Hodina tance a lásky
Pavel Kohout
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1242/bmid_hodina-tance-a-lasky-xLu-1242.jpg
4
314
314
Sedmnáctiletá Kristina Kleinburgerová je ještě panna. Přijíždí z internátu v Berlíně, aby strávila prázdniny s rodiči a oslavila své osmnácté narozeniny… Německá romance se odehrává během čtyřiadvaceti hodin v Malé pevnosti, kde je velitelem její otec. Na žádost matky dostává Kristina učitelku baletu: je jí maďarská Židovka, bývalá primabalerina. Ačkoli má být řeč výhradně o tanci, naivní Kristina se nakonec právě od ní dozvídá pravdu o transportech, koncentračních táborech, o likvidaci Židů.... celý text
Přidat komentář
Neskutečný příběh z terezinske pevnosti za období 2 světové války. Krásný a zároveň hnusný...
Mám spíš pocit, že to byla taková letní ženská záležitost, řemeslně zvládnutá, s dobrými postřehy a originální perspektivou. Docela mě fascinovala postava Wolfgaga.
Ale pořád mi přišlo, že nejzávažnějším tématem bylo to, že Kristina ještě neměla kluka. A to je k knihu této pověsti a uznání trochu málo...
Moje první kniha od Pavla Kohouta a zároveň milé překvapení. Určitě si od něj na základě této knihy přečtu i knihy další.
Zajímavý úhel pohledu - kniha líčí příběh Němců žijících na našem území v době války. Podle mě to může být i přínosná četba do hodin dějepisu. Jednoduchý příběh ukazuje, že dějiny nejsou černobílé - nejsou jen dvě kategorie - zlí Němci, dobří Češi, ale těch barev ve hře je nepřeberné spektrum.
Velmi citový a silný příběh, k tomu nádherné úvahy, které nutí člověka k zamyšlení se nejen nad historií lidstva...
Nádherně napsaná knížka, nesilnější je však úvaha autora na konci. Máme štěstí,
že v této době nemusíme řešit ústupky, můžeme dělat práci, která nás baví a nikdo
nás nenutí, abychom za to prodali svoji čest a svoje přesvědčení. Naštěstí už nemusíme
na 1. máje oslavovat masové vrahy.
Tato kniha ve mě zanechala velikou stopu. Nejen kvůli silnému příběhu mladé dívky za 2. světové války, ale především závěrečnými úvahami samotného autora.
"...za jistých podmínek mohl by se stát katovým pacholkem každý z nás, a ti, co se nestali, vděčí za to spíš své šťastné hvězdě, než silnému charakteru..."
To je naprosto přesné...
Strhující příběh s řadou číselných symbolů (nejen 6.6.44, ale i svatba Kleinburgerových - odkaz na Kohoutovu první svatbu?). Výborné charakteristiky postav.
Kohout je excenletní spisovatel. Dokazuje to i Hodina tance a lásky, která vykresluje již mnohokrát pojednané téma originálně a zajímavě. Vlastně žádná z Kohoutových knih není nudná či špatně napsaná a když pomineme poblouznění zkraje 50.let lze s jistotou tvrdit, že je jedním z nejlepších českých spisovatelů 20.století.
Ač mám Kohoutovy knihy ráda, tady trochu zklamání. Do rozhodně zajímavého příběhu o veliteli z Terezína a jeho rodině, o židovském ghettu a pohledu na tu "druhou stranu" se pletlo příliš mnoho milostných příběhů, které se mi zdály chvilkami naivní a nepravděpodobné.
Trošku SPOILER: A i vyústění příběhu tak nějak postrádalo katarzi, konec války a tragické osudy hlavních hrdinů byly odbyty v pár větách a ani mi nebyl moc srozumitelný osud hlavní hrdinky, která nikdy neuvěřila v holokaust, ale přesto šťastně žila v manželství s bohatým americkým židem.
Poprvé jsem se potkala s Pavlem Kohoutem v právě této knížce. Už teď ho považuji za neobyčejného autora. To, že esesák není jen ďábel, ale osoba mající svá přesvědčení, morálku a výčitky svědomí, je přesným obrazem jeho postav. Nenajdete tam plochou figurku, která by se chovala nějak bezdůvodně, vždy má každá postava jasné důvody svého jednání. Velmi se mi líbí konečné zamyšlení, kdy přirovnává zrůdnosti druhé světové války s jinými režimy, které se zvrhly/mohly zvrhnout, každý člověk v sobě má někde pod slupkou nejspíš ono zvíře řídící se především zákony přírody - těžké a hodnotné myšlenky.
Pozoruhodné, co všechno se může odehrát během jediného letního dne. A že hnusný nácek může mít úplně humánní dceru.
Je mnohem snažší si představovat nacisty jen jako sadistické šílence. To ale není případ otce hlavní hrdinky, který vážně věří tomu, že koná vyšší dobro a snaží se vše dělat podle rozkazů a předpisů, a vlastně by byl docela sympaťák, kdyby nebylo války.
Kristina věří v hrdinství svého otce, v povinnost a vůdce.. a taky je hrozně naivní a občas trochu protivná.
A Wolfgang.. tady se vracíme k prototypu obvyklé představy nacisty. Chtěl by být správňák jako velitel, ale prostě je spíš sadista. A není o nic sympatičtější ani ve chvíli, kdy už známe zážitky z jeho dětství.
Pro mě je to ukázka toho, jak ideologie může semlít i lidi se kterými by člověk jinak klidně zašel na kafe. A proto knížka která by se měla číst.
Ještě mě napadá, že by mě zajímalo jaký bych si vytvořila názor, kdyby tohle byla první kniha a podrobnější informace o druhé světové válce, se kterou bych se setkala.. vážně nevím, a ten pocit je hodně zvláštní.
Krásný příběh. Knihu jsem přečetla téměř hned, četla se skvěle. Zaujal mě nejen děj, ale i styl psaní Pavla Kohouta, jeho charakteristika postav a také doba, ze které je příběh. Doporučuji:-)
Nevím proč, ale kdysi, když jsem viděla film, tak mě naprosto uchvátil..asi ani ne "kvalitou", ale ten příběh...tak jsem si tu knihu musela prostě koupit...a....no přečetla jsem ji na jeden zátah a naprosto spokojená. Je opravdu smutné, že se stalo, co se stalo a že někdo může mít pocit, že to tak mělo být :(
Anotace je celkem výstižná, takže se v ději pitvat nebudu, spíš v tom, jak na mě knížka působila jako celek. Četla jsem ji sice už pár let zpátky, ale dodnes si pamatuju, že mě překvapilo, jak dobře se to četlo. Kohoutův styl psaní jsem do té doby neznala, ale stránky mi ubíhaly a děj nenudil. Autor vystihl celkem přesně charaktery jednotlivých postav (ať už šlo o povrchnost důstojnické paničky, naivitu a nevinnost Kristiny, či chlad a netečnost Wolfganga - tehdy jsem fakt nechápala, proč zrovna on má být tak dokonalý, vzhledem k jeho povaze). Neméně zajímavé bylo i vystřízlivění mladé hrdinky, která pochopila, že nic není takové, jak se zdá (ani pevnost, ve které žila s rodiči, ani to co se za jejími zdmi odehrávalo) a že ztráta ideálů, které máme o druhých bývá obyčejně docela bolestivá (i ona musela jednou dospět). Osud primabaleríny byl smutný, ale vzhledem k místu, čase a situaci se dalo čekat, že ji asi nějaká velká změna nečeká, ale i tak...
Autorovy další knížky
| 2008 |  Katyně |
| 2008 |  Hodina tance a lásky |
| 1990 | Kde je zakopán pes: memoáromán |
| 2009 | Hvězdná hodina vrahů |
| 2005 | Konec velkých prázdnin |
Příběh, který musí člověka oslovit a zanechat v něm stopu... Autorovi se povedlo bravurně a nenásilně vylíčit jednotlivé charaktery a pohnutky těch kterých postav, děj je v rámci daného tématu neotřelý a závěr knihy chytne za srdce. Nemluvě o krásné češtině...