Nadchází ráno
Sergej Lukjaněnko
Hledači nebe série
< 2. díl
Ilmar s mladým Marcusem jsou stále na útěku. Akční úniky a popisy bitek, neuvěřitelná místa v kulisách alternativní Evropy, to vše prokládané úvahami, svéráznou Ilmarovou filozofií a pozvolným Marcusovým dospíváním. Okamžik rozhodnutí se blíží a nikdo si není jist tím, co je správné a co ne. Skupina uprchlíků se rozrůstá, už jich je příliš mnoho a smyčka se stahuje. Typicky „lukjaněnkovská" fantastika – úchvatně živá a svíravě hořká. Kniha, která nenechá nikoho lhostejným…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Triton , ArgoOriginální název:
Близится утро (Blizitsja utro), 2000
více info...
Přidat komentář


Štěstí po cestě jsem nacházela na každé straně, bohužel pointu v závěru nikoli. Přitom na správně nečekaných nebo silných koncích mi hodně záleží, proto mě to po dvou knihách docela zklamalo. I tak z nich mám ale dobrý pocit. Nejsem si vůbec jistá, že jsem problematiku pochopila tak, jak ji autor myslel, ale přimělo mě to k zamyšlení, a to je podle mě na knize to nejdůležitější (snad kromě toho, když si ji bezmezně zamilujeme). Náboženství je pro mě ve většině případů dost nudné téma, či naopak dost z-židle-zvedající, ale zde jsem byla naprosto spokojená. Takže brzy zase za Lukjaněnkem do knihkupectví.


Druhý díl je v dobrém slova smyslu hodně ukecaný. Už není jenom o dobrodružném útěku. Příjemnou a čtivou formou se zde debatuje o náboženství, dobru, zlu a štěstí. Ilmar se svou přemýšlivostí a specifickou "zlodějskou" ctí je pro mě zatím nevýraznější postavou Lukjaněnkových knih. Konec je úchvatný (i když se dá částečně odhadnout). Je mi z něj smutno, ale příjemně smutno. A co vy? Brali byste raději radost nebo štěstí?
Na začátku každé kapitoly je zase pár vět, o tom, co se v kapitole stane. Příšernost. Takže nekoukejte na tučný text, nekoukejte na tučný text, nekoukejte...


tahle serie je spis za 3,5 pokud mam srovnavat s jeho jinymi knihami co dostali 4 a 5 , fantasy nectu takze nevim jak si stoji tam , ale mezi scifi slosnej nadprumer


Druhá čast dilogie stojí opravdu za to, první dil se mi líbil, druhy mě nadchnul. Těžko říct zda se trefil do mé nálady nebo ji sám vyvolal. Co k tomu dodat, snad jen ze knihu můžu doporučit všem, kteří mají rádi lukjaněnkovský styl.


Řekla bych, že až tady Lukjaněnka začal příběh bavit, jinak si ten obrovský rozdíl mezi první a druhou knihou nedokážu vysvětlit.


Zběsilý únik a hledání jednotlivých členů výpravy - možná za budoucím vládcem světa - se zostřuje a jen díky vyplněným modlitbám k Sestře a Vykupiteli se zloději Ilmarovi vždy podaří vystopovat Marcuse, vyváznout z nastražených pastí a ještě se kát za své hříchy...
Tak krásně akční a zároveň i přiměřeně náboženskou výpravu ocení především čtenáři prvního dílu.. a jiní Hledači nebe..
Autorovy další knížky
2005 | ![]() |
2005 | ![]() |
2007 | ![]() |
2005 | ![]() |
2006 | ![]() |
(8/10) Druhý díl je možná ještě napínavější než první, ale přiznám se, že mi trošku vadil ten konec. I tak ale tuto minisérii můžu doporučit.