Hororovky
Timothy Sprague
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535378/bmid_hororovky-660915d89a57f.jpg
3
9
9
Nečíst v noci! Na dně skříně je nalezena podivná kniha. Číst z ní ale může jen ten, kdo byl vybrán. Kým? Děsivým, ale pohodovým prastrejdou se zálibou v černých kocourech a čtení při svíčkách. Hororové příběhy začal jako první z rodiny vyhledávat a sepisovat do této knihy. Jakkoli jsou jeho příběhy plné podivných událostí a nečekaných zvratů, prastrejda se postaral, aby neskončily špatně. Pozor ale, čtenáři! Příběhy zaznamenané v knize zůstávají děsivé. Zejména v noci.... celý text
Přidat komentář
Po téhle knize jsem sáhla ze dvou důvodů - miluju hororové povídky a chtěla jsem něco jednoduchého na čtení, u čeho vypnu.
Musím říct, že příště už půjdu spíš po hororech z dospělého oddělení, za poslední dva roky se mi můj čtenářský vkus dost změnil a to, z čeho bych byla dřív nadšená, teď hodnotím průměrem. Hororovky určitě splňují v rámci svého žánru a cílové skupiny všechna kritéria boží knihy, ovšem mně to bylo málo, což je ale můj problém, jelikož už jsem z young adult vyrostla..)
Taková strašidelná jednohubka spíše pro děti - pro mládež už by to bylo asi poněkud nezáživné a málo děsivé, vzhledem k tomu, že má být tento počin hororem. Přečetla jsem během jednoho dne, abych knihu otestovala, než jí věnuji svému synovci. Kniha má velmi pěknou obálku a ilustrace jsou též povedené. Najdeme zde čtyři delší, dá-li se to tak vůbec říci, příběhy, které by mohly děti docela vystrašit a 12 mikro hororů, jak je nazývá sám autor, které mi přijdou spíše jako náčrty pro povídky budoucí.
Na knihu jsem náhodou narazil při brouzdání po netu. Zaujal mě její obal a protože nebyla moc tlustá a seděla mi do čtenářské výzvy, řekl jsem si, že proč to nezkusit.
Na začátek by bylo dobré podotknout, že zařazení knihy do sekce "Horory" i přes její název není zrovna šťastné. I když uznávám, že něco jako "Strašidelné pohádky" by mě asi nezaujalo. Navíc má velmi silnou konkurenci. Napsat dobrý horor je strašně těžké - dle mě to je dokonce jeden z nejtěžších žánrů. Často se z toho totiž stane paskvil bez atmosféry, který jen nudí. A že jsem viděl mnoho povedených antalogií.
V knize jsou čtyři rozsáhlejší povídky a několik jednostránkových "čehosi" s údajně otevřeným koncem, aby to bylo "strašidelnější". Haha. Celou knihu pak prolíná kapitolka rozdělená na několik částí, což je jakoby pohled pisatele a zároveň čtenáře knihy, kterou našel ve skříni a příběhy mají být z ní.
Kniha jako celek je strašně mdlá. Volba slov není nejšťastnější, styl psaní taktéž ne. Popisné části jsou mizerné a tam, kde se snaží strašit, tak je jen nudná. Nutno podotknout, že i zcela bez atmosféry a smát by se jí muselo i batole. Všechny povídky mají navíc naprosto podprůměrný děj, tuctovou zápletku a nesmyslnou "pointu" (dá-li se to tak nazvat), která je posílá o třídu níž. Navíc styl tisku ve stylu:"Dám tam velký písmo, bude to mít hodně stránek", taky moc nepomáhá.
Tohle je i pro děti (na které to po prostudování knihy detailněji míří) k uzoufání jalové. To už je opravdu tak měkká doba, že tohle někomu stačí? Kde jsou potají čtené Kingovky? Pestře vylíčené scény? Realistický děj? Dobrá pointa? To vážně někomu stačí tohle? Většinou se všude snažím najít alespoň nějaké pozitivum, ale tady to vážně nešlo.
10% | * (a to ještě s odřenýma ušima)
Hororovky
Tuhle knihu jsem měla rozečtenou už nějakou dobu, ale ne a ne se dokopat k dočtení.
Po knize Doteky hrůzy od R. L. Stine jsem měla chuť ještě chvilku zůstat mezi strašidelnými příběhy pro děti a tak jsem ji dočetla. Ale musím se přiznat, že trochu na sílu. Nevím, nějak mi to nesedlo, čtení bylo takové jakoby těžkopádné. Mohlo to být i překladem, nevím. Přitom některé příběhy měly dobrý nápad. Celkově ale trošku zklamání. Škoda.