Hlavní přelíčení
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314720/bmid_hlavni-preliceni-pba-314720.png
4
92
92
Příběh železničáře z pražské periférie 20.let 20.století, posedlého touhou po majetku, který se stane nejprve podvodníkem a nakonec vrahem.
Přidat komentář
Starý Barchánek dostal hned dva nápady, jak rozmnožit své jmění. Za prvé se ožení s trafikantkou. Ona spojení majetků kvituje, on se těší, že jako kdysi s nebožkou budou před spaním počítat denní zisky. Za druhé vyrazí z domu svou dceru s rodinou. Tím vznikne prostor vhodný na pronájem. Zeťáka to netrápí. Však si může kdykoliv postavit vlastní bydlení. Prachy zatím nemá, ale nápad už se zrodil. Jenže představy se málokdy kryjí s realitou a tak dochází k vraždě. Peníze jsou v kapse, ale na stavbu domu nestačí. Tak si je pojďme užít... jenže nevíme jak. A k tomu se začíná ozývat svědomí...
Mnohonásobné opisování celých odstavců text zbytečně natahuje a samotné “hlavní přelíčení" je pojednáno jen na několika stranách. Pro děj není (kromě rozsudku, který stejně očekáváme) důležité a název knihy se tak jeví jako nepochopitelný. Hlavní je láska k mamonu, nabubřelost a touha po uznání. Velmi současné.
Výborně napsaný tragický příběh malého člověka z pražské periferie. Ženatý železničář Maršík chce žít na lépe. Napadne ho, že bohatství si obstará sňatkovým podvodem. Karel Poláček dává prostor i vnitřním Maršíkovým úvahám. O tom, jak si sice peníze půjčí, ale vše splatí... Předsevzetí končí v hospodě, kde platí za všechny. A nevyhnutelný tragický konec se blíží.
Pěkně napsaná kniha. Líbilo se mi, jak si autor pohrál s psychologií hlavní postavy, a také popis života na pražské periferii na konci 20. let 20. století.
Hlavní přelíčení je román lehce podobající se Domu na předměstí (majetnický dědula, který již nechce sdílet dům se svojí dcerou a zetěm). Zeť Maršík, prostý měšťáček, který rád dává k lepšímu a rád by ještě užil lepší zítřky. I zrodí se mu v hlavě plán jak vymámit z důvěřivé paní věno. Roztočí se koloběh událostí, který Maršíka donutí k hrůznému činu. Bláhová postavička, která doplatí na svůj pošetilý instinkt.
Detektivka poslechnuta v aknize, kde naivní žena pro "kousek lásky" je schopna obětovat vše. Hlavní osoba Maršík je souzen za vraždu. V knize je popisován souběžně soudní proces a děj před vraždou. Od začátku byl konec předvídatelný. Jednoduchý oddychový příběh.
Vyslechnuto jako audiokniha. Kratší nenáročný příběh, trochu utahaně namluvený, ideálně pro zrychlené přehrávání. ;-) Jako oddychovka moc fajn "detektivka".
Nebylo to spatne, odsypalo to. Jen ta naivita postav, predevsim jeji, ta byla extremni.
Typický Poláček. V obecném povědomí je zapsán jako humorista, ovšem byl to Pan Spisovatel. Nádherná práce s jazykem, živé dialogy odposlechnuté mezi lidmi, úžasné popisy krajiny, ruchu města apod. V několika stručných větách dokáže navodit atmosféru, úplně to čtenář vidí. Tohle umění plně předvedl v tetralogii o okresním městě.
Skvělý pozorovatel běžného českého (malo)měšťáka za první republiky.
Čtivý, skvěle napsaný příběh s náhledem do myšlení maloměšťáckého člověka, kterého okolnosti dokázat všem okolo, že on je ten, kdo si vždy a ve všem umí poradit, dovede až ke spáchání zločinu a přitom se cítit nepochopenou, neuznanou a nevinnou obětí, která chtěla splnit jen svůj sen.
Karel Poláček se vyprofiloval zejména jako humorista. Tato kniha však dokazuje, že je spisovatelem všestranným. Humorné momenty najdeme i zde, Poláčkův jazyk už je takový, ale kdo má trochu citu v těle, musí mít na konci husí kůži i na patách. Poláček zde opět čerpal ze své bohaté praxe soudničkáře a dokázal bravurně popsat mentalitu takového toho "obyčejného" člověka, shodou okolností vraha.
Ne příliš dlouhá kniha, pěkně psaná, zajímavý námět, srozumitelné vyjadřování...Skvělá
Tak tohle dílo mě hodně bavilo, a to z několika důvodů. Poláček napsal Hlavní přelíčení velmi živým jazykem, brilantně formulovaný text dovoloval se začíst a neškobrtat u složitě napsaných vět (žádné takové tam nebyly). Také se čtenář nemusí pozastavovat se nad složitěji vyjádřenými myšlenkami. Dále Poláček nenatahoval děj sáhodlouhými popisy, vlastně jsem mu za to v tomto případě vděčná - vyhovovalo mi tempo, jakým je děj vyjadřován (dá se říct, že kniha se spíš orientuje na děj jako takový spíš než na popisy). Jediný popis, dá-li se to tak nazvat, který v knize sledujeme od začátku až do konce, je způsob myšlení hlavní postavy Josefa Maršíka. Ten je však pro děj vlastně podstatný, takže tam ani chybět nemohl. Ale i ten je napsaný velmi čtivě!Osobně jsem s knihou moc spokojená.
Autorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1966 |  Edudant a Francimor |
| 1991 | Židovské anekdoty |
| 1994 | Podzemní město |
| 1994 | Vyprodáno |
Líbila se mi...