Honzíkova cesta
Bohumil Říha
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321683/mid_honzikova-cesta-Sib-321683.png
4
1891
1891
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.
Přidat komentář
uz se tesim az ji budu cist nasemu Honzikovi. Ten take moc rad cestuje za babickou a dedou a jeste radsi je tam na prazdninach-takze je to jako o nem :D to se mu bude libit stejne jako me kdyz jsem byla mala
Když jsem byla malá, docela se mi líbila, hlavně byla hezky ilustrovaná. Nějakou dobu jsem se pak ale bála, aby mě maminka taky někam neposlala samotnou vlakem. To bych nepřežila! Pak mi příšerně lezl na nervy vzorný chlapec Viktor, který měl nesmrtelnou hlášku: "Jsem zrzavý, ale ty jsi hloupý, že se mi posmíváš." To mě tehdy připadalo neuvěřitelně pitomé, že by nějaký kluk tohle mohl vůbec vypustit z pusy. Od přečetení této knihy jsem jméno Viktor považovala za nejhnusnější ze všech :-))
má první povinná četba ve škole :D před všemi jsem dělala, jak mě to nebaví, ale doma jsem si ji potaji četla pod peřinou :D
První kniha, kterou jsme četli povinně ve škole, velice se nám líbila tak, že jsme záviděli Honzikovi prázdniny na venkově. Mimochodem taky jsem absolvovala cestu k babičce na venkov- sice autobusem, ale něco podobného jsem v autobuse zažila taky.
Četla jsem ji, když jsem byla malá, minulý víkend jsem hlídala od kamarádky malého, začetli jsme se a zjistila jsem, že já čtu a malý spí :-) Paráda :)
s dcerou se teď vracím k dětským knihám a je to krásné, to co jsem četla já tak čteme nyní spolu. Honzík je nestárnoucí klasika. Moc zábavné a čtivé.
První čtení, povinná četba.. Knížka mě bavila a baví mě stále.. Prázdninové dobrodružství, spousta zážitků, vesnický život... Prostě super.. :)
Pamatuji se, že to byla první kniha, kterou jsme četli ve škole. Nebavilo mě to. Nebavila mě oslava života na venkově jako čehosi lepšího než života v Praze. Narodila jsem se v Praze a měla jsem tu i babičky a dědečky. Ranné dětství jsem ale trávila v malém městě v severních Čechách a tak nějak jsem jen čekala, až se zase vrátíme zpět do Prahy. Čiliže ústřední náboj knihy byl v přímém protisměru k mým touhám v těch letech. Před pár lety se mi dostalo do ruky DVD s filmovým zpracováním Honzíkovy cesty. Ale nevydržela jsem. Před nedávnem začali číst ve škole u mého staršího syna Honzíkovu cestu a já to zkusila znovu. Ani tentokrát jsem nevydržela. Tato kniha a její pointa i jednotlivosti mě věru zcela míjí... ;-)
Četla jsem ji, když jsem byla malá a vím, že se mi knížka moc líbila. Honzíkova cesta je prostě klasika.
Asi zajímavá knížka pro malé čtenáře, na mě tam ale bylo těch družstevníků už trošku moc. :D
Na Honzíkovo obrovské dobrodružství s družstevním vajíčkem už prostě nikdy nezapomenu :o)
Štítky knihy
zfilmováno venkov prázdniny kamarádi dětská dobrodružství cesta, roadtrip prarodiče a vnoučata české příběhy toulky, výlety vlakem
Autorovy další knížky
| 1957 |  O letadélku Káněti |
| 1977 | Přede mnou poklekni |
| 1986 | Vítek |
| 1984 | Dětská encyklopedie |
| 1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Krásná vzpomínka na dětství. Kresby si vybavuji ještě dnes. :-)