Hledači mušlí
Rosamunde Pilcher
Hlavní hrdinka románu Penelopa Keelingová stojí na prahu stáří a ohlíží se za svým bohatým a pestrým životem. Vzpomíná na krásné dětství v Londýně a Cornwallu, na nešťastné válečné manželství s člověkem, s kterým si už za pár týdnů po svatbě přestala rozumět, na krátký čas strávený s mužem, jehož opravdu milovala a s nímž spojovala svou budoucnost. Řeší také vztah k dospělým dětem, které vyznávají jiné životní hodnoty než ona a snaží se s ní manipulovat.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2000 , Knižní klub , Ikar (ČR)Originální název:
Shell seekers, 1987
více info...
Přidat komentář
.. štěstí je, vytvořit co nejvíc z toho, co jsem, a bohatství je, vytvořit co nejvíc z toho, co mám ... p.Pilcher mě touto knihou udělala nejen šťastnou, ale i bohatší o další úžasný čtenářský zážitek. Klasicky jsem si pobrečela, pousmála, pokývala, zamyslela a zase pobrečela. Kniha je zajímavě pojatá, každá kapitola jiná a přece je vše krásně propojeno, sladěno a logicky uspořádáno. Prostě wau. Je škoda, že se u této autorky musí knihy pečlivě vybírat. Snad budu mít i příště buď šťastnou ruku nebo opět skvělé doporučení sečtělé kolegyně.
Tak od této spisovatelky první pokus. Od čtení mě odrazovaly především hrozné německé romance v TV. Ale když se mi kniha dostala do ruky s tím, že je to rodinná sága, která má své kořeny i v 2. světové válce, tak jsem se zkusila začíst. A světe div se, příběh Penelope, jejich rodičů, dětí a přátel mě uchvátil. Žádná přehnaná slaďárna se nekonala. Takže za mě knihu doporučuji a na dovolené si vzhledem k tloušťce knihy opravdu dobře počtete. Nicméně čtení je to opravdu pro ženy, chlapy by to asi nebavilo:-))
Přiznám se, že jsem knížku začala číst spíš ze srandy a taky ze zvědavosti. Při covidu mi došly půjčené knihy z knihovny a tahle se nám nějakým záhadným způsobem objevila v domácí knihovničce, tak jsem to pojala jako výzvu. Měla jsem předsudky a čekala trapnou slaďárnu, ale když už jsem byla uvězněná doma, tak jsem si trochu toho cukru do života byla ochotná dopřát. Nakonec jsem ale byla příjemně překvapená, příběh hezky šlapal, vůbec nebyl hloupý a hlavní hrdinka byla sympatická. Vlastně mě bavilo jak válečné období, tak současnost.
Dala jsem tomu teda šanci a pustila si i film, ale to byla naprostá katastrofa, plná příšerně dojemné hudby, patosu a pitvořících se herců. Tak to na mě dělá trochu dojem, že paní Pilcherová je asi fakt obětí německého romantického filmu. Knížka totiž vůbec nebyla tak špatná.
Další vyloženě "dámská záležitost". Přesto byla tato kniha tak trochu jiná než jiné autorčiny romány.
Pred nejakou dobou jsem videla film a konecne jsem se dostala k tomu, abych si precetla i knihu. Uz podle filmu jsem vedela, ze to neni zadna “prostoducha sladarna”, ale i tak jsem byla mile prekvapena. Je to hlavne pribeh zeny, ktera se rozhodla pres vsechny nesnaze svuj zivot nejen prozit, ale hlavne uzit a vychutnat. Moc se mi libilo, jak jsou tam popsany vztahy a vykresleny charaktery ostatnich lidi, prostredi Londyna i anglicky venkov. Proste prijemna, oddechova kniha, kterou si casem zase rada prectu.
Ke knize jsem přistupovala se značnou skepsí (měla jsem za "úkol" přečíst něco od této autorky - na počest jejího úmrtí a k svátku svatého Valentýna). Ale byla jsem příjemně překvapena. Místo jednoduchého milostného románku, který jsem očekávala, se mi dostal pěkně napsaný příběh života jedné ženy. A pohledy na životy různých lidí - sympatických i těch druhých.
Joo super romantarna, skvele napsano, puvodne jsem se tech 600steanek bala,ale cetlo se samo. Krasne popsane vztahy mezi rodici,detmi a zivotnimi prately.. krasne zapletky, i kdyz clovek vedel jak to asi dopadne
Pěkný romantický ženský román vyprávějící životní příběh zralé ženy od dětství do stáří.
brala jsem do ruky s představou trochu červené knihovny, ale byla jsem mile překvapena, moc hezky a poutavě napsáno, děj troušku přeskakuje ze současnosti do minulosti, ale mě to nevadilo.....
Rosamunde Pilcher nikdy více ..... S pochybnostmi jsem začala, silou vůle doposlouchala.
Kniha mne velmi překvapila. R.Pilcher mám spojenou s romantickými příběhy, ale v této knize hlavní hrdinka vzpomíná na svůj život. Pro mne strhující a velmi krásný příběh.
Knihu čtu už poněkolikáté. Příjemné čtení pro volné chvíle, nekomplikované. Doporučuji jako oddechové čtení.
Dlouho jsem váhala, jestli si knihu přečíst. Kdykoli v televizi vysílají filmy od této autorky, otráveně jsem přepla na jiný program. Nemohu říct, že by mě toto dílo uchvátilo. Vadilo mi, že děj bez upozornění přeskakuje z minulosti do současnosti a naopak. Občas nastal zmatek v postavách, kdo je kdo.
Také výraz Helou mi vyloženě lezl na nervy, Penelopa a její živ.příběh se zdá na první pohled velice čtivým, ale něco mi v něm chybělo. Možná je to tím, že kniha je napsaná v roce 1987, vše mi připadalo jaksi zastaralé a často jsem se přistihla, že se nudím, obzvlášť u první poloviny knihy.
Nejvíce jsem si oblíbila kromě Penelope také Antonii.
Hlavní hrdinka Penelopa vzpomíná na svůj život; dozvídáme se tak o jejích rodičích, dětech, osudových mužích i přátelích. Každá z těchto postav je jiná, každá má svůj vlastní příběh, přesto jsou všechny příběhy vzájemně propletené do jednoho velkého a silného - do Penelopina života. Čtení nutí k přemýšlení o tom, co je a není v životě důležité, o tom, jak je život krátký i pomíjivý i jak může, ale nemusí být naplněný... Přesto, že téma je svým způsobem silné, je vyprávěno úžasně hřejivým a uklidňujícím způsobem - já měla pocit, že sedím v příjemném, útulném domku u krbu s babičkou Penelopou... a i když kniha měla skoro 600 stran, na konci mi bylo líto, že už se nebudu moct k tomu krbu dál vracet :).
Moje první nedočtená kniha. Doopravdy jsem nemohla. Dávala jsem si načas, ale před půlkou jsem si zavřela a vrátila do knihovny...
Pro mě pohlazení na duši. Krásný příběh o síle ženy překonat válku i smrt. Určitě si přečtěte!
K této knize jsem přistupovala s předsudkem, že se jedná o "červenou knihovnu" a tudíž jsem očekávala oddychovku. Po přečtení musím uznat, že jsem mile překvapená a tato kniha se vymyká stylu autorky. Příběh mě dost zasáhl, nacházela jsem tam sebe, celou svou rodinu co se týká povah a jednání. Určitě se ke knize zase časem vrátím. Čtení jsem si užila a nenechte se odradit, není ani nudná, ani se netáhne :-) Takové tempo k takovému příběhu prostě patří :-)
Štítky knihy
Anglie stáří anglická literatura vzpomínky manželství rodinné vztahy ze života společenské romány milenci anglické rományAutorovy další knížky
2006 | Hledači mušlí |
1998 | Návrat domů |
1994 | Divoký tymián |
2002 | Zimní slunovrat |
2008 | Září |
Po letech jsem se vrátila k mé oblíbené literární postavě ....
A ona neztratila nic z toho, proč mne oslovila ....
Jméno Penelope je tu téměř symbolické .... po ztrátě životní lásky čeká dlouho na opětovné setkání ....
Ale dokáže si život naplnit - hlavně péčí o své tak rozlišné děti.... ale také o svoji zahradu, svůj dům .... a také vzpomínkami ....
Vracíme se na pobřeží Cornwallu - procházíme válkou - a končíme ve starém a útulném domku, kde Penelope skrývá tajemství obrazů svého otce ....
Zde je otevřena i otázka dědictví .... a rozhodnutí o vlastním odkazu ....
To je pěkné čtení pro tyto dny .... i když přístup dětí byl pro mne nepochopitelný ....
Doporučím.