výkony hodné slušně placeného pornoherce či gigola - zkrátka to bylo tak trochu podobné postavě Adama z Hypotézy lásky. Erotické scény byly napsány opět trochu, já nevím, až nechutně, ale to je také přetrvávající problém. Aspoň že na pojmosloví už autorka trochu zapracovala, nehemžilo se to tam číčami a označení č**ák bylo vyhrazeno spíš pro namyšlené mužské vědce neuznávající své ženské kolegyně. Pak mi ještě moc nesedlo to Beeino svěřování se s internetovým kamarádem Shmacem, u kterého bylo čtenáři okamžitě jasné, kdože to asi bude, čímž ovšem autorka (nechtěně?) dost spoilerovala, protože jsme pak až příliš rychle zjistili, jak je to s tou domnělou Leviho přezíravostí až nenávistí.
Jak jsem již ale napsala, to vědecké prostředí jako zásadní pozadí romantické linky je prostě super. Je poznat na první pohled, že autorka je vědkyně, v tom světě žije a zažívá všechna ta příkoří od politiky sporů o patenty, přes obtíže se získáváním grantů až po znevýhodňování žen a obecně slabších sociálních skupin, které zkrátka nemají dost finančních prostředků, aby se např. řádně připravily na přijímačky na postgraduál. Trochu mi to připomnělo tolik diskutované přijímačky na střední školy, kde jsou také zpravidla úspěšnější ti, kteří mají příležitost zaplatit si odpovídající přípravný kurz.
Autorka zkrátka chytře navázala na úspěch projektů typu Teorie velkého třesku a já se těším, až si od ní zase něco přečtu.
Po Hypotéze jsem se trochu bála, ale Šach a mat mě neskutečně bavil. Tohle bylo lepší než Hypotéza. Obě postavy měly tak nějak svůj charakter a i když mužský protagonista ho trochu ztratil, jeho osobnost nebyla úplně jen miluju jí a to je všechno na čem záleží
Autorovy další knížky
| 2023 |  Hypotéza lásky |
| 2023 | Hlava plná lásky |
| 2024 | Šach a mat |
| 2024 | Teorie lásky |
| 2024 | Nevěsta |
Líbí se mi ta vědecká linka příběhu. Ale nějak nevěřím, že hlavní postava je vzdělaná. Zmiňuje, že vystudovala i informatiku, ale co se týče ztracených souborů a mailů, je úplně mimo. Ale co my víme, jak to v Americe chodí. Sexuální scény jsou dost odvážné, ale tak nějak bez emocí. Taky je zvláštní to striktní veganství a láska ke zvířatům, hlavně ke kočkám, když kočky asi úplně veganky nejsou... Chovem koček se přece masný průmysl hodně podporuje. No co už. Vlastně nevím, zda knihu doporučit.