Hora v moři
Ray Nayler
Co když první cizí inteligence, s níž se lidstvo střetne, nepřijde z hvězd, ale z mořských hlubin? Chobotnice jsou samotáři. Jejich dospělý život začíná osamělým oceánským bloumáním, dokud se neusadí v místech, kam je zanesl proud. Přestože se vyznačují vysokou inteligencí, nevytvářejí společenství ani kultury, dokonce ani nekomunikují s ostatními příslušnicemi svého druhu. Anebo je všechno jinak? Když bioložka Ha Nguyenová, jež se celý život věnuje výzkumu vědomí hlavonožců, dostane příležitost zkoumat zvláštní chobotnice v rezervaci u vietnamského souostroví Con Dao, neváhá ani na okamžik. S androidem Evrimem, který je prvním a možná i posledním zástupcem umělé inteligence na planetě, postupně proniká do tajů neprobádaného života. Dokážou se lidé dorozumět s jiným živočišným druhem, aniž by to mělo vliv na citlivý podmořský ekosystém? A co když objekty jejich výzkumu nebudou nakloněny přátelskému dialogu? Fascinující spekulativní sci-fi román o konfrontaci s neznámem, hranicích lidského poznání i sebedestruktivitě člověka získal cenu Locus za nejlepší debut roku 2023.... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2024 , OneHotBookOriginální název:
The Mountain in the Sea, 2022
Interpreti: Klára Suchá
více info...
Přidat komentář
Velmi lákavá premisa. Válka s mloky, akorát s chobotnicemi. Snaha porozumět cizímu inteligentnímu životu podobně jako ve filmu Příchozí. Myšlenka, která se ale od anotace na čtyř stech stranách nikam neposunula.
Základ autor staví na vědeckých poznatcích, možnost "mluvících" chobotnic působí autenticky, ale zůstává rozpracovaná jen tak nějak napůl. Ať si chobotnice pod vodou říkají, co chtějí, většina příběhu se točí kolem lidí. Okolo jejich traumat z minulosti nebo touze po moci.
Na to, že lidé (byť jen úzký okruh) zjišťují, že na planetě nejsou jediní, kdo má svůj jazyk a kulturu, kniha není nijak napínavá nebo znepokojivá. Prostě plyne. A najednou skončí. S populací chobotnic, která se pod vodou domlouvá bůh ví na čem.
Kniha by mohla fungovat jako základ pro originální sérii. Sama o sobě ale moc ničím jiným než anotací na obálce nezaujme.
Sci-fi není zrovna můj nejoblíbenější žánr a rozhodně byste u mě v knihovně moc sci-fi knih nenašli. Každopádně „Hora v moři“ mne natolik zaujala svou anotací, že jsem si řekla, že udělám výjimku a zkusím tomuto žánru dát druhou šanci.
A světe div se, jsem unešená. Inteligentní druh chobotnic mě okouzlil. Během popisování navazování kontaktu s tímto novým druhem jsem nestíhala otáčet stránky, tak moc mě čtení bavilo. Co se týče stylu, ve kterém je kniha napsaná, tak i ten mi sedl a měla jsem dočteno velmi rychle, vzhledem k tomu, že má kniha přes 400 stran.
Otázky spojené s nelidskou inteligencí Vám během čtení budou nekontrolovatelně proudit hlavou, ale není to nic nepříjemného, ba naopak. Pokud máte podobná témata rádi, avšak stejně jako já neholdujete tématu sci-fi, tak se vůbec nemusíte bát po knize sáhnout.