Kory98
komentáře u knih
Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
Dnešním dnem jsem skončila putování s Láďou Ziburou po zemích českých a zároveň tím i svoje v letošní Čtenářské výzvě. Bylo to takové skoro i symbolické. Dozvěděla jsem se o spoustě zajímavých míst, ale více mě zaujaly příběhy a lidé, které Ladislav potkal. Musím uznat, že se s ním cestuje jedna báseň.
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
Na začátku jsem si říkala, co jsem si to zase vybrala za knihu, ale pak mě docela vzala za srdce. Olive byla milá a citlivá a Adam byl prostě rytíř. I to studentské prostředí mi sedlo, ač už dávno studentem nejsem. Bylo to takové předvánoční pohlazení.
Vánoce mezi knihami
Rachel Burton
Mám ráda příběhy o knihách, knihkupectvích, spisovatelích a všem kolem knižního světa. Tento příběh byl spíš odpočinkový, s vánocemi zas až tak společného neměl, pouze se odehrával o vánocích. Četla jsem ho nahlas mojí mámě. Je to taková kniha plná emocí a vztahů. Docela se nám ale líbil.
Beren a Lúthien
J. R. R. Tolkien
Zase jednou jsem se s chutí zatoulala do mého nejoblíbenějšího světa - Tolkienova světa. Je mi moc líto, že se pan Tolkien nedožil více let, během kterých by tato svá nedokončená díla jistě zpracoval. Tisíceré díky však patří i jeho synovi, bez něho bychom si nic z těchto dalších nádherných knih nepřečetli. A co mě v této knize vzalo nejvíc za srdce, byly verše a hlavně jejich český překlad, smekám klobouk a klaním se až k zemi.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
Kdybych předtím ještě žádnou knihu od Patrika Hartla nečetla, tak by moje hodnocení bylo asi jiné. Navíc teď, když je mediálně známější, tak trochu víc chápu, proč třeba některé věci napsal. Kniha je vlastně jeden obyčejný život čtyř přátel na život a na smrt, což se ukáže během děje. Ukáže i to, že peníze zdaleka nejsou všechno, že odpouštět je potřeba, a že není dobré odkládat některé věci na později, protože pak už je nikdy udělat nemůžeme. Alespoň tolik jsem si já v příběhu našla.
Pekárna plná života
Ruth Kvarnström-Jones
Knihu jsem předčítala nahlas svojí mamince. Vždycky se snažíme si v období adventu nebo blíže k němu přečíst nějakou knihu s vánoční tématikou, abychom se trochu naladily. Tentokrát jsme se neúmyslně trefily tímto druhým dílem Pekárny. Chvíli mi trvalo něž jsem jej sehnala, protože u nás v knihovně je hodně vypůjčovaný. Líbil se mi seznam postav v úvodu i mapka Halleholmu, protože jsme četly po delší době a rády jsme se dostaly do obrazu. Je pravdou, že děj provází velká spousta událostí a náhod, někdy hůř uvěřitelných, zvlášť v tom, že se vrší jedna na druhou. Jinak se mi určitě líbí soudržnost lidí a úcta a nezištná pomoc seniorům v tomto fiktivním městečku. My jsme jako čtenářky byly spokojené.
Atlasova šestka
Olivie Blake (p)
Mám ráda fantasy, zbožňuju paralelní světy, fiktivní bytosti a celý tento svět. Hlavní myšlenka této knihy není vůbec špatná, řekla bych, že téma je neotřelé, ale bylo to na mě nějak moc zdlouhavé. Chápu, že autorka potřebovala čas a prostor všechno vysvětlit a uvést čtenáře do svého světa, ale první polovina knihy byla taková nemastná neslaná. Ve druhé se trochu začalo stupňovat napětí. Knihu už mám nějakou dobu koupenou, než na její přečtení došlo a mezitím už vyšly další dva díly. Přiznám se, že jsem si přečetla anotace a myslím, že kdyby to byly tři v jednom, tak by to byla vynikající kniha. Ale samozřejmě, že si pokračování přečtu, protože jsem zvědavá, jak to vše dopadne a jak nám to autorka podá. Čekala jsem trochu víc.
Café Groll
Jan Štifter
Knihu jsem si přečetla vlastně úplnou náhodou. Sháněla jsem ji v knihovně, protože si ji chtěla přečíst kolegyně, která se inspirovala odkazem v nějakém časopisu. Nakonec jsme si ji v práci přečetli tři a musím říct, že se nám všem líbila. Závěr mě tedy dostal, takový by mě ve snu nenapadl a jsem ráda, že autor nepokračoval dál, a to domýšlení nechal na nás čtenářích. I když zde to domýšlení moc pozitivní nebylo. Dalším kladem knihy jsou nádherné ilustrace. Celkově je to taková malá a milá knížka zajímavého obsahu. Moje první setkání s autorem, ale už se chystám k tomu, že nezůstane posledním.
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Kniha se mi moc líbila, měla jsem ji půjčenou od kamarádky. Ta mě trochu odrazovala od toho, abych ji četla hned po knize doktora Dvořáka. Ale mě to vůbec nevadilo. Každý z lékařů se věnuje jinému oboru, jinak zajímavému, a je mu plně oddán. To musím ocenit. A oba umí poutavě vyprávět a čtenářům mají co nabídnout. A Martin Moravec umí skvěle naslouchat, výborně se ptát a pak nám to umí skvěle naservírovat :-) Je zajímavé si přečíst, jak se medicínské postupy během let měnily, co se týká operací mozku. Kam až lidské poznání v tomto oboru sahá, ale stejně je to pořád málo, v očích těch, kteří by si přáli pomáhat víc. Na mě pan profesor působí jako charakterní člověk, který toho ve svém oboru mnoho dokázal, takových lidí si velice vážím.
Co vás v dějáku nenaučili
Markéta Lukášková
Moc hezká publikace. Kdybych měla víc času, troufám si říci, že bych ji přečetla na posezení. Je to takové chytlavé, přitom podané nenásilnou formou. Myslím, že studentům by se to mohlo číst hezky. Já jsem pamětník asi je čtvrtiny popisovaného období, takové už té "lepší", z pohledu všech těch událostí, které se staly. Stejně jako autorka slýchám ve svém okolí různé příběhy z té doby, každý s jiným náhledem, asi podle toho, jak se dotyčnému v té době vedlo. Svým způsobem i trochu nostalgická kniha. Všechno co je v ní popsáno bychom si ale měli stále připomínat, proto za ní velice děkuji.
Nevinným se neodpouští
Dominik Dán
Zase jeden krásný díl, s několika řešenými případy naráz. Klobouk dolů před detektivy, v minulém dílu, který jsem četla dokazovali, že vražda není vraždou, nyní zase to, že sebevražda není sebevraždou, ale vraždou. Tentokrát jsem se výjimečně strefila do toho, kdo je pachatelem :-) což se mi často nedaří. Tento díl také o nevrlém Krauzovi, který dostal tak trochu životní lekci.
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Moc hezká kniha. Není nijak rozsáhlá, i věty jsou krátké, ale pro mě plná hlubokých myšlenek. Knihy japonských autorů mě nějak vždycky dostanou. Navíc miluju kočky.
Drahý Aarone
Mariana Zapata
To bylo takové milé, jemné... Jednohubka a přece to bylo krátké. Prostě Zapatu můžu.
Ty nejsi můj Romeo
Ilsa Madden-Mills
Pěkná romantika. Kdyby se mi nevybila čtečka, tak jsem ji dala na jeden zátah. Takhle jsem si na rozuzlení musela počkat. Ale stálo to za to. Elena byla holka podle mého gusta. A do toho Shakespeare, no kdo by se nechytil. Připomnělo mi to tak trochu Tanec za odpuštění od M. K. Hardy, ale zde je hlavní hrdinka charakternější.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
To tedy bylo bláznivé, to snad ani nejde vymyslet. Alan, na začátku takový nijaký stařík, měl pěkně za ušima. A jediní s kým se snad nepotkal byli Hitler a Dalajláma. Je to neuvěřitelné, že jsem to tak říkajíc "žrala i s navijákem". Určitě někdy zkusím i pokračování.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Wau.. Obě předchozí knížky, které jsem od pana Moravce četla, byly krásné a čtivé. Ale tato je pro mě TOP. Asi i proto, že jsem také zdravotník a spoustu postojů a myšlenek doktora Dvořáka dokážu pochopit. Ale z této knihy vyčnívá hlavně jedno, že hlavní poskytovatel rozhovoru není jen lékař a ještě k tomu jaký, ale že je to hlavně člověk s velkým Č. Takový, který umí pozdravit, poprosit a poděkovat. Takový, který chybuje, ale umí svou chybu přiznat a poučit se z ní. To mě vždy utvrzuje v tom, že dobrý člověk ještě žije. Pan doktor v rozhovoru předá i spoustu užitečných rad a je vidět, že má svoje povolání velmi rád. A pan Moravec opět potvrdil, že má šťastnou ruku při výběru svých protějšků v rozhovoru. Knihu mohu všem doporučit.
Údolí skučících jeskyní
Thomas Brezina
Útlá knížečka z knihobudky na vlakovém nádraží mě docela překvapila svou napínavostí. Ač je to díl ze série, jistě se dá číst i samostatně. Dobrodružství chlapce a vlka v zemi upírů mě bavilo, už dlouho jsem nic podobného nečetla. Věřím, že čtenáře věkové kategorie pro kterou je určena určitě zaujme. Ode mě putuje zpět do knihobudky, aby udělala radost někomu dalšímu.
Má cesta k tobě
Helen Paris
Mě se tento díl moc líbil, nechtěla bych jej srovnávat s ostatními, každý byl hezký svým způsobem. Jesse i Melanie měli oba pohnuté životní osudy, takže jsem jim štěstí přála z celého srdce. Příběh byl samozřejmě předvídatelný, ale ani mi to nevadilo, je to hezké odpočinkové čtení. Předčítala jsem nahlas mojí mámě a rády jsme se do Lynwood Falls opět vrátily. Pět hvězdiček u mého hodnocení zapříčinilo prostředí ve kterém se příběh odehrává - loď, moře, práce mořských biologů, velryby. Pro mě oblíbené téma.
Nevieš dňa, nevieš hodiny
Dominik Dán
Zase jeden úžasný díl. Detektivové řeší dva případy, jeden zamotanější než druhý, až jsem si říkala, že to bylo zase parádně vymyšlené. A ono se to klidně všechno mohlo stát i ve skutečnosti, jenom by to nás obyčejné čtenáře ani nenapadlo. Prostě vraždaři dostali k novému tisíciletí hezký dárek a i tentokrát si s ním bravurně poradili, použili všechen svůj vyšetřovatelský um a podařilo se oba případy objasnit. Četla jsem tentokrát v originále, půjčené od kamarádky, protože v naší knihovně jsou Dánovky nedostatkové zboží - tedy jsou zamluveny na dlouho dopředu. A není divu, tyhle knížky jsou jako droga.
Severka
Nina Špitálníková
K takovéto knize je těžké napsat hodnocení, protože ve Vás vyvolá tisíce emocí. Navíc většinu z nich negativních. Jak může ještě v dnešním moderním světě existovat společnost, kde lidský život není ničím. Kde Vám všechno vezmou hned když se narodíte. Jak odsoudit člověka který spáchá něco zlého, když je celý život vychováván v tom, že to zlo není. Pro takového musí pak být procitnutí do opravdového lidství skoro hrozivé. A věřím tomu, že to mnohdy ani neunese a odsoudí se sám. A takových otázek mě napadalo stovky při čtení této knihy, ani jsem si je nestačila zaznamenávat. Pořád ve mě doznívají a myslím, že je to kniha, na kterou dlouho nezapomenu. Není dlouhá, co do počtu stránek, ale velká svým poselstvím.
