Holub / Die Taube
Patrick Süskind
Jonathan Noel, hlavní postava novely Holub, je podivín, jenž každou změnu ve svém životě vnímá jako ohrožení. Po strastiplné minulosti se zcela izoluje od okolního světa a ze strachu, že by ho snad mohlo něco podobného ještě někdy potkat, se rozhodne pro život prostý jakýchkoli událostí. Jednoho pátečního rána roku 1984 se však před dveřmi jeho jinak bezpečného pokojíku nečekaně objeví holub a tato událost mu převrátí život naruby.... celý text
Přidat komentář
Kým Jean-Baptiste Grenouille je génius, šialenec a čudák zároveň, Jonathan Noel je "len" čudák.
Príjemne napísané, príjemne bizarné (miestami až príliš), ale kvôli absencii údernejšej pointy nezanechá hlbší dojem.
Nevím, jestli jsem to vůbec pochopila, co tím autor chtěl říci. Jako jednodenní jednohubka dobrý
Působivá novela vynikajícího autora. Brilantní studie náhle propuknuvšího strachu z nadcházejícího stáří, z osamělosti, z bezmocnosti. Ach, jak panu Jonathanu Noelovi rozumím!
24 hodin ze života člověka, který trpí úzkostmi a strachem snad úplně ze všeho. Téma je to opravdu zajímavé, kniha má velký potenciál. Bohužel ho, až na několik světlých chvil, nedovede plně využít...
Krátký příběh oplývá atmosférou úzkosti, paniky a zvláštní naléhavostí a odehrává se v horizontu čtyřiadvaceti hodin. Padesátník Jonathan Noel žije svůj malý, přesně určený život. Pracuje jako ochranka v bance a jeho dny jsou si podobny jako vejce vejci, každodenní rituály jeho život téměř zmechanizovaly. Z kusých informací se dozvídáme, že byl vojákem v Indočíně a jeho rodiče zahynuli v koncentračním táboře. Jonathan se upíná ke své skromné garsonce, ve které se cítí v bezpečí a čerpá z ní duševní rovnováhu… Až jednoho dne jej přede dveřmi překvapí holub…
Patrick Süskind mě čím dál více překvapuje. Vynikající krátkou novelou Holub dokázal věrohodně popsat, jak moc se dokážou věci zvrhnout, když se lidé bojí vylézt ze své komfortní zóny (samozřejmě je to vše vyhnané do extrémních situací). U hlavní postavy postaršího hlídače banky Jonathana Noela vidíme, jak se to může všechno pokazit, i když chceme od života jen (až příliš) málo a hrajeme to celou dobu jen "na jistotu". Celý svět se mu dokázal převrátit vzhůru nohama pouze kvůli jednomu obyčejnému holubovi! Absurdní myšlenky vás ženou do stále bláznivějších představ a vy si říkáte STOP, kdy to už skončí, proč se ten člověk neuklidní a v pořádku to nevyřeší? Jednou větou – být sociálně zaostalý se nevyplácí.
Chudák Jonatán má den blbec, kazí se mu všechno, na co sáhne — kdo z nás někdy nezažil něco podobného? Na povrch vyplouvají stará traumata a všechno ještě víc komplikují. Je to trochu depresivní, trochu vtipné a hlavně proklatě dobře napsané.