Hledání štěstí
Stanislav Struhar
Astrid Krausseovou, redaktorku vyhlášeného vídeňského literárního nakladatelství, obtěžují na ulici dva muži. Na pomoc jí přispěchá David Kostka, bývalý knihkupec z malého knihkupectví, kde patřila k pravidelným zákaznicím. Davidovi se podaří strávit s redaktorkou večer. Astrid zná Davida jako milovníka literatury, ale o jeho vášni, psaní, dosud neví. Mezi Davidem a Astrid postupně vzniká milostný vztah. Astrid se zajímá o český jazyk a českou kuchyni, brzy otěhotní. – Román napsaný procítěně poetickým jazykem odráží autorovo hledání a vytváření nového domova. S nejkrajnějším lakonismem a velkou naléhavostí, které vyznačují již jeho ranou českou prózu, autor vypráví nejen humorný, ale i melancholický příběh jedné lásky, které na pozadí integrující se Evropy hrozí ztroskotání.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2007 , Volvox GlobatorOriginální název:
Eine Suche nach Glück, 2005
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si vyhlédl čistě díky jejímu zařazení ve vkusné nakladatelské edici Symposium. Autor je předlistopadový emigrant do Rakouska (domestikací vypadlo z jeho příjmení původní "ř") a novela, přeložená z němčiny Nikolou Zejkanovou, se vypráví z pozice jeho alter ega, žijícího ve Vídni a protloukajícího se v literárních, nakladatelských a knihkupeckých kruzích. Autorské jsou bezpochyby i postoje odcizení od rodné země a jazyka, spojené s touhou začlenit se a být uznán jako rakouský autor. Přiměřeně poetická a mírně banální "vztahovka" je ozvláštněna tím, že navzdory první osobě vyprávění a nestandardnímu jednání hlavní postavy nejsou osvětlovány její motivace a psychologické pochody. Ve čtenáři to může vyvolávat průběžnou pochybnost o žánru. Zamlčuje tu hrdina svůj stud a pochyby v touze po obyčejné lidské blízkosti, nebo děj sledujeme z pozice sociopata? Směřuje snad ke kriminálnímu rozuzlení? Nejistá identita emigranta, který navíc nemůže najít práci ve svém oboru, je tematizována v kulisách knižního provozu, které z dnešního pohledu působí zvláštně starosvětsky. Krátce po roce 2000 tu ještě práci buď máte, anebo ne, a pokud ji máte, tak do ní docházíte a normálně vás živí. Po dvaceti letech jsme v situaci, kdy není zvykem být "nezaměstnaný", zato vztahy mezi prací, pracovištěm a penězi se zdají být mnohem méně přímočaré.
Zvláštní kniha. Nezvyklá. Nemá začátek ani konec a k ději nějak chybí něco jako ponaučení, nosná myšlenka. Možná je to jen nezvyk. Jako když vyříznete krátkou epizodu z života člověka, popíšete některé události, které se v té chvíli odehrávají, možná několik jeho vzpomínek, myšlenek nebo reakcí, ale už chybí větší souvislosti, hodně věcí si buď domyslíte nebo prostě netušíte. Raději se knihami nechám inspirovat, čerpám z nich třeba možná řešení, pochopení jednání druhých atp. Tohle mi připomíná jízdu autobusem, kdy slyšíte hovor lidí za vámi, ale pak vystoupí a vy už nevíte, jak to dopadlo, proč mluvili zrovna takto, ani co si vlastně doopravdy mysleli... prostě se na chvíli zabavíte, ale nic z toho.
Na druhou stranu tedy třeba přiznat, že je autor alespoň originální. Není zodpovědný za mé rozpaky. :-)
Štítky knihy
rakouská literaturaAutorovy další knížky
2004 | Opuštěná zahrada |
2013 | Cizinky |
2014 | Váha světla |
2007 | Hledání štěstí |
2015 | Stará zahrada |
Moc pěkné počtení o lásce, o vztazích, které nikdy nejsou bez problémů, o životě "cizince v cizí zemi". Bylo mi to všechno takové blízké, prostě taková moje srdcovka. Ne často dávám 5* jako nyní, 12. 2. 2024.