Hory šílenství
Howard Phillips Lovecraft
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12025/bmid_hory-silenstvi-6522c002bc39c.jpg
4
127
127
Hororová novela H. P. Lovecrafta napsaná v roce 1931 a vydaná v časopise Astouding Stories roku 1936. Žánrově se jedná o kosmický horor, který je zasazen do tzn. Mýtu Cthulhu, založeného Lovecraftem a dále rozvíjeného dalšími autory. Někdy bývá kniha označována také jako krátký román. Děj se odehrává v neprozkoumaných oblastech Antarktidy, kam zavítá vědecká expedice a zkoumá pozůstatky dávné nelidské civilizace. Lovecraft byl jediný člověk, který kdy navštívil zemi na jih od jížního pólu a vrátil se. Přeletěl Hory Šílenství v aeroplánu. My tam poletíme za ním. Tam je ta země, kterou hledal ubohý Poe, kam se dostal ubohý Pym, kam pronikl kapitán Guy. Daleko na jih od ostrovů Kerguelen. Dostaneme se tam... Vydáno ve spolupráci s Českou speleologickou společností.... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 1992 , Zlatý kůňOriginální název:
At the Mountains of Madness, 1936
více info...
Přidat komentář
Slyšeno jako audiokniha, kterou natočil Igor Bareš v ČR 2023. Igora Bareše mám moc rád, k této knize se nesmírně hodil. .. občas jsem měl výhrady k tomu, jak byly slyšet střihy - určitá divná nerytmičnost mluvy, občas jsem cítil, že se s textem IB trochu pere (v textu jsou neskutečně dlouhá souvětí těžká na čtení), ale to je moje hnidopišství, podtržené profesionální deformací.
Ano, kniha buduje napětí, graduje, atd, .. pro mne to bylo bohužel nějaké předvídatelné - i když poslední twist v zásadě překvapil - a hlavně nějak repetitivní, pomalé a opakující se. A to kýžené napětí se v mém případě nedostavilo. Ocenil jsem sci-fi stránku díla, promyšlenou prehistorii a její vývoj a zákonitosti.
Za mne tedy tak napůl.
Příjemné mrazivé povídání. Dlouhý úvod, vláčné tempo, ukázkové budování atmosféry, podrobné popisy, akční závěr. Skvělá volba na začátek zimy.
PS: Posloucháno jako téměř šesti hodinová kniha. Opravdu má originál 40 stran? :-)
Musím říct, že mi četba dala dost zabrat. Dávám tedy do éteru, že kniha neobsahuje jedinou přímou řeč a z devadesáti procent se tu jedná o popisy toho, co vypravěč viděl. Zhruba ve třetině, jsem to i chtěla vzdát, ale zařekla jsem se a nakonec jsem opravdu ráda. Závěr byl výborný a vybudování atmosféry probíhalo tak pozvolným tempem, že jsem si ho všimla, až když se mi tajil dech. Takže koho toto sdělení odradí, neměl by raději s jeho knihami začínat. Já si určitě ještě něco přečtu.
Jedno z nejlepších Lovecraftových děl (a společně s Případem Charlese Dextera Warda také jedno z nejdelších), které důstojně navazuje na Poeovy Příběhy Arthura Gordona Pyma. Kombinace sci-fi (v 30. letech 20. století byla Antarktida ještě víceméně sci-fi) a horroru. Obsahuje pro Lovecrafta typické sáhodlouhé popisy (v tomto díle jde do značné míry o popisy technické a biologické), které mohou čtenáře, kteří s Lovecraftem začínají, odradit. Ovšem pro mne by Lovecraft bez takových popisů ani nebyl Lovecraftem.
90 %
---
V překladu Stanislavy Pošustové mne poněkud zarazila věta: "Everest hadr."
Audiokniha
První zkušenost s Lovecraftem, na kterého jsem se moc těšila. Z mého pohledu výborný nápad, velký potenciál, postupné budování napětí a tísně, skvělé prostředí. Ale to vše pro mě zaniklo v příliš rozsáhlých popisech a opakujících se odkazů na předešlé expedice. Je možné, že kdybych knihu četla, byl by dojem jiný, protože když čtu, nedělám nic jiného, zatímco audioknihy poslouchám při jiných činnostech, takže se tolik nesoustředím. Každopádně ve mně tento horor kýžené pocity nevyvolával.
Nejsem zklamaná, ale ani nijak nadšená.
Na doporučení od kamaráda, že prej jedna z nejlepší od Lovecrafta..za mě teda asi nee, mám ráda popisy, ale tady jsem trochu ztrácela pozornost. Nicméně i tak osvětluje spoustu informací o prastarých a rozhodně přečtu i další. Atmosféra lovecrafta je prostě něco pro mě :-)
Poslouchane jako audioknizka. Nejdriv jsem si rikal, ze je to fakt nejaky cestopis - tolik detailu, super popisy, nalada v tymu. Pak prisla postupne ta tisen - neco se stane. A ke konci jenom - ne, nechodte tam!
Neni to zadna lekacka, ale tu atmosferu ze mne nikdo jen tak nedostane.
Hory šílenství jsou to nejlepší, co jsem u Lovecrafta zatím našla, a to jsem toho přečetla/naposlouchala dost, ne-li všecko. Ale Hory mi sedí nejvíc. Je v nich všecko, co od dobrého a inteligentního hororu čekám... a ještě něco navíc.
Mám ráda výpravy do tajemných a neprobádaných končin, které slibují odhalení tajemství, která tam čekala roky. Mám ráda vědátory posedlé svým zájmem, za kterým jsou schopni hnát se až na hranici šílenství nebo smrti. Potřebuju do hororu kus té zkázy, smrti a nepochopitelné krutosti. Potud je vše tak, jak potřebuju mít na aspoň dobrou čtyřhvězdu.
Ale co mě u Hor odbouralo... je druhou polovinou prosvítající soucit s těmi, co jsou původci velké části krutého šílenství, které se za Horami událo. Jo. To samé na mě dýchalo v Kingove Buicku 8. To jsou přesně ta místa, kdy se s hrůzou mísí neskutečná lítost se všemi, jak s lidmi, kteří tomu musí čelit, tak s původci toho děsu... protože i oni ten děs konají v hrůze... v hrůze z nás.
Na tohle já prostě beru. Nemůžu jinak, než dát pět hvězd jako vyšitejch, a kdyby jich šlo víc, dala bych jich víc. Lovecraft měl svá otřepaná klišé, ale tady se mu dokonce i celkem dařilo se jim vyhýbat. Hlavní hrdina díky účasti na výpravě nepůsobí tak děsně asociálně a podivínsky jako hrdinové jiných knih, je tam i o trošku méně nepopsatelných hrůz, o nichž nelze ani naznačit... prostě... je to skvělý. Za mě fakt jo. Smekám v úctě, pane Lovecrafte, a jdu si objednat tričko Miskatonic University.
A kdesi uvnitř mě hřeje takovej ten soukromej pocit spokojenosti a toho, že věci zapadají do sebe, jelikož právě Hory mi vyjdou jako přečtená kniha č. 815. Ale to už je zase jinej příběh. :-)
skvela atmosfera.
Hory silenstvi boi predlohou pre Vec z 1982 (rezia John Carpenter)
Lovecraft měl rád dlouhá a složitá souvětí a jeho tvorba by se dala nazvat jakkoliv, jen ne oddechovou. To může vadit těm, kteří mají čas číst jen před spaním, s unaveným a ze dne opotřebovaným mozkem. Pokud je však člověk připraven, čeká ho zážitek od jednoho z největších mistrů hororů.
Ač mě občas zatáhne za oko jeho neskromné užívání adjektiv jako "odporný", "šílený", "úděsný", "obludný", "gigantický" atd., které by lektor tvůrčího psaní svým žákům o hlavu omlátil, u Lovecrafta to tak nějak funguje. Použití dnes už knižních výrazů a archaických slov pak krásně dokresluje atmosféru vzdálených časů, ke kterým se ve většině svých příběhů dostává.
Povídka Dunwichská hrůza je snad mou nejoblíbenější a Hory šílenství a ostatní ve sbírce drží úroveň. Hory šílenství mě zaujaly hlavně příčetným vědeckým pojetím (vědečtějším, než obvykle), které pak s nevysvětlitelnou hrůzou kontrastuje.
Vždy, když se mi zasteskne po prohnilém Necronomiconu, opět se k Lovecraftovi vrátím. Jsem rád, že jsem ještě nepřečetl všechno a že mě tak stále nepřestává překvapovat.
Verdikt: Lovecraft = Láska k řemeslu
Těžko komentovat. Lovecraft je dle mého alibista, který namísto popisu hrůzy, dosadí jednotlivé slova, kterých je během relativně krátké povídky přehršel, tudíž čtenáře, než aby děsil, tak vytáčí do ruda. Jako celek, je příběh v závěru relativně poutavý a mrazivý, a upřímně z poloviny se splnila očekávání, která jsem od tohoto dílka měl. Z té druhé poloviny přišlo menší zklamání v podobě středu povídky, kdy hlavní postava s Dunforthem probádávají Hory. Popis labyrintů je mnohdy zdlouhavý, oproti tomu zas výklad mytologie o Prastarých to vyváží zas na pozitivní stranu. Moje první setkání s Lovecraftem a na nějakou dobu asi taky poslední. Říká se, že Lovecraftovi příběhy člověk buď uznává nebo ho to mine. Já se asi řadím k té druhé polovině. P.S. Ovšem zfilmované V horách šílenství od Mistra Del Tora, bych bral všema deseti.
Tento počin so Saudkovými ilustráciami bol dlhú dobu jediným zdrojom hnilobného a morbídneho styku s geniálnou mysľou pána z Providence. Od tej doby sa urodilo kníh venujúcich sa zvestovateľovi Cthulhu neúrekom. Máme to šťastie, že ich je ako húb po daždi, no nebolo tomu vždy tak. Preto vzdávam hold tomuto zošitovému vydaniu Lovecraftovej dokonalej antarktickej poviedky... A o samotnom príbehu? Prečítajte si. Odporúčam.
Vynikající horor s gradujícím napětím a jednou z nejkomplexnějších mytologií co kdo vytvořil.
Na mozek a představivost poněkud těžší čtení, ale rozhodně to stojí za to. Neuvěřitelný, jak bujnou fantazii Lovecraft měl, aby vše takhle dopodrobna vymyslel a popsal. Skvělý příběh a jsem strašně zvědavá a natěšená na film!
Mimochodem - jsem jediná, komu přijde film Vetřelec vs predátor jako taková malá vykrádačka Hor šílenství? :)
Jako mladší jsem se u archaického a kudrlinkového stylu H.P.L. nudil, podruhé to už bylo mnohem lepší a teď už se těším, až si to přečtu potřetí v nádherné publikaci Sebraných spisů, které právě vycházejí.
Temný horor z pokřivené mysli génia strachu Howarda Phillipse Lovecrafta nás zavede do třicátých let minulého století. Skupina badatelů Miskatonické univerzity se tehdy vydala do neprozkoumané antarktické pustiny s cílem získat geologické údaje z doby vzniku ledového světadílu. Bílý kontinent však skrýval víc, než byla lidská mysl schopna pochopit. Pod sněhem a namodralým ledem vědci narazili na zkameněliny a pozůstatky neznámých tvorů, o kterých se jen v náznacích zmiňuje šílený arab Abdul Alhazred na stránkách neblaze proslulého Necronomiconu. Tunely, kterými se průzkumníci nakonec vydali, nebyly vytvořeny člověkem ani pro něj a to, co na jejich konci našli, jednoduše změnilo jejich chápání. Obrovské pohoří, několikrát převyšující nejvyšší himálajské štíty, byly překřtěny na Hory šílenství z jistého důvodu. Bylo to proto, že mozek těch, kteří viděli, co se za jejich hradbami skrývá, už prostě nefungoval správně.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Volání Cthulhu 1 |
| 2010 |  Hrobka |
| 2014 | H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů |
| 2011 | Měsíční močál |
| 1990 | Volání Cthulhu |
(SPOILER) Lovecraft je v hororové literatuře uznávanou personou, a tak jsem si říkala, že bych si měla doplnit vzdělání. Hory šílenství k tomu už svým názvem doslova vybízely. Uznávám, že má autor docela rozhled a že má příběh vystavěný pěkně, akorát mi chyběly podrobnější popisy onoho světa v horách včetně jeho obyvatel. Taky to úplně časově nesedělo. Nějaké ty miliony let, všechno stojí, reliéfy na stěnách jsou zachovalé (co na nich je by mě docela zajímalo), a pak ti Staří vlastně ještě trrrochu žijí, oba hrdinové si odskočili od letadla jenom na chvilku a přitom se promotali celým labyrintem podzemního města a stihli popsat a vysvětlit dějiny jedné civilizace. A taky bych si ráda udělala na základě popisu obrázek sama. Ono popsat něco tak, že je to příšerné, ohavné a nelidské je sice hezké, ale jaksi to neříká nic o tom, jaké to doopravdy je, ale o tom, jaké dojmy to vyvolalo ve vypravěči, od kterého bych očekávala trochu emocionálního odstupu a vědeckého zájmu. No, už jsem četla lepší horory, Lovecraft asi nebude můj šálek čaje.