Holčička ze známky
Markéta Pilátová
Příběh, který dokonale ilustruje bláznivé československé 20. století. Co se stalo s děvčátkem v kyjovském kroji, které kdysi zvedl do náruče Tomáš Garrigue Masaryk? A jak se stal ze známky, která tento okamžik zobrazuje, symbol první republiky? A jaké to je, stát se symbolem a prožít život v jeho záři i stínu? Eva Haňková zůstala vždycky věrná ideálům prezidenta, který ji držel v náručí. Zažila dvě diktatury a poté s těžkým srdcem opustila domov a vydala se vstříc nejistému životu za mořem. V těžkých podmínkách bojuje za lepší postavení žen a prosazuje vzdělání pro všechny. Poznává českou komunitu v Americe, vychovává děti ve dvou kulturách a jazycích, učí se žít svobodně a po vzoru sokolů věří v „božskou jiskru“ v člověku. Je to zároveň příběh nás všech, protože podobizna dívky v kroji, která se radostně dívá do tváře budoucnosti, se zapsala do české kolektivní paměti. Příběh, který zpřítomňuje bláznivé československé 20. století, vypráví spisovatelka Markéta Pilátová a svým neopakovatelným stylem ilustruje Renáta Fučíková.... celý text
Přidat komentář


Nádherný a neuvěřitelný příběh jednoho dlouhého života. Zasloužil by si však hlubší a rozsáhlejší zpracování, tato kniha svojí formou, obsahem a různými vysvětlivkami všeobecně známých faktů působí jako by byla spíše pro děti.


Radostné, krátké počtení, s krásnými ilustracemi. Čtení s dcerou a povídání si o osudech té holčičky nám zpříjemnilo večer. Děkuji


V dětství jsem byla nadšená sběratelka známek a pár „Holčiček ze známky“ stále ještě mám. Takže jsem byla dost zvědavá, co se dozvím. Naštěstí jsem si knihu půjčila z knihovny a ušetřila skoro 300 Kč! Kniha má 89 číslovaných stránek, s nečíslovanými je to 107. Nevím, jestli byla určena dětem (velké písmo) nebo příznivcům ilustrátorky Renáty Fučíkové, ale samotného textu je tam pouhopouhých 47 stran (sečteno i z těch jediných krátkých odstavců na jedné stránce). A to ještě pomíjím typ písma – to co je tady na třech stránkách by se při normálním fontu s přehledem vešlo na stránku jednu. Ani ilustrace mě nenadchly, jaký mají vztah k textu?
Relativně to bylo zajímavé, ale mírně zhuštěné spíš jako článek např. do časopisu Téma. Přesto dávám lepší hodnocení za tu zajímavost tématu.


S autorkou jsem se poprvé setkala, když k nám na vesnici přijela na besedu (rozhodně doporučuji si ji pozvat). Podělila se s námi o tom jak vznikla právě tato kniha. O tom jak komunikovala s holčičkou ze známky, která žije v USA. Kniha je vlastně životním příběhem o tom jak se Eva stala ikonou, "hvězdou". Je to příběh o odvaze změnit svůj život, opustit rodinu a utéct za hranice. Evina cesta je dokreslena o nádherné ilustrace. Dozvěděla jsem se zajímavé informace o českých občanech žijících za oceánem. Doporučuji.


Moc krásně a citlivě napsané. Rozumím, že pro potřeby dětí bylo potřeba některé životní etapy zestručnit. Půlbodík ubírám za dlouhou kapitolu o amerických hřbitovech, jimž byl v knize dát až nadbytečný prostor.


Kniha se mi libila námětem, ale zcela mi nesedla. Je to takové zjednodušené vyprávění, ale jazykem, který nesedí dětem. Tak uvidíme, jak obstojí. Bohužel nenadchla ani syna.


Poetické vyprávění o děvčátku v kroji, které kdysi zvedl do náruče T.G. Masaryk a tak se dostalo na poštovní známku, jsem přečetla s chutí .Už jsem sice od této autorky četla knihy náročnější a literárně hodnotnější, přesto bych tuto knížku doporučila jako rodinné čtení.
Styl vyprávění je jednoduchý, takže by mohl zaujmout i děti. Kniha je krásná i po výtvarné stránce. Ilustrovala ji Renáta Fučíková a její úžasné ilustrace dávají knize nový rozměr. Mohl by to být tedy i vhodný dárek k Vánocům, který nejen umocní vánoční pohodu, ale také poučí o nelehkém údělu těch, kteří museli naši zemi opustit, aby mohli žít ve svobodě.

Pro mě je Holčička zatím nejméně povedenou knihou mé oblíbené autorky. Nějak mi to nesedlo: od ilustrací, přes zacílení - na koho, pro kterou věkovou skupinu je kniha určena, včetně jazykové stránky. Jak jsem byla nadšená dospěláckým Tsunami blues (moje první, doslova uhrančivé setkání s M. Pilátovou), nebo Baťou, jak mě oslovily příběhy holčičky Kiko, tady jsem pořád čekala, ale ono prozření se nekonalo.
Tak teď se moc těším na Arnoštovu cestu – autorské čtení, které jsem absolvovala v létě, mě nadchlo. Snad mi Ježíšek mé přání splní . . .


Holčička ze známky je dílem několika lidí. Autorka Markéta Pilátová povyprávěla příběh paní Evy Haňkové a ilustrátorka Renáta Fučíková do knihy svým nezaměnitelným stylem vetkla střídmou barevnost vykreslující vzpomínky příjemné i bolestné. Příběh je rozdělen do dvanácti kapitol a pojednává o životní pouti dítěte v náruči prezidenta, později dospívající dívky v protektorátu a nakonec mladé ženy prchající před drápy totality za oceán. Jedná se o úžasné vyprávění, byť je určeno pro mladší čtenáře, i ti starší zde naleznou nádherný příběh spolu s ilustrací nelehkého života ve dvou totalitách a tíze exilu. Není to však pochmurné čtení a i přes mnohá příkoří paní Evy směřuje k naději, že každý má svůj domov a i svou šanci.


Byla to taková jednohubka, zajímavý osud holčičky že známky.... Spíš než příběh mě zaujaly nádherné ilustrace.
Štítky knihy
poštovní známkyAutorovy další knížky
2017 | ![]() |
2020 | ![]() |
2007 | ![]() |
2009 | ![]() |
2014 | ![]() |
Pěkný příběh, ale krátký a jakoby spíše pro děti. Tu fotografii a známky znám, proto mě to zaujalo.