Šestá hlídka
Sergej Lukjaněnko
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332307/bmid_sesta-hlidka-n0F-332307.jpg
4
184
184
Moskevské ulice přestaly být bezpečné. Upíři opět útočí na nevinné lidi. Ve jménech obětí se ukrývá zašifrovaný vzkaz určený pouze pro světlého Antona. Kdo ale vzkaz poslal? Vyšetřování přivádí Antona Goroděckého k prorokovi, jehož děsivá předpověď hlásá konec veškerého života na Zemi. Dávná dohoda s Dvojjediným, nejstarším a nejpůvodnějším bohem Jiných, byla porušena a on se dožaduje rovnováhy. Jediný, kdo může konec odvrátit, je Anton. Pro zkušeného mága je nejvyšší výzvou rozluštit proroctví, pochopit, co se skrývá pod pojmem Šestá hlídka, a pak takovou hlídku znovu ustavit. Dřív než bude pozdě!... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , Argo , TritonOriginální název:
Шестой Дозор, 2014
více info...
Přidat komentář
Zakončení série proběhlo vcelku důstojně, není tu tolik akce, že by se z toho rolovaly ponožky, ale fajn se to čte. Je vidět, že už chtěl autor sérii dokončit, ale zároveň nechtěl celý děj poslat do pampersů. Kdo četl předešlé díly stejně nemá na výběr a přečte. Doporučuji.
Důstojné zakončení celé série. Kniha se skvěle četla a opět jsme se dozvěděli spoustu nových detailů o fungování tohoto universa. Závěr byl, no, nakonec dobrý, každopádně vůbec jsem ho takhle nečekal. Jsem rád že mám celou sérii v knihovně.
(SPOILER)
Svět se opět řítí do záhuby, a Anton se snaží tomu zabránit. Stejně je ale tento díl něčím jiným. Zavulon vypadá, jako by byl na tripu, Geser jakoby našel svědomí a mění přístup k Antonovi, z Nadi je mladá žena, alespoň Světlana zůstává stále stejná (a přiznávám, tu facku jsem si fakt užila).
Kniha se vlastně četla sama. Jako vždy byla složena ze tří částí, měla spád a události na sebe krásně navazovaly. Jednotlivé řádky jsem hltala a na každé další slovo nedočkavě čekala. Když skončila poslední kapitola, věděla jsem, že je to konec. A v tu chvíli mi došlo, že autor se napříč knihou se všemi postavami loučil. Některé části se mi najednou ukázaly v jiných souvislostech, dostaly jiný význam. Z poutavého čtení se mi díky pár řádkům staly rozlučkové stránky.
Kniha je naprosto úžasná, ale (pro mne neobvykle) ji musím i ohodnoti hvězdičkami. A dostává ode mne 4. Tu jednu hvězdičku strhávám za doslov poslední části, jelikož ta mne neuvěřitelně na****a. No co, každé hodnocení je subjektivní :)
(SPOILER)
Objevují se tady zvěsti, že Hlídky jsou něco jako hexa či heptalogie, musím tedy jakékoliv nové čtenáře série či čtenáře pouze prvních dvou tří knih varovat, ať nejsou zmatení.
Hlídky jsou ve skutečnosti dvě trilogie, které mají společné prostředí, postavy a jména, nic víc. Pokud si chcete přečíst Poslední, Novou a tuto Šestou Hlídku, tedy trilogii druhou, nemusíte číst nic z trilogie první, stačí od známého či z internetu znát jména hlavních postav a je to, čtení prvních knih vás naopak zmate.
Šestá Hlídka korunuje jakousi autorovu snahu popřít vše, co v první trilogii napsal. Vše, co jste se dozvěděli o upírech - špatně.
Naďa Goroděcká jako budoucí mesiáška Světla? Ale prosím, kdo Vám tuhle blbost nakukal?
Inkvizice? Zcela zbytečná. Jegor a Kosťa? Ať už jste si mysleli cokoliv, taky je to špatně.
Fascinoval vás snad konflikt Světla a Tmy? Napětí a zápletky, kdy Anton čelil Zavulonovým plánům? Nebojte, autor si tu dal velkou práci Vám vysvětlit, že žádné napětí nikdy neexistovalo, o vůbec nic nešlo, jen takové pošťuchování. Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina. (Geser to samozřejmě všechno celou dobu věděl, jak jinak)
Pro mě zatím první série, kde si autor dal takovou neskutečnou práci strhat a zesměšnit a popřít zápletky a pointy svých dřívějších děl.
Místo konfliktu dvou nesmiřitelných táborů čekejte spolupráci modrého a červeného týmu, kteří společně bojují za udržení statutu quo, protože Tma nemůže existovat bez Světla a zase obráceně.
Tedy kromě Tmy, která může a existovala bez Světla tisíce let.....
Pointa knihy samotné je prapodivná, jak pro druhou trilogii už platí, hned po posmrtném světě, který je tak nějak k ničemu, proroctví (které stále platí), na které si nikdo už ani nevzpomene, následuje hrozba Dvojjediného, která autorovi musela připadat jako nejspíš neskutečně geniální myšlenka metafyziky, ve skutečnosti hrozba v zásadě nicneříkající a bezvýznamná.
Něco se světem je špatně, ztratil rovnováhu, a Dvojjediný zničí Jiné aby nastolil rovnováhu - nějak. Jiní a jejich boj za to nemůže, jak se zdá rovnováha dobra a zla je jakási jiná, ale měřená hodnota, nezávislá na boji světla a tmy. Proč potřebuje Dvojjediný tuto rovnováhu, která nemá se Šerem nic společného? Prostě proto.
Následuje něco, co by za normálních okolnosti byla detektivka, skládání střípků všeho, co jsme se o Lukjaněnkově světě za ta léta dozvěděli, to by ovšem Sergej nesměl chtít všechno, co dříve napsal, obrátit vzhůru vykloubenýma nohama. Takže místo detektivky tu máme jakousi komentovanou prohlídku, kde je nám znovu od nuly představen celý svět, který na vše, co jsme znali, nasedá asi jako tatarka na pantofli.
Svět, který vlastně není špatně překopaný, ale vzhledem k tomu, že se Šestou hlídkou "série" uzavírá a na starší díla tenhle "restart" nesedí, v zásadě svět zbytečný.
Pomyslné vyvrcholení pak zbytečnost celé série jen podtrhává, děje se prostě proto, a vyvolává ve mě dojem, že Lukjaněnko má k Antonovi vztah podobně vřelý jako Paul Sheldon k Misery, která měla aspoň důstojný konec, zatímco Sergej se rozhodl za sebou demonstrativně prásknout dveřmi.
Velké finále. Skvělé zakončení kultovní ruské fantasy série. Nádherný alternativní svět, realistické postavy, kouzla, tajemství, vtipné okamžiky, Anton mi bude vážně chybět! :)
Knihy o hlídkách jsem přečetl všechny během mých středoškolských let. Návrat po téměř deseti letech do moskevského podsvětí jsem si náramně užíval a zakončení série bylo skvělé. Teď již nezbývá než čekat, jestli Lukjaněnko dokáže ságu o Jiných opustit, nebo nás čeká další dobrodružství, tentokrát s jinou hlavní postavou. Nebránil bych se, ale pro mne je nyní příběh uzavřen. Sergeji, děkuji za chvíle plné napětí, akce, emocí a humoru, budu se těšit třeba někdy příště, naviděnou.
(SPOILER)
Komentář obsahuje spoilery k tomuto i předchozím dílům série.
Po většině knihy, která příjemně prosvištěla před očima (teda až na pár těch filozofických úvah, ktetých ale i tak oproti počátkům série výrazně ubylo), mě závěrečné rozuzlení dost znechutilo. Mexická telenovela či cimrmanovský Záskok hadr. Navíc některá vysvětlení totálně staví na hlavu vysvětlení předchozí ze závěrů dřívějších knih, jakož i dosavadní motivace postav. Třeba: Zavulon v první knize usiluje Světlaně o život. V závěrečné naopak tvrdí, že s ní měl od začátku eugenický záměr. WTF? Ten konec je prostě křečovitý, naprosto nepovedený.
Přesto se mi kniha četla dobře, jedním dechem, a mrzí mě, že série končí. Nezbývá, než doufat ve Fuaran...
Zakončení série (snad už konečně nechá Lukjaněnko sérii v zaslouženém důchodu) je naštěstí mnohem důstojnějším dílem než díl předchozí. Sice to pořád není Noční hlídka nebo Šerá hlídka, ale číst se to dá. Čekal jsem opět nastavovanou kaši, v níž polovina ingrediencí nedává smysl, přičemž jsem dostal solidní večeři na čtivém podnose.
Samotný konec nepůsobí halabala spíchnutě, ale jako něco, co dává jakž takž smysl v porovnání s ostatními díly; kdyby mi pan autor řekl, že takhle plánoval sérii ukončit od počátku, věřil bych mu to.
Vyvrcholení celé série. Asi ne tak epické, jako kdyby série skončila "Novou hlídkou", ale přesto ve velkém stylu. Co mne trochu zklamalo, tak byl závěr, který byl posledních 150 - 100 stránek očekávaný. Co však musím (opět) vyzdvihnout je to, jak Lukjaněnko se svým světem pracuje (a pracoval) a do jakých velikostí jej rozvinul. Velice oceňuji to, že jeho svět i v sedmé knize stále dává smysl a nijak neneguje to, co bylo předloženo v první knize. Právě naopak. Vše do sebe neustále zapadá i s ohledem na předešlé knihy.
Je málo takových sérií, které si svůj standard udržují po celou dobu děje. A je ještě méně takových, kdy je autor schopen udržet laťku kvality tak vysoko a nevykrádat předešlé nápady, ale naopak přijít s něčím novým.
Krásné zakončení hlídek, kdy se všechno zvrtává a jde do háje.... Aby se vše ke konci rozmotalo a světlo, tma, Jiní, šero zasadily svůj poslední úder! Anebo ne...?
Poslední hlídka zostáva stále neprekonaná a zatiaľ posledná kniha z Hlídky maličko kríva. Celú knihu sa nič v podstate nedeje, Anton hľadá, z koho pozostáva šiesta hliadka a záver a rozuzlenie celej apokalypsy je napísaný na pár strán.
Dialógy medzi postavami už neboli také humorné a odľahčené, pôsobia vážnejšie, pretože nám Antom zostarol a získal skúsenosti a už to nie je žiadny bažant. A k tomu sa dozvieme, kto je Antonov dedo. Pri konci som našiel v preklade nejaké chyby.
Aj pre všetky spomínané nedostatky sa kniha číta opäť výborne.
Moc ráda jsem se zase vrátila k hlídkám a po tom konci pevně doufám, že to Lukjaněnko nemyslí vážně, že by už nikdy?
Hezký návrat ke všem předchozím hlídkám, jen by to chtělo dobře si je pamatovat (takovou upírku si vybavuji jen hodně matně).
U předchozí knihy jsem nabyla dojmu, že autorovi došel trochu dech, moc mě nebavil, a tudíž si ho moc nepamatuju. O to skeptičtěji jsem přistupovala k Šesté hlídce. Mno, musím konstatovat, že autorovi se párkrát podařilo způsobit mi nejeden šok. Co se týče zápletky, tak jsem na ní neshledala nic moc originálního, spíš mi místy připadalo, že čtu parodii na Hlídky předchozí. A taky mě trochu štvalo, že si magii přizpůsobuje tak, jak se mu to zrovna hodí. Ale ty postavy a dialogy! Super, koží, boží zboží. Dočkáme se i několika překvapivých návratů, které mě osobně docela potěšily. A konec jsem opravdu nečekala... Mohlo by to vypadat, že už je to definitivní zakončení Hlídek, ačkoliv u Lukjaněnka člověk nikdy neví. :)
Pěkně se všechno odkrylo a zapadlo do sebe, jen předtucha závěru knihy mi dost kazila čtení. Poučení pro příště ani první řádek cizího komentáře nečíst, možná ani text na obalu knihy, odkrývá skoro až příliš mnoho. Je krásné pročítat se ke všem informacím postupně...
Sotva Hlídka dospěla a vyvinula se v příjemné čtení máme tu poslední díl (i když nepřekvapilo by mě,kdyby jsme se dočkali dalšího dílu).
Anton konečně přestal polemizovat o životě brouka a je to vlastně docela fajn čtení.
Možné spoilery: budeš mi chybět Antone. Skrz hlídky jsem šel vlastně skoro dvanáct let a teď, když to najednou končí, zjišťuji, že mě to mrzí. Ať byl Anton jakkoliv protivný, nevzorný, jiný a Jiný, byl to někdo. Šestá hlídka nám ukazuje něco nového ze světa Šera a ze světa Jiných. Při dočtení jsem si tak trochu říkal: "A nemůže to skutečně tak být? Když se člověk kolem sebe podívá?" Co myslíte? Nebyl by potřeba nějaký větší konec...či Konec?
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Noční hlídka |
| 2005 | Denní hlídka |
| 2007 | Bludiště odrazů |
| 2005 | Šerá hlídka |
| 2006 | Poslední hlídka |
Velmi dobré zakončení celé série. S koncem, který sice lehce připomínal telenovelu, ale i tak měl koule, a který jsem nečekal.
Pokud bych měl zhodnotit celou sérii, tak se mi moc nelíbil ten posun Hlídek, kdy na začátku si šly dost po krku (respektují se, ale když můžou, tak si uškodí) a v posledních dílech už to byly skoro přátelské vztahy.
Jinak ale celá série je super počtení, které můžu doporučit.