• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Vlastimil Mrva

Zemřít není všechno

„Druhé číslo svazku Horrory je celé věnované sedmi povídkám takřka neznámého českého autora, což z ní dělá potenciálně zajímavou sešitovou sbírku. Jakkoli je autorovi možná vytýkána přílišná květnatost, až na pár míst hodných úpravy jsem s texty neměl žádný problém. Naopak pro mě fungovaly skrze opar tajemna, mystična až okultna bez problémů. Pokud máte rádi akční brutnáky plné ocelově strohých vět i dějů opepřených vulgaritou, najděte si na čtení raději něco jiného. Byť mě autor zaujal, výrazněji dokázal upoutat mou pozornost až druhou polovinou příběhů. Snad proto, že úvodní Nepenthes pro mě nejsou nic divného (zabýval jsem se jimi v rámci studia) a rozhodně nemají žádnou souvislost s tím, co se v této povídce děje. Jinak mě však fascinovala Černá chryzantéma pro svou mrazivou nevyřčenost. Stejně tak jsem měl místy hodně (ne)příjemné pocity z povídky Co je doma, to se počítá (kde jsem si poprvé uvědomil, že nečtu autora z meziválečných let). A protože mám v srdci rád postapo příběhy, dostalo mě i titulní Zemřít není všechno - už jen pro mé nemalé sympatie k hlavní postavě. Zkrátka a dobře, i tohle se povedlo... a obálka lahodí mému oku i tentokrát. Vhodné pro sběratele a horrorové nadšence.“... celý text
— Morbidus

---

Ještě jsme vám chtěli říct...

„Několik slavných mužů posmrtně promlouvá hlasem autora knihy. Některé z nich znal osobně, některé si zřejmě vybral dle osobních sympatií. Hovořit něčími ústy je vždycky nevděčná činnost i za jeho života, natož po smrti, kdy ostatní vědí, že spoustu věcí jste si doplnil sám. Proto hodnocení této knihy čtenářem bude zřejmě dosti subjektivní, nezáleží jen na sympatiích k autorovi, ale i k vybraným osobnostem. Mě hodně oslovila pasáž Miroslava Horníčka, ve které, jako bych opravdu slyšela vyprávět jeho. Snad je to tím, že jej autor opravdu dobře znal. Však také při sepisování této knihy čerpal z velké hromady titulů již napsaných, takže kniha je bohatá na citáty, verše, úryvky písní nejen osmi hlavních představitelů, ale spousty dalších ze světa kultury - hudby, filmu, literatury, ze které vyzdvihuji poezii. Ač se mi to tak zpočátku nezdálo, pročetla jsem se k 5 hvězdičkám. A se čtením jsem nespěchala, abych si to náležitě užila a stihla vše vstřebat. A jedna krásná myšlenka z knihy (kapitoly Miroslava Horníčka) nakonec: "Neboť číst - to je, oč tu běží. Knihy nás mění, polepšují a vylepšují, pokud jsme polepšení schopni."“... celý text
— Kory98

---

Zemřít není všechno

„Sympatické sešitové vydání sbírky povídek v tradici anglických duchařských a strašidelných příběhů. Atmosféra, napětí, nejistota, mrazení, strach. Všechno. Rád bych víc.“... celý text
— eraserhead

---

---

Horory o smrti a nekonečnu

„S autorem jsem se dosud srazil jen jednou, a to prostřednictvím jeho sbírky povídek Zemřít není všechno. Jediné, co si z ní vybavuju, je šílené nadužívání všelijakých květnatých výrazů pro rozvíjení zcela všedních situací, což svědčilo tak maximálně o neschopnosti autora navodit atmosféru méně nápadnými prostředky. A když jsem zde hned v jedné z prvních povídek narazil na větu: „Říjnová sklíčka zhasínajících listů uvěznila bázlivý soumrak odumřelou vitráží podzimního večera a korunní šero platanu vzplanulo upírovitě zeleným přísvitem,“ měl jsem chuť sešit okamžitě odložit. Nicméně jsem vydržel a podobných excesů už v dalším textu naštěstí příliš mnoho nebylo. Povídky jsou však i tak poněkud nemastné, neslané, divně vypointované i nepříliš zručně napsané. Za pozornost snad stojí jen /Když sněžilo a padal sníh/, ujde i /Dušičkový přízrak/ a pobaví Bernhard Stern/. Každopádně podprůměr.“... celý text
— TheRaven

---

Zemřít není všechno

„Povídky obsažené v této sbírce sice nejsou zcela marné, některé by dokonce mohly být velmi dobré, ale celý text dojíždí na zcela příšerný styl autora. Tisíce zbytečných kudrlinek a nesmyslných přirovnání. Nic nemůže být obyčejné – čas je namodralý, obloha goticky vyzáblá, na ní pak mokvá měsíc, jak useknutá hlava bez trupu. Ani telefon zde nemohl zazvonit, naopak se „vzňal chřestivými plameny zvuku hodin po půlnoci“ (co to vlastně znamená?!). Podobné obraty samozřejmě mohou být v určitých situacích vhodným prostředkem pro navození atmosféry. Ahne jich ale v některých povídkách využívá v tak neuvěřitelném množství (a v tak nesmyslných kombinacích), že snadno utvoří polovinu textu, což je natolik iritující, že čtenář ani nemá možnost se soustředit na samotný příběh.“... celý text
— TheRaven