Hodinářova dcera
Kate Morton
Je horké léto roku 1862 a na březích Temže u Birchwood Manor se vylodí skupinka mladých umělců pod vedením talentovaného Edwarda Radcliffa. Mají plán: strávit léto v odloučení a hledat inspiraci pro svou tvorbu. Jejich pobyt se jim však nečekaně zkrátí. Jednoho dne najdou jednu ženu z jejich skupinky zastřelenou a druhá není k nalezení. Přitom zmizelo cenné dědictví a život Edwarda Radcliffa se ocitl v troskách. Uplynulo sto padesát let a Elodie Winslowová, mladá londýnská archivářka, nachází podivnou koženou brašnu, která obsahuje dvě zdánlivě spolu nesouvisející věci: vybledlou fotografii ženy ve viktoriánském oblečení a skicář obsahující kresbu dvojdomku u řeky. Proč se Birchwood Manor Elodie tak líbí? A kdo je ta krásná žena na fotografii? Jaká tajemství skrývá? Hodinářova dcera je příběhem vraždy, tajemství a krádeže. Vypráví o umění, lásce a ztrátě. Jako řeka protéká stránkami této knihy hlas ženy, která stojí mimo čas. Její jméno bylo historií zapomenuto, ale ona vše sledovala a byla při tom: Birdie Bellová, hodinářova dcera.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
The Clockmaker's Daughter, 2018
více info...
Přidat komentář
Kate Morton je moje srdcová autorka, přesto bych ji nedoporučila každému čtenáři. Její knihy jsou plné mnoha postav, osudů, vztahových propletenců . Já z každé její knihy cítím ještě něco víc, špetku tajemna, něco mezi řádky. Jsou to nádherné příběhy, i když někomu mohou přijít příliš rozvleklé, já je miluji. Tu jejich jedinečnou a neotřelou atmosféru, kterou jsem zatím u žádných jiných autorů neobjevila. Autorka je proto, alespoň pro mě tou, která umí poutavě psát. Tento příběh byl úchvatný, vše mělo své místo, svůj důvod..Obzvláště mě bavily pasáže s Birdie. Doporučuji.
Zajímavé propojení několika časových rovin, ale na můj vkus dost sladké. Pokud máte rádi (nebo spíš rády, moc mužů by to asi nedalo) romantické příběhy, směle do toho!
Tak tohle je naprostá spisovatelská senzace, úžasně napsaná kniha! Já v závěru skoro ani nedýchala, jak se blížil konec. A upřímně jsem celou dobu přemýšlela co se s Ptáčkem stalo, ale tohle by mě ani ve snu nenapadlo. Super, tuhle knihu opravdu vřele doporučuji. Krásné prolínání všech časových linek, skvělé!
Kniha plná romantiky, tajemství, ale i se spoustou dějových linek a značným počtem postav, takže je třeba pozornosti při čtení. Celkově ale se mi příběh nakonec moc líbil.
Hodně váhám, jak hodnotit. Autorku mám moc ráda, ale tenhle román se mi nelíbil zdaleka tak, jako ostatní. Moc dějových linií, některé bych tam nemusela ani mít, hrozné přeskakování mezi nimi a chvílemi jsem se trochu ztrácela. Tentokrát jsem byla i docela ráda, když byl konec. Takže dávám jen 3*.
Hodinářova dcera je na sto procent nejzamotanější příběh, jaký jsem kdy četla. Odehrává se hned v několika časových rovinách, se spoustou "hlavních" hrdinů, kde všechno se vším souvisí a na závěr se krásně prolne. Ústředním článkem je tajemné sídlo Birchwood, které má pohádkovou historii a leží na kouzelném místě. Všichni v tomto domě prožijí část svého života, která se jim napevno zaryje pod kůži a nenechá jim na dům zapomenout.
Asi nejvíce jsem prožívala příběh Ptáčka a taky malé Ady, ale je velmi jednoduché si oblíbit skoro všechny postavy, vyjma Thurstona a Martina.
Ráda bych zase byla malou holčičkou a znovu poslouchala krásné pohádky. Ty vymyšlené, od mého tatínka, byly nejhezčí, i přestože mu daly nejvíce práce :-)
Autorku mám moc ráda, ale v téhle knize jsem se trochu ztrácela. Nakonec ji považuji za dost zdařilou. Po přečtení jsem nalistovala zase na začátek a znovu si vše oživovala. A hned to bylo hodně dobré
Čtivá knížka. Příběh o lásce, smrti a pln tajemných okamžiků...líbilo se mi prolínání minulosti s přítomností. Doporučuji si přečíst :-)
Většina knihy působí zmateně a snadno se v ní lze ztratit, protože takové množství střídajících se časových rovin, tím pádem dějových linek spolu s velkým množstvím postav a jmen je zkrátka dost překombinované. Je těžké udržet pozornost a vést vše v patrnosti. Teprve ke konci si vše začíná sedat a dávat smysl, takže se z toho nakonec vyklubal pěkný příběh, který měla autorka sice perfektně promyšlený, ale neobratně zprostředkovaný. Také samotný závěr byl trochu utnutý, i když dost podněcující k vědomí toho, jak to zřejmě dopadne.
Jedno panství Birchwood a kolem něho spousta postav a osudů v různých časových obdobích. Hodně spletité a náročné čtení. Od autorky se mi nejvíce líbila Zapomenutá zahrada.
Romantický, tajemný příběh se spoustou odboček v ději a v několika časových rovinách, jako kdyby Kate Mortonová chtěla zhustit několik knih do jedné. Je to pomalejší čtení, mnoho různých osudů a postav, až zbytečně moc komplikované a trošku slabší, něž předešlé knihy od Kate.
Tato kniha je od autorky co.me nikdy nezklame,konec je trosku na me urychleny a nedokončený,ale i tak je to moc hezká kniha. Kdykoliv jsem odlozila uz jsem se nemohka dockat az budu číst dál. Čtu ve vlaku na cestě z práce a do práce,takže to ubihalo velmi rychle. Necham si ji v knihovně je to má oblibena autorka. Rozhodně doporučuji.
Že Kate Mortonová umí, to nám už několikrát dokázala, ale tato kniha se vám dostane pod kůži. Kate Mortonová vytvořila dílo, které se nečte, ale prožívá. Nechte se vtáhnout do děje a na konci knihy budete potřebovat čas se se vším vyrovnat. Já jsem knihu dočetla večer, usínala jsem s ní a ráno byly moje první myšlenky opět na knihu. Souhlasím, že kniha je pro pokročilé čtenáře, protože je tam několik časových rovin, pokud ale budete číst pozorně, vnoříte se do děje, tak vám bude vše jasné. A ten konec……., co dodat, přečtěte si a sami posoudíte.
K této knize by měli prodávat kilo kafe, bloček na poznámky, ještě k tomu zažadejte o pár dnů dovolené a cedulku na dveře nerušit, protože je potřeba maximálního soustředění.. Jinak bezva zápletka a vše dokonale propracováno..až na to že zbytečně složitéé.. Uff
Hodně postav, hodně časových rovin a hodně osudů, které se pozvolna proplétají a některé vlastně ani ne. V začátku jsem dokonce chvíli uvažovala o tom, že to vzdám, ale protože předchozí tituly autorky se mi líbily, vytrvala jsem a nakonec se i začetla.
Příběh talentovaného malíře Edwarda Radcliffa, který přijde o svou snoubenku a jeho život se ocitne v troskách.
A příběh dívky Elodie, která o sto padesát let později najde záhadnou brašnu s fotografií mladé ženy a kresby domku u řeky. Začne pátrat po jejím původním majiteli.
Příběhy se vzájemně doplňují a odkrývají tajemství minulosti.
Nevím, jestli jsem po knize sáhla v nesprávný čas nebo jsem na ni byla špatně naladěná, ale nelíbila se mi.
Obsahovala spoustu časových rovin, spoustu různých postav a jejich příběhů. Některé z nich mi přišly zbytečné. Chvílemi jsem se i ztrácela, kdo je vlastně kdo.
Spoustu myšlenek se zde opakovalo, hlavně v první polovině knihy.
Ani konec na mě bohužel neudělal velký dojem. Hodnotím tedy průměrem, ale věřím, že kniha si své čtenáře najde.
Jeden dům na anglickém venkově u řeky Temže - dům, kterému "královna víl" věnovala kouzlo bezpečí .... dům jako zámek z pohádky o Šípkové Růžence ...
A spousta postav, s tímto domem spojených ... ale jejich osudy už nejsou pohádkové ...
Je tu vražda, krádež a tajemství ...
Je tu umění přináležitosti - propojení mezi lidskými bytostmi a místy - místa jsou dveře, kterými člověk vystupuje z času - a čas rychle plyne ...
Vypravěčkou je žena - tajemná - která dlí v mezičasí - a na závěr nám vše osvětlí :
"Jsem světlo v okně, o němž víte, že tam nemůže být ...
"Jsem hvězdičky ve tmě. když jste osamělí ... "
Kate Morton rozhodně nezklamala - a rozvíjela moji fantazii...
DOPORUČÍM.
Štítky knihy
láska tajemno záhady australská literatura anglický venkov archivnictví australské rományAutorovy další knížky
2014 | Tajemství letního odpoledne |
2011 | Zapomenutá zahrada |
2009 | Dům u jezera |
2017 | Ztracený slib |
2019 | Hodinářova dcera |
Spletitý, tajemný příběh, vyprávěný v mnoha časových rovinách s mnoha postavami. Mojí nejoblíbenější byla hodinářova dcera Ptáček. V závěru se tady všechno nádherně prolne a je dostatečně vysvětleno.
Knížka je krásná, ale někdy jsem se více věnovala soustředění na to, která postava tady zrovna vystupuje a v jaké době to je, než vychutnávání četby, a to není dobré.