Horory o smrti a nekonečnu
Ewol L. Ahne (p)

Sbírka hororových povídek. Autor navázal na svou předchozí sbírku Zemřít není všechno. I tentokrát se většina povídek nějakým způsobem dotýká světa zasnulých a komunikace s nimi.
Přidat komentář
Část díla
![]() |
Bernhard Stern |
![]() |
Dušičkový přízrak |
![]() |
Kdo se směje naposledy |
![]() |
Když sněžilo a padal sníh |
![]() |
Nekopat do zadku kohokoliv |
Autorovy další knížky
1991 | ![]() |
2006 | ![]() |
1991 | ![]() |
2009 | ![]() |
S autorem jsem se dosud srazil jen jednou, a to prostřednictvím jeho sbírky povídek Zemřít není všechno. Jediné, co si z ní vybavuju, je šílené nadužívání všelijakých květnatých výrazů pro rozvíjení zcela všedních situací, což svědčilo tak maximálně o neschopnosti autora navodit atmosféru méně nápadnými prostředky. A když jsem zde hned v jedné z prvních povídek narazil na větu: „Říjnová sklíčka zhasínajících listů uvěznila bázlivý soumrak odumřelou vitráží podzimního večera a korunní šero platanu vzplanulo upírovitě zeleným přísvitem,“ měl jsem chuť sešit okamžitě odložit. Nicméně jsem vydržel a podobných excesů už v dalším textu naštěstí příliš mnoho nebylo. Povídky jsou však i tak poněkud nemastné, neslané, divně vypointované i nepříliš zručně napsané. Za pozornost snad stojí jen /Když sněžilo a padal sníh/, ujde i /Dušičkový přízrak/ a pobaví Bernhard Stern/. Každopádně podprůměr.