Hodinářův trik
Jeffery Deaver
Případy Lincolna Rhyma série
< 16. díl
V New Yorku se záhadně zřítí stavební jeřáb, který způsobí obrovskou zkázu. Případu se ujímají Lincoln Rhyme a Amélie Sachsová. K sabotáži se brzy přihlásí lidé z tajemné politické frakce a předloží ultimátum: pokud nedostanou, co chtějí, zřítí se do čtyřiadvaceti hodin další jeřáb. New York je paralyzovaný panikou. Rhyme a jeho tým musí zjistit, o co skutečně jde, než se město propadne do chaosu. A pak geniální kriminalista přijde na to, že za vším stojí jeho úhlavní nepřítel – Hodinář.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2024 , Kniha ZlínOriginální název:
The Watchmaker's Hand, 2023
více info...
Přidat komentář
Obdivuju mozek J.Deavera, ktrerý umí vymyslet velmi komplikované, sofistikované zápletky, kterým ani kvůli technickým detailům nerozumím, ale vtáhnou do děje a zaměstnají fantazii.
(SPOILER)
Lincoln a Amélie, skvělá dvojka, a jejich neméně skvělí přátelé policisti. A jsem ráda, že se Hodinář už nedostane do dalšího pokračování. Že nebude věčně prudit jako TAMTEN padouch u Keplera.
Příjemné překvapení - jeřábník a jeho Polly.
V sérii další překvapivý technický prvek zločinnosti.
Hodinář má vlastnosti stvrzující přesnost a pečlivost, což pro dobře promyšlený zločin je spolu se znalostmi z fyziky a chemie ten vrchol ,jímž chce pachatel ohromit. Což se mu daří.
A tak úroveň zápasu, kdo z koho, má laťku dost vysoko.
Spletité a pozoruhodné téma.
Zdařilý počin.
Docela dobře zamotaný příběh. Jen škoda, že proti ranějším dílům série je ta zamotanost už celkem křečovitá a postrádá tu neskutečnou lehkost, která mi dříve tak imponovala. Také technické detaily často působily dost nevěrohodně. Ale nebudu spoilovat, ať si zejména v poslední čtvrtině udělá každý svůj vlastní závěr. A na konec jedna řečnická otázka: Kolik knih asi bude věnováno Ženě X?
HODINÁŘ JE ZPĚT!!!
A znovu jde po Rhymovi!
Ten však není jeho jediný cíl...
Souboj dvou brilantních myslí :-).
Jeffery Deaver je jeden z mých nejoblíbenějších autorů, čtu ho už několik let a jeho knihy jsou skvělé :-).
Určitě doporučuji :-).
Klasický Deaver, jak ho milujete (matení čtenáře, perfektní zvraty a známé postavy), čtení jsem si moc užila a doufám, že už se konečně dočkáme příběhu z Prahy (náznaky by zde byly)...
Moje stálice na detektivním nebi. Lincoln a Amélie znovu rozjedou boj o odhalení pachatele, ale i o nejen jejich život. Tentokráte padají obří jeřáby, a čert ví, co je za tím. Přibývají mrtví, ale také stopy, které vedou k cíli. Dramaticky komplikovaný závěr vše jistí. Mohl bych leccos zkritizovat, avšak nebudu a raději si s radostí počkám na další díl.
Jako fanynka kriminalisty Lincolna Rhyma a jeho týmu jsem si nemohla nechat ujít šestnácté pokračování této série JEFFERYHO DEAVERA. Troufám si říct, že není žádná jiná série, kde bych měla poctivě přečtené všechny díly, které čítají už takový počet.
Nepřestane mě bavit, jak se Rhyme dokáže ze "smetí" z místa činu dostat na stopu pachateli. I tady čtenáře čeká několik skvělých dedukcí. O překvapení zde také není nouze. A nebyl by to Jeffery Deaver, aby si pro nás nepřipravil nějaký ten pěkný zvrat. Když si sto stran před koncem myslíte, že už je vše vypátráno a přemýšlíte o čem chce autor ještě psát, tak vězte, že vše ještě může být úplně jinak.
Užila jsem si to.
Rhyme a Sachsová, prostě nepřekonatelná dvojka! Jejich případy roztáčejí mé mozkové závity a stejně v jejich odhalování naprosto zaostávám.
Deaver je mág v tomto oboru a jeho knihy jsou stále top!
Díky!
Skoro každí hrdina má svôjho úhlavného nepriateľa.
Sherlock Holmes a profesor Moriarty.
James Bond a Ernst Stavro Blofeld.
Harry Potter a Lord Voldemort.
Lincoln Rhyme a Hodinár.
Na túto knihu som sa tešil. Tešil som sa na ukončenie dlhodobej rivality, ktorá začala v roku 2010 (v origináli 2006) knihou Hodinár. A musím povedať, že som spokojný i keď som čakal, že má kniha strhne viac.
Ak ste fanúšikom Jefferyho Deavera, tak viete čo čakať. Komplikované zápletky, zvraty, popretie toho, čo si myslíte, že viete. Niekomu môže dej prísť prekombinovaný. Aj je, i keď nie až tak, ako v iných knihách s Lincolnom Rhymeom. Ale to mi nevadí, je to jeden z dôvodov, prečo mám tohto autora tak rád.
Čo sa týka postáv, tak moje prosby boli vypočuté a Ron Pulaski dostáva viac priestoru. Ja mám tak rád túto postavu. SPOILER: Trochu mi príde zvláštne, že práve on má byť Lincolnovým nástupcom. Nikdy by som to do neho nepovedal. Fakt som to čakal skôr od Amélie. Ale nevadí, Rona mám rád, tak to Deaverovi odpustím. KONIEC SPOILERu.
Zase mám ale pocit, že Pulaski dostal ten priestor na úkor Amélie. To mi zase ale až tak nevadí. Nechápte ma zle, Améliu ako postavu mám stále rád, ale toho priestoru mala až-až v predchádzajúcich knihách. Na rozdiel od Pulaského.
Lincoln Rhyme je štandardný a rovnaký, ako v minulých dieloch. Neviem, čo viac dodať.
K zloduchovi sa tentoraz nemusím vyjadrovať cez spoiler, keďže ho všetci poznáme. Charles Vespasian Hale je za mňa skvelý charakter. Mám rád geniálnych zloduchov, ktorí dávajú hrdinom zabrať. Mám rád, keď je medzi zloduchom a hrdinom rivalita i úcta. A tá medzi Rhymom a Haleom je. Dokazuje to ich posledná scéna, ktorá sa mi veľmi páčila.
Čo sa týka jeho posadnutosti časom, hodinami a hraním sa s časovými slovíčkami, tak niekedy mi prišiel, ako by pochádzal z Batmanových komiksov. Hale by sa svojou, nebojím sa napísať priam chorobnou, posadnutosťou časom medzi jeho protivníkmi určite nestratil.
SPOILER: Obával som sa, či to nebude záver série. Predsa len Rhyme zdolal svojho úhlavného nepriateľa, ktorého Deaver budoval nejakú tu dobu. Ale postava Haleovej milenky, ktorá dostala peknú prezývku Projektantka a ktorá je na úteku, mi dali nádej, že možno sa toho sedemnásteho dielu dočkáme. Potešil by som sa. KONIEC SPOILERu.
Hodinárov trik je za mňa fajn uzavretie jednej éry. Ak máte Deavera načítaného, tak viete čo čakať. Je to prekombinované, ale to sa od jeho kníh snáď čaká. Ja som spokojný.
Odzbrojující, napínavé, překvapivé. Tak bych popsala autorovo opět úžasné dílo. I kdyz se člověk usilovně snaží přemýšlet jak asi dopadne příběh, vždy přijde další zvrat. Úžas nad jeho tvorbou je to jediné co mam v tu chvíli v hlavě. Za mě druhá nejlepší kniha, kterou jsem od Deavera četla. Prostě génius.
Opět zajímavý souboj mozků, měla jsem obavy, že je to poslední dil, ale zatím se objevil nový geniální soupeř. Těším se na pokračování.
Spíše se přikláním k 3,5.
Deaverovou nejsilnější stránkou bylo vždycky překvapení, totální zvrat v ději, který vyrazil dech. Poslední knihy jsou spíše v tomto ohledu dosti průměrné. Ke zvratu stále dochází, ale chybí tomu ten správný náboj. Mám vtíravý pocit, že jde o nejslabší z příběhů o zmrzačeném géniovi.
I v této knize Lincoln Rhyme řeší děsivý případ, kdy obyvatele New Yorku ohrožují "padající" vysokozdvižné jeřáby. Terorismus? Nebo něco úplně jiného? Do toho všeho se vrací na scénu Lincolnův dávný nepřítel číslo jedna. A samozřejmě - jeho hlavním cílem je Rhyme. Zažíváme dosti napínavé chvilky a v jeden moment to vážně vypadá na to, že série skončí šestnáctým případem. Na(ne)štěstí se objevuje někdo nový...
A zvratů je dostatek, nebojte.
Dokonce tolik, že se to zdá až příliš komplikované.
Celé je to jako zběsilá honička camarem, který řídí naštvaná Amélie.
Za mne nejvýraznější linkou příběhu je ta Rona Pulaského, kdy o něj máte v jednu chvíli vážně obavy a pak sledování počínání mistra Hodináře. Lincoln jakoby odjížděl na vedlejší kolej, což příběhu vůbec neškodí.
Bylo fajn opět potkat staré známé, jako Lon Selitto, ošetřovatel Tom , Lincoln, Amélie... Ron Pulaski, Hodinář. Ta nostalgie krásně hřeje u srdíčka, bohužel musím konstatovat, že to uměl Jeffery lépe. A Hodinář kdysi taky dokázal být zákeřnější antihrdina.
Ale nostalgie je nostalgie. Takže za čtyři a mlčím.
Nedočetla jsem to... Moc překombinované, moc postav, moc těžké čtení, kdy pořád nevíš, kdo je vlastně kdo...
Štítky knihy
americké romány detektivní romány
Autorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2019 | Hra na nikdy |
2000 | Prázdné křeslo |
Nečetl jsem a jsem rád, že už ani nebudu. Jeffery Deaver je autorem několika mých velmi oblíbených románů (Tanečník, Ďáblova slza, Modrá sféra, Sběratel kostí). Nicméně tak nějak kolem roku 2011, do kterého se datuje román Dvanáctá karta, to s kvalitou jeho knih začalo jít skopce, a tak jsem ho přestal číst. Zápletka nejnovějšího románu s Lyncolnem Rhymem mi ukazuje, že jsem dobře udělal. Padající jeřáby coby postrach New Yorku. Chápu, v realitě to může být celkem problém ... ale je to hrozba dostatečně zajímavá, aby čtenáře udržela v napětí a dal se na ní postavit příběh, o který budu mít zájem? Už podle anotace mě zápletka odradila. Nicméně chápu, J. Deaver se považuje za řemeslníka, který vydává každý rok novou knihu. Asi něco jako Call of Duty na poli videoher nebo televizní Silvestr v oblasti zábavy přinášené tradičními, komerčními TV stanicemi. Dávám přednost pro mě zajímavější tvorbě (např. Cormac McCarthy), ale i tak si na J. Deavera uchovávám díky jeho rané tvorbě dobré vzpomínky.