Hlava plná lásky
Ali Hazelwood
Bee Königswasserová se v životě řídí jednoduchým pravidlem: Co by udělala Marie Curie? Kdyby jí NASA nabídla vedení neuroinženýrského projektu, Marie by jistě neváhala ani vteřinu. Matka moderní fyziky však nikdy nemusela spolupracovat s Levim Wardem. Samozřejmě, Levi je přitažlivý, vysoký a má ty svoje pronikavě zelené oči, ze kterých se její neurony můžou zbláznit – ale co si o Bee myslí, dal jasně najevo už na doktorátu. Když se však zničehonic Bee začne ztrácet vybavení, záhadně jí mizí důležité e-maily a podřízení ji ignorují, zdá se najednou Levi být jejím spojencem. Dá nakonec Bee Königwasserová všanc své srdce?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Ikar (CZ)Originální název:
Love on the Brain, 2022
více info...
Přidat komentář


Moje 3. kniha od autorky. Přečetla jsem ji jedním dechem. Ale byla asi nejslabší co jsem od ní četla/ poslouchala. Za mě zatím vede Nevěsta.

Autorka opět nezklamala. Kniha se mi moc líbila, je velmi čtivá, malinko předvídatelná v některých ohledech. Byla to moje druhá kniha od Ali Hazelwood a určitě ne poslední.


Za mě je to slabší, Bee mi úplně nesedla a některé odstavce jsem přeskakovala. Teorie lásky se mi asi líbila nejvíc a v závěsu Hypotéza lásky. Možná je to tím, že čtu už třetí knihu během 2 dnů a autorka v podstatě použila totožné prostředí, charakteristiku postav a podobný děj jen s jinou zápletkou. Ve všech třech je žena trdlo nějakým způsobem a geniální ve vědě, muž je výše postavený a je do ní tajně zamilovaný (nehledě na pekáče buchet a vysportované sexy tělo) plus z nějakého důvodu pošramoceného rodinného zázemí zranitelný. Pak přijde zápletka, díky které jsou spolu hlavní postavy nuceny trávit čas a sblíží se. Nasmála jsem se, to určitě, doporučuji ale dát si mezi knihami odstup, jsou to samé a zkazí to zážitek ze čtení


Ali Hazewood mě hodně oslovila svou prvotinou Hypotéza lásky, takže jsem věděla, že se časem určitě pustím do dalších jejích knih. Po Hlavě plné lásky jsem tak sáhla ve chvíli, kdy jsem potřebovala zkrátka vypnout a moc dobře jsem udělala. Začetla jsem se jako nic stejně jako u Hypotézy, chemie mezi hlavními postavami opět fungovala skvěle, ale rozhodně to není hlavní věc, kvůli které byste měli po knize sáhnout, protože co se týče romantiky, nic moc nového oproti Hypotéze nedostanete. Ta knížka má ale velkou přidanou hodnotu v podobě trefných a upřímných narážek na diskriminaci žen ve vědě, se kterými se nejen každá vědkyně musí v práci, již ovládají hlavně muži, denně potýkat. Autorka má navíc dar všechno vystihnout se skvělou dávkou nadsázky a ironie, takže jsem se opravdu královsky bavila. Vědecké prostředí je navíc samo o sobě moc zajímavé a je ho tam dost! Moc se mi líbilo také to, jak nenásilným a nápaditým způsobem autorka zakomponovala do příběhu boj proti nespravedlivému jednotnému testování postgraduálních studentů. Ale hlavně je to ta nejkrásnější a nejmilejší pocta Marie Curie, s jakou jsem se setkala. Dozvíte se o ní spoustu rozkošných střípků ze života a Twitter hlavní hrdinky @CoByNaToMarie bych strašně ráda sledovala, kdyby existoval. Celý příběh je tak poměrně spletitým a detailním propojením hned několika rovin, které do sebe krásně a plynule zapadají. Hypotéza lásky bude navždy jen jedna, ale Hlava plná lásky jí určitě sahá na paty :) Doporučuju a těším se na další autorčinu knížku, jako zarytý nefanoušek fantasy dokonce možná zvážím i tu její Nevěstu :)


Není nad to, dočíst romantický příběh o ženě, která se podílí na výzkumu pro NASA v den, který ženám historicky patří :-), ať už máme na něj, z doby nepříliš minulé, vzpomínky jakékoliv, já byla třeba před čtyřiceti lety v porodnici:-). Přesto mě hrdinka této knihy od mé oblíbené autorky romantických komedií trochu štvala a tu její popsanou sociální, nebojím se použít výraz, "zabedněnost" jsem jí prostě neuvěřila, ač jsem se snažila. Také mužský hrdina, Levi, je popsán,dle mého, celkem nebezpečně. Čtenářky, zejména ty mladší, by totiž mohly nabýt dojmu, že takoví muži existují a čekat na ně:-). Ale jinak jsem se zase celkem bavila, ta odlehčenost, sebeironie a řada vtipných situací udělají své a jako odpočinkové nenáročné čtení Vás kniha pravděpodobně nezklame. A to i přesto, že z přečtených se mi od Ali líbila trochu méně, než ty ostatní. Jsem zvědavá na novinku, nechám si ji na pozdní léto na dovolenou.


Hlava plná lásky (Love on
Bee se v životě řídí jednou fintou a tou je, že si položí otázku, co by v její situaci udělala Marie Curie? Naskytne se jí možnost pracovat pro NASA na jednom důležitém projektu, který by mohl mnohé změnit, včetně toho že by ji pomohl v kariéře. Je z té zprávy nadšená, ale jen do chvíle, než zjistí, s kým na tom projektu má spolupracovat...
Poštěstilo se mi půjčit si další autorčinu knihu z vědeckého prostředí a díky chování postav, které tu za mě trochu víc odpovídalo jejich věku a tak, mi kniha sedla o něco víc než Hypotéza.
Na začátku se tu objevily dvě věci, u kterých jsem si okamžitě tipla, jak to ve skutečnosti opravdu je a postupně se mi to potvrdilo, ale vůbec mi to nevadilo a příběh jsem si užila.
Líbilo se mi postupné sbližování hlavních hrdinů. Jejich poznávání a postupné zjišťování, kolik toho mají společného. To bylo pěkně popsané. Její asistentka byla skvělá, taková postava se jen tak nevidí


Ali mě baví jejím vědeckým prostředím. Přečetla jsem před tím i Hypotézu lásky a vlastně je to moc najednou. Hlavní hrdinové jsou jiní ale hlavní zápletka podobná. On ji tajně miluje, ona je k tomu naprosto slepá. V hypotéze byla hlavní hrdinka víc trdlo, tady je víc svá. Jen je vždycky těžký uvěřit že to vědci jsou velící vysportovani borci. Všichni tajemní a s mizivými zkušenostní (oproti těm promiskuitním sportovcům o kterých obvykle čtu).


Ok možná do vyzní hnusně, ale netušila jsem že dokáže být Bee tak naivní až hloupoučká když to je naopak geniální vědkyně.


Super příběh - romantický.
Úžasné zapojení vědy, které prostě tvoří jinou atmosféru.
Ale jednu hvězdu musím ubrat za naprosto zbytečně explicitní sexuální scény. Na mě to bylo až moc.


Další kniha od Ali Hazelwood, kterou jsem četla (hned po Hypotéze lásky). Tato kniha se mi líbila o něco více (o půl hvězdy). To, že spolu hlavní postavy skončí víme ještě před přečtením první kapitoly, ale zápletka s projektem a doplněná fakta z neurovědy knihu příjemně doplňují. Kniha má samozřejmě pár much, např. až moc zdlouhavé čtení než se dal vztah hlavních postav do pohybu, pozdější sexuální scéna tam ani být nemusela (asi už jsem STARÁ). Kniha byla odpočinková a rychlá na čtení. Někdy se k Ali ještě určitě vrátím.


Líbí se mi ta vědecká linka příběhu. Ale nějak nevěřím, že hlavní postava je vzdělaná. Zmiňuje, že vystudovala i informatiku, ale co se týče ztracených souborů a mailů, je úplně mimo. Ale co my víme, jak to v Americe chodí. Sexuální scény jsou dost odvážné, ale tak nějak bez emocí. Taky je zvláštní to striktní veganství a láska ke zvířatům, hlavně ke kočkám, když kočky asi úplně veganky nejsou... Chovem koček se přece masný průmysl hodně podporuje. No co už. Vlastně nevím, zda knihu doporučit.


Do této knihy jsem se pustila ihned po přečtení Hypotézy lásky, proto se nemohu ubránit tomu, abych obě knihy srovnala. Z Hypotézy jsem byla nadšená, líbilo se mi, že se začalo něco dít (pusa) už v první kapitole. Líbily se mi vtipné dialogy i situace, do kterých se ústřední "pár" dostával.
Hlava plná lásky je podle podobného vzorce, jen už jsem postrádala ten komediální nádech. A než dojde byť jen na pusu, si musíme počkat až za polovinu knihy. Celkově byla však tato kniha pikantnější. Hypotéza byla daleko lepší, ale zklamaná rozhodně nejsem.


Hypotéza byla lepší, ale i tak, knihy od Ali jsou plné čtivě podaných informací a postav které jsou tak mile praštěné a možná i trochu protivné, že se nedá nikdy říct, že by mě kniha nebavila.
Levi byl dokonalý i když trochu zaražený ctitel a Bee byla praštěná nerdka, která byla tak zapšklá z lásky až to nebylo hezký.
Doteď jsem se toho nikdy nedozvěděla tolik o Marii Curie. Obecně je to skvělá jednohubka s mnoha vtipnými a záludnými zákoutími.


Po Hypotéze lásky jsem byla na další knihu Ali Hazelwood natěšená, a ač jsem nakonec nebyla tak moc nadšená jako u první knihy, rozhodně jsem nebyla zklamaná.
V příběhu se seznamujeme s Bee. Bláznivou neuro-vědkyní, která se nebojí barevných vlasů, piercingů a bláznivého oblečení. A která chce dokázat, že ženy mají mít i neuro stejná práva jako muži.
A pak je tu Levi. Přitažlivý bručoun, který má kočku a musi spolupracovat s Bee.
Bude to pro oba trest nebo naděje na lásku?


Čekala jsem od knihy více. Měla jsem velký problém se začíst a celkem mi to připadalo jako spousta klišé na málo stránkách. Líbí se mi prostředí i to, že se ukazuje problém vnímání žen v mužském světě.
Dám autorce ještě šanci, třeba to bylo pouze touto knihou a příště to bude lepší.


Štítek romantická komedie zde dostál svému označení a na tento (jednohubkový) román podle mě patří. Možná jsem měla jen celý víkend velkorysou náladu, ale spíš se přikláním k názoru, že si prostě všechno sedlo. U romanťáren tušíme konec od první kapitoly, což často působí jako příjemně uklidňující prvek; tím však vzniká nevymezený knižní prostor, kterému od začátku přikládáme o to větší váhu a je středobodem našeho soustředění, resp. kritiky. Já nic kritizovat nechci. Ali Hazelwood mě rozesmála, dokonce nahlas, překvapivě vícekrát, takže v dané kategorii romantických novel hodnotím velmi vysoko. Chtěla bych však zdůraznit, že srovnání provádím opravdu jen na úrovni srdeční, láskové, milostné, romantické, atd. a neberu v potaz velikost románů od autorů jako …. (doplňte si sami).
Navíc souzním s komentářem LexiS níže, v podstatě bezvýhradně ve všech bodech.


Hlava plná lásky od Ali Hazelwood mě sice občas pobavila, ale celkově mě zklamala. Příběh byl místy předvídatelný a postavy mě ne vždy přesvědčily svou hloubkou. I když autorka stále umí dobře napsat vtipné a příjemné pasáže, kniha mi přišla trochu příliš schematická a chyběla jí větší originalita. Pro fanoušky lehké romantiky to ale může být fajn volba


Hlava plná lásky je moje druhá kniha od autorky. Hypotéza lásky se mi líbila asi o fousek více a předpokládám, že to bylo spíš prostředím, které je mi bližší (Cokoli neuro je pro mě téměř nepochopitelné).
Ale i tak to bylo příjemné čtení a mám pocit, že se knihy této autorky pomalu ale jistě stávají moji komfortní zónou.
Je to trošku (čtěte hodně) předvídatelné, ale je to prostě svěží, se skvělým humorem a místy velmi pravdivé (děvčata vědí svoje).
Cením, že Bee je úplně jiná hrdinka. Konečně tu máme děvče s barevnými vlasy, tetováními a piercingy, ale sakra. Na to, že je tak dobrá v neuro vědě, tak bych čekala, že ji některé věci docvaknou dřív.
Takže téměř plný počet hvězd. Něco mi tam maličko chybělo, ale čtení jsem si parádně užila.


Bee byla podes :) co k tomu rict, vletla Levimu do zivota jako barevne tornado, vyvolali spolecne nekolik nedorozumeni, aby pak nasledne zvladli zadupat Tima do zeme a jeste rozhodili muzskou vedeckou spolecnost.
Pribeh se mi libil. Kazdy samozrejme vi, jak se to bude +- odehravat, ale stejne se dialogy ctou s usmevem na tvari a jen kroutite hlavou nad tim, jak je Bee naivni.
Jen me teda mrzi, ze nejsem schopna docenit vedecky jazyk, protoze kdybych si mela kazdy pojem googlovat, tak tu knizku v zivote nedoctu :)
Autorovy další knížky
2023 | ![]() |
2023 | ![]() |
2024 | ![]() |
2024 | ![]() |
2024 | ![]() |
Další příběh z vědeckého prostředí. Hlavní hrdinové byli sympatičtí a jejich příběh se hezky četl. Jen tu konečnou zápletku bych možná snesla trochu jinou...