Hory, má panenko
Andrea Jarošová , Radek Jaroš
Radek Jaroš, autor úspěšných knih Dobývání nebe a Hory shora, je v současnosti nejznámějším českým horolezcem, který vystoupil na dvanáct osmitisícových vrcholů čtyř kontinentů. Publikace Hory, má panenko ukazuje tohoto špičkového sportovce očima jeho dcery, která sama sebe považuje za kavárenskou povalečku a nechápe, co její otec "tam nahoře" vlastně vidí a hledá. Proto s ním vede rozhovory o zásadních věcech člověka, jak je definuje dětská hra - štěstí, neštěstí, láska, manželství, děti, bohatství, nemoc, smrt... Knížka ukazuje, jak o těchto záležitostech smýšlí nejen zralý čtyřicátník zvyklý na domov ukrytý pod iluzorním bezpečím stanového plátna uprostřed vysokohorských ledovců, ale také dvaadvacetiletá dívka, jejíž dětství a dospívání bylo proloženo množstvím neobvyklých událostí v kruhu "typicky české" rodiny.... celý text
Přidat komentář
Je to naplnění života, slézt všechny hory světa, ztratit rodinu, vztahy vám nevychází, protože hory dostanou vždy přednost, toť otázka. Ale nesoudím, každý máme možnost volby.
Za mě moc hezká knížka - děj nehledejte. Jedná se o vykreslení citového pouta mezi otcem (horolezcem) a jeho dcerou, která ne vždy svého tátu pochopila - přesto ho respektovala a milovala. Líbí se mi celý vedený rozhovor a některé zajímavé myšlenky...
Mám pocit, že pan Jaroš je v podstatě skromný člověk...
Na konci knížky najdete také přiložené fotografie z Jarošovy rodiny a z některých horolezeckých výprav :-)
Příjemná jednohubka, která určitě mile překvapila. O Radkovi jsem se zase něco nového dozvěděl a kniha určitě stojí za přečtení, doplní tak skládanku o postavě Radka Jaroše. Na konci knihy jsou opět překrásné fotky velehor.
Super nápad, super čtení... Jsem velkou fanynkou Radka Jaroše, takže za mě úplně skvělé čtení. Moc mě kniha bavila.
Se slečnou Jarošovou bych asi kamarád být nemohl. Nijak zvlášť nevyhledávám společnost lidí, kterým je apriory vše u všichni u prd*** (a ještě to umocňují tím, že to dávají neustále svému okolí na odiv). Nicméně kniha a její koncepce se mi opravdu líbila a přečetl jsem ji cca za 3 hodiny jedním dechem. Mistr Jaroš je světová legenda a ocenil bych, kdyby vyšla knížka s hlubšími poznatky přímo z jednotlivých výstupů. Pan Jaroš je chodící studnice příběhů a nevyčerpatelných zkušeností a o to víc bych je jednoho dne rád viděl na papíře. Klidně ke každé osmitisícovce jednu knihu. Messner sice tohle téma zdánlivě vydřenil, ale Radek je "náš" a já bych si přečetl strašně rád knihy z jeho pera. Zkratkovité články na National Geographic mě prostě neuspokojily :) Držím palce k zafinancování dokumentu (toho času na Startovači) a těším se na další zajímavé knížky!
Zajímavý pohled na špičkového vysokorhorského horolezce Radka Jaroše, očima jeho dcery. Kniha tak není ani tolik o horolezectví jako spíše o tom, že se Andrea otce ptá proč horolezectví dělá, co mu dává a co přináší. Dočtete se tak mnoho většinou zábavných, ale někdy i smutných historek z hor. Kniha je rozdělena do několika kapitol: Láska, smrt, rodina, peníze, štěstí... Andrea Jarošová jednou na besedě, kde tuto knihu uváděli řekla, že napsání tohoto díla jí zachránilo vztah s otcem, čemuž bych i docela věřil. Já dávám 80%.
Andrea Jarošová je dcera významného himalájského horolezce Radka Jaroše. Ten vylezl skoro všechny osmitisícovky bez pomocného kyslíku a Šerpů. Naproti tomu jeho dcera, jak se sama definuje, je kavárenská povalečka a hory ji vlastně skoro nezajímají. Zvolila si několik témat, o kterých píše, a zároveň k nim zjišťuje, názory jejího otce. Myslím že Andrea má celkem talent psát vtipně a zábavně. Taky píše hodně otevřeně, její popis obou hlavních protagonistů knížky nevychází příliš pozitivně. Ona pankáčka, navštěvující různá psychiatrická zařízení. On, otec, který má rodinu až na druhém místě, hned po hromadě šutrů, na kterou se dá lézt.
Text není příliš dlouhý, kniha obsahuje taky spoustu fotografií. Ty politicky korektní se dají spočítat na prstech jedné ruky. Ale právě tahle otevřenost, ve světě, kde si všichni na něco hrají se mi líbila, doufám, že se Andree nakonec podaří napsat nějaký ten scénář.
Knížka Hory, má panenko nabízí čtenářům netradiční pohled na život horolezce a s horolezcem. Společně s Radkem ji totiž napsala jeho tehdy dvaadvacetiletá dcera Andrea. Není psaná jako souvislé vyprávění, ale spíše jako imaginární rozhovor, v němž se prolínají vzpomínky obou autorů a jejich někdy podobné, jindy rozdílné názory a pohledy na otázky štěstí, rodiny, lásky, bohatství, smrti a mnohé další. Ústředním tématem sice zůstávají hory, ale čtenáři se nabízí jedinečná možnost poznat život horolezce a jeho blízkých tak trochu z druhé strany, navíc vtipnou a netradiční formou. Z literárního hlediska sice nejde o žádný zázrak, ale fanoušci horolezectví a Radka Jaroše budou jásat.
Završila jsem touto knihou vše, co se dalo o Radkovi J. Přečíst. Byl to zajímavý pohled dcery na život jejich rodiny, který byl opravdu neobyčejný. Intimní vhled do nich samých. Mnohdy vtipné, mnohdy k zamyšlení. Velice povedený počin.