Hodina Býka
Ivan Antonovič Jefremov
Vědeckofantastický román, navazující na knihu Mlhovina v Andromedě, je dílem sovětského vědce, doktora biologických věd a předního spisovatele vědeckofantastické literatury. Formou popisu promítaného historického filmu meziepilogem a prologem vypráví se školákům v daleké kosmické budoucnosti o někdejší expedici pozemšťanů, jež se v kosmické lodi Temný Plamen vydávají na planetu Tormans, kterou kdysi osídlili pozemští kosmonauti. Účastníci expedicese pokoušejí poznat životní podmínky na planetě, narážejí však na odpor jejích vládců a za drastických okolností musí bojovat o vlastní život.. -- zdroj: www.legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1987 , Mladá frontaOriginální název:
Час Быка, 1968
více info...
Přidat komentář
Nemám rád romány, ale toto je skvelé dielo. Nadčasová kniha. Najrýchlejšie prečítaná kniha v živote.
Skvělá nadčasová kniha.
Více zde
http://leva-net.webnode.cz/products/par-slov-o-romanu-hodina-byka-ivana-jefremova/
Ivan Jefremov byl bezpochyby velmi vzdělaný vědec s velkým přehledem o poznatcích nejen ve svém oboru a také velký humanista. Bohužel však nebyl moc dobrý spisovatel.
Kniha má sympatickou myšlenku - je kritikou diktatury obecně a snaží se filosofovat o ideálním uspořádání společnosti, s kterým je možné v řadě věcí souhlasit, v celé řadě dalších však ne. Problém je, že jako příběh se kniha velmi špatně čte. Celá kniha začíná velmi zdlouhavými a podrobnými popisy, často se soustředící na banality - jak dlouho postava ležela na posteli, jak přesně vypadá daný přístroj, jaký odstín měl ten a ten skafandr - a pokračuje to velmi špatně napsanými postavami. Skupina astronautů ze Země je oddíl Mirků Dušínů bez špetky osobnosti, která vždy jedná čestně a bezchybně, vládne nadpřirozenými schopnostmi a krom jmen, pohlaví a povolání je od sebe téměř není možné rozlišit. Co hůř, téměř každá postava v knize mluví nikoliv jako člověk, ale jako vizionářský pamflet nebo vědeckotechnický článek. K úspěchu nepřispívá ani to, že jinak dokonalí pozemšťané v kritických chvílích jednají naprosto nelogicky až směšně. Je tedy paradoxní, že vzhledem k hlubokému humanismu autora je v knize pramálo toho, s čím by se čtenář mohl ztotožnit.
Sám mám pravidlo, že knihy dočítám, i kdyby mě nudily sebevíc. Díky knihám jako Hodina Býka však někdy přemýšlím, jestli je to opravdu dobrý nápad. Autor by totiž udělal lépe, kdyby se svoje myšlenky snad vyjádřil jako esej a psaní románů se vyhnul.
Dodneška si myslím, že to byla špičková knížka. Samozřejmě psaná v tehdejší době (myslím vědu, styl sci-fi a politiku), ale super. Horší bylo, že podle ní byl natočený film V prachu hvězd, paskvilácky, humus. Jedině Janička jako Fai Rodis je super.
Drohtnian, pán evidentně knihu dostatečně nepochopil.. Nevadí, všichni se učíme.. :-)
Éru socializmu jsem nezažil, ale z dnešního pohledu mi kniha přijde dost přeceňovaná. Čekal jsem nadčasové dílo, ale jde o tendenční dílo k oslavě komunizmu. Taky mi vadí množství nelogičností v konání a myšlení hlavních postav a vytahování sexizmu při každé příležitosti.
Tak tahle kniha je solidni policek do tvare mysliciho ctenare. Pry je v rusku na seznamu zakazanych knizek vedle mainkapfu, nedivim se. Planeta kam se Pozemstane (budouci obyvatele Zeme kteri se diky vychove v pravem komunismu stali skutecnymi Lidmi) dostanou, je jasna paralela toho, kam komunisti ve skutecnost spolecnost dotahli. Pozemstane se po analyze situace vrhnou do likvidace vladnouciho systemu. Ale dej zde neni dulezity, hlavni pointa je ukazka prevahy ducha inteligentniho milujiciho moralniho cloveka nad zlem. A ze kazda spolecnost muze sama sebe osvobodit bude-li takove lidi mit. Asi to ode me zni jako ruda agitka oslavy komunismu. Ale co, za precteni to stoji a myslicimu cloveku to neublizi a da latku k premysleni o svete ve kterem dnes zijeme a o lidech se kterymi zijeme..
Také jsem četla jako hodně mladá.Tenkrát pro mne úchvatné čtení, zkusím ještě jednou, jak na mne bude působit dnes.Jefremova mám moc ráda ale Athéňanku ještě nic nepřekonalo.
Taky jsem ji v té době četla.
A dost jsem se divila, že vůbec mohla vyjít. Ta podobnost snad ani nikomu nedocházela (?).
Jedna z mých prvních sci-fi knih v době hlubokého socialismu, kdy jsem teprve začínala objevovat kouzlo fantazie sci-fi. Tehdy se mi moc líbila, dneska už by to možná bylo slabší. Ale z nostalgie stejně dávám pět hvězdiček.
Autorovy další knížky
| 1987 |  Hodina Býka |
| 1960 |  Mlhovina v Andromedě |
| 1982 | Athéňanka Tháis |
| 1956 | 7 podivuhodných příběhů |
| 1959 | Setkání nad Tuscarorou |
No, tenkrát jsem si jí objednal v Knižním klubu a bylo to trochu zklamání, přece jen, Mlhovina to nebyla. Ale jinak, ono to vypadalo že je to oslava komunismu, ale pak mě napadlo, že ani moc ne. Ono vlastně to mluví o tom, že plést se do cizích záležitostí a zvyklostí není zrovna dobrý nápad. Mirkové Dušínové za sebou zanechali rozvrácený svět svou snahou ho zlepšit... A já jsem na to až příliš citlivý. Zvláště dnes, kdy vidím, že se všechny komoušské zvyklosti a návody renovují a vylepšují a já na sklonku života cítím velké zklamání. Lidé jim to zase žerou... a nového převratu se už asi nedočkám... Ach ano, popisuje to brzkou budoucnost.... hodně brzkou. Jen doufám, že na ty kafilérky pro lidi nezavedou.