Sova
Samuel Bjørk (p)
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 2. díl >
V lese sa našlo telo tínedžerky Camilly Greenovej, ktorá bola tri mesiace nezvestná. Niekto ju rituálnym spôsobom zavraždil, možno aj týral a mučil. Opatrne ju položil na lôžko z vtáčích pier a okolo tela umiestnil sviečky v tvare pentagramu. Vrah po sebe nezanechal žiadne stopy.Vyšetrovaním prípadu je poverený skúsený kriminalistický veterán Holger Munch a jeho geniálna, hoci trochu labilná kolegyňa Mia Krügerová. Ani oni, ani nikto z ich tímu však nie je pripravený na zlo, ktorému budú musieť čeliť pri pátraní. Čo je to za šialenca, kto sa to komu a za čo mstí? Spočiatku nenachádzajú nič, žiadne dôkazy, nemajú sa čoho zachytiť. Zapracuje však mladý hacker a... náhoda. Kruh sa pomaly uzatvára a všetko nasvedčuje tomu, že medzi vraždou a udalosťami, ktoré sa odohrali pred mnohými rokmi, by mohla existovať nejaká súvislosť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Uglen, 2015
více info...
Přidat komentář
70%
Tolik nechápavých "Cože?" v dialozích si v jedné knize jen tak nepřečtěte. To je na rekord. Mia mi stále nesedí a je s podivem, že tak nesehranný tým něco vyřeší. A myslím, že autor vykradá tak trochu sám sebe.
Ale je to prostě strašně čtivé!
Sympatická dvojice, Mia si trochu napravila reputaci, v prvním díle mi byla zezačátku trochu nesympatická. Četlo se to rychle, zápletka promyšlená, občas trošku vyumělkované rozhovory, ale jinak super čtení.
No, ze začátku jsem si myslela, že se bude děj rozjíždět hodně dlouho. Přišlo mi, že policie dlouho tápe a neví si rady. Každopádně příběh chytil spád a poté už jsem si na malé váhání na začátku ani nevzpomněla. Průběžně začaly přibývat důkazy a vysvětlení. Nakonec jsem otáčela stránky velmi rychle a nemohla jsem se dočkat konce. Ten mě opravdu dostal. Oproti Cloně, měla kniha pomalejší rozjezd ovšem konec ho vyvážil. Jedna z povedenějších krimi knížek, která se dobře četla a napětí mě nutilo číst dál a dál.
U mě klasika že začínám díly na přeskáčku ( u Jo Nesbø Sněhulákem , u Larse Keplera Svědkyní ohně, náhoda nebo úchylka, těžko říct :D ale už si na to dávám pozor)
O to víc mě mrzí že jsem Sovu celkem vychvalovala a po přečtení jsem četla V lese visí anděl která teda pro mě byla skoro to samé co knížka Sova, bylo to pro mě tedy trošku zklamaní. Poslední knížka Clona mě už proto ani neláká. Za sebe nedoporučuji.
Musím říci, že od Bjørka určitě lepší tento díl než první (V lese visí anděl). Zápletka velice promyšlená a knížku jsem doslova "zhltla". Jen doporučuji!
Musím říct, že jsem docela zklamaná. Mohlo by to být dobrý, kdyby Mia nebyla takhle zpomalená. Mám pocit, že půlka knihy vznikla jenom tím, že všechno potřebovala zopakovat. Ještě horší je, že to tak bylo i u ostatních, nikdo nic nepochopil a potřeboval primitivní větu zopakovat.
Druhý díl perfektní detektivky. Napětí, i dobrý příběh mne uchvátil již v první knize a pokračování osudů dvou odlišných a přesto tak podobných detektivů mne opravdu bavilo. Musím říci, že všechny díly bych klidně doporučil ke četní. I přesto, že tento je oproti prvnímu již troch náročnější na čtení, nic mu to neubírá na kvalitě.
Holger a Mia se mi moc líbí! Zároveň se zde o nich dozvídáme trochu více a zápletka je opět zajímavá!
Hloupější dialogy už jsem dlouho nečetla.. Proč?? Proč má něco takového takto vysoké hodnocení? Příběh sám o sobě by nebyl tak špatný, ale ty postavy.. Otravná, nudná a nezajímavá Mia a její záblesky minulosti..normálně mám ráda, když se do příběhu prolínají i osobní příběhy hlavních postav, ale v tomhle případě bych to vynechala. Rádoby zkušený starší detektiv, který každou větu začínal "Aah co?".. Chvilkama jsem měla pocit, že je to jen parta pubertáku hrající si na detektivy. Jsem vážně ráda, že jsem si tu trilogii nepořídila a narazila na tenhle díl v knihovně, protože tohle bych mít doma nechtěla. Ač jsem se snažila, tak jsem opravdu nebyla schopná tuhle knihu dočíst.. a ani nemám zájem zkoušet první díl, který dle zdejších recenzí je povedenější. Očekavála jsem dobrou severskou kriminálku a místo toho jen velké zklamaní.
Poslouchala jsem jako audioknihu a místy bylo vyprávění až moc rozvleklé, jindy nepřehledné. Z poslouchanych detektivek tak průměr.
OPRAVDOVÁ BOMBA!
Hned ze začátku musím říct, že se opět potvrdilo, jak důležité je číst série od prvního dílu. Kdybych četl Sovu první, asi by mě to tak nebavilo (teda, příběh ano, ale osudy hlavních postav ne).
Děj byl naprosto fantastický. Na rozdíl od prvního dílu je ve druhé knize k vidění "pouze" jedna vražda. Která je ale zcela unikátní a nedá spát jak vyšetřovatelům, tak ani nám, čtenářům.
Na každé ze 400 stránek se děje něco, co je v konečném důsledku nesmírně důležité. Někdy už si řeknete, že jste na vraha přišli...a o pár stránek je vše zase jinak.
U Bjørka se mi hodně líbí střídání pohledů, ze kterých příběh vidíme. Perfektně rozvíjí paralelně příběh, který se nakonec spojí dohromady a vytvoří podklad pro opravdu EPICKÝ konec.
Musím říci, že po dlouhé době mě závěr knihy opravdu uchvátil - pozvedl knížku ještě o 1 level výše, což už se prakticky nedalo! 5 hvězd :)
Tak to byla jízda, sice úvodní příběh je trošku zavádějící, ale časem se vysvětlí. Každopádně po objevení mrtvé dívky se rozjíždí hlavní děj. Tentokrát má Mia trochu problémy přesvědčit o svých úvahách a myšlenkách i samotného Holgera. Holger nakonec zjistí, že tento případ bude pro něj velmi osobní, neboť se do něj zaplete i jeho dospělá dcera Miriam.
Závěr mě dost vylekal a pak trošičku uklidnil.
Prostě správné psycho.
Půjčeno z knihovny i přes neznalost prvního dílu. Čte se to rychle a neznalost prvního dílu není podle mě zásadní. Vyšetřování je vcelku zpomalené a rozvleklé. Postavy nemají šanci, aby čtenářovi tak nějak přirostly k srdci. Hlavní detektiv je v příběhu upozaděný a Mia je troska, která leje, místo aby svůj problém řešila. Točit v Norsku kořalky a piva tak jako to dělá hlavní hrdinka, to už je na to vzít si na chlast hypotéku... Jedná se o průměrnou detetivku a moc nechápu to nadšení, které kolem ní je. Od norských autorů znám mnohem lepší kusy.
Nejdříve jsem se nemohla vůbec zacist, ale později jsem se zase naopak nemohla odtrhnout a snad během jednoho dne přečetla půl knihy. Musím říct, že první díl V lese visí anděl se mi až tak nelíbil, ale tento mě opravdu pohltil ( i když jsem trochu bojovala s Miou a její povahou- pasáže jejích pocitů mě moc nebraly...)
Výborná záležitost! Z předchozího dílu (V lese visí anděl) jsem nebyla úplně nadšená, ale tento díl je velká pecka. Zápletka je skvělá, příběh má spád, takže co víc s přát? :)
Když odhlédneme od osobních problémů vyšetřovacího týmu, dostaneme dvě třetiny knihy vyplněné vatou. Cukrovou vatou. Ne tedy, že by příběh byl sladký (ale není ani tolik morbidní, jak by člověk čekal). Ale tak jako z cukrové vaty po okamžitém požitku nic nemáte, tak než policisté vyslechli svědka a spojili obrázek se jménem, o nic víceméně nešlo. Příběh nebyl nezajímavý, jistě se může někoho dotknout, ale byl zdlouhavý. Bjork ani pořádně nespecifikoval časový rámec, takže se čte a čte a čte a pak najednou díky vrahově kapitolce získáte motiv a porozumíte mu (dobře zpracovaný!) a teprve nastoupí akce.
více na https://kockomilkaknihy.blogspot.com/2020/03/sova.html
Štítky knihy
thrillery norská literatura sérioví vrazi severská krimi norské detektivky Oslo (Norsko)
Moc dobrý nápad, který byl bohužel totálně zabitý příšerně stupidními dialogy a nesympatickými postavami. Mia je jen zoufalá troska na práškách, Curry je ochlasta a Munchova dcera mi těžce drásala nervy a já měla chuť ji profackovat. A samotný Munch, ač je to jedna z hlavních postav, působí úplně prázdně, nevýznamně... Prostě o ničem. A jak už zde bylo řečeno- tohle je prostě tým k ničemu, jak může něco vyřešit?
A hlavní záporák, chytřejší než celý tým vyšetřovatelů se nechá odhalit tak neuvěřitelnou, dokonce přímo školáckou, chybou!