Hory zpívají
Nguyễn Phan Quế Mai
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516476/bmid_hory-zpivaji-6461ff9151203.jpg
5
475
475
Rodinná sága o lidské vytrvalosti, křehkosti rodinných pout a odhodlání. Cesta matky, která pro své děti obětuje vše, a spletitá cesta vnučky vyrovnávající se se zděděnou rodinnou zátěží. Kniha Hory zpívají je příběhem několika generací rodiny Tranovy mapujícím téměř celé jedno století vietnamských dějin – od francouzské koloniální nadvlády přes nástup osvobozeneckého levicového hnutí Viet Minh, rozdělení země na severní a jižní část, válku ve Vietnamu až po současnost. Pohnuté dějiny země sledujeme očima houževnaté Dieu Lan a její vnučky Huong. Dieu Lan, narozená v roce 1920, přichází v životě téměř o vše, co měla – o otce, manžela, bratra i nejstaršího syna. Během pozemkové reformy je její rodině zabaven veškerý majetek a ona musí s šesti dětmi uprchnout z rodinné farmy, aby si zachránila holý život. Turbulentní historické změny i nedostatek ale snáší s hrdostí a laskavostí. V 70. letech v Hanoji obchoduje na černém trhu, aby zajistila důstojnější životní podmínky svým blízkým i celé komunitě. Její vnučka Huong začíná dospívat právě ve chvíli, kdy se její příbuzní vydávají bojovat do konfliktu, který rozdělí celou její milovanou zemi i rodinu. Válka ve Vietnamu totiž nebyla pouze mezinárodním ideologickým střetem, ale i občanskou válkou mezi příbuznými.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2023 , JotaOriginální název:
The Mountains Sing, 2020
více info...
Přidat komentář
Takové knížky já můžu. Dějiny velkého světa versus dějiny malého člověka. Navíc kamarád žije již několik let v této zemi, tak občas ráda zabrouzdám i do jejích vod. V tomto případě se mi to opravdu hodně vyplatilo.
Pravda skutečně je taková, že ta země je nám natolik vzdálená, i přes početnou komunitu jejích lidí u nás, že o jejích dějinách a vlastně i o jejích lidech toho opravdu moc nevíme. Autorka sama přiznává, že se touto knihou snažila tuto mezeru zaplnit a já myslím, že se jí to povedlo. Soudím tak nejen ze svých dojmů z knihy, ale i z dojmů ostatních hodnotících. Já osobně i po půl roce od chvíle, co jsem knihu dočetla, stále marně hledám odpověď na jednu z mnoha otázek, které na mě při čtení vyskakovaly.
A i když jsem našla pár drobností, kvůli kterým jsem nakonec neudělila hodnocení nejvyšší, Hory zpívají jsou pro mě rozhodně jednou z knih, kterou by si měl přečíst každý.
Tato kniha se mi opravdu moc a moc líbila, spisovatelka ji napsala naprosto dokonale!!!!Nemůžu jí nic vytknout, vehnala mi slzy do očí,tento rok už druhá kniha
Rodinná sága o jedné vietnamské rodině, jíž se citelně dotkla jak druhá světová válka, tak následný hladomor a takzvaná pozemková reforma, během níž upevňují své postavení komunisté, stejně jako v sedmdesátých letech vietnamská válka, ve které proti sobě bojoval Severní a Jižní Vietnam, a tím pádem proti sobě nejednou stáli i členové jedné rodiny.
Příběh vypráví jednak vnučka Huong, jednak její babička Dieu Lan, vzniká tedy plastický román, jenž přináší občas i kruté obrázky toho, co se všechno může dít během historických dramatických událostí. Nejeden člen rodiny byl dokonce zavražděn. Hrůzy vyvažuje pevná rodinná soudržnost a schopnost neskutečně milovat i odpouštět, protože rodina je pro Vietnamce vším.
Kniha je psána barvitým jazykem, popisy hrůz střídají metaforické obrazy přírody či pocitů postav, ty se mi líbily obzvlášť.
Jelikož mnozí knížku chválili, měla jsem opravdu velká očekávání. Ta se víceméně naplnila, jen mi připadalo, že závěr byl trochu uspěchaný, čili úplně nejvyšší hodnocení nedám, nicméně určitě se připojuju k nadšencům a knihu doporučuju...
Hodnocení: 4,5 * z 5 *
Tato kniha je jednou z nejlepších, jaké jsem kdy četla. Přenáší čtenáře do historie Vietnamu, která je sledována převážně ženským pohledem a ústředním prvkem je zde vztah vnučky a babičky. Příběh je velmi poutavý a v mnoha pasážích drsný, navíc mi stránky takřka mizely pod rukama. K postavám jsem si během čtení vytvořila silný vztah a přála jsem si, aby jim život dopřál alespoň trochu klidu. Zkrátka a jednoduše, tento příběh naprosto předčil má očekávání a já moc doufám, že mu také dáte šanci. Za mě ano!
Zase jedna z těch knih, díky kterým můžeme být šťatní, že si tak krásně a jednoduše žijeme. Jsem ráda za přiblížení vietnamské historie, o které jsem dosud věděla jen, že tam válčili Američané... Někdy jsem se trochu ztrácela v postavách, sourozenců bylo opravdu hodně. Co mi přišlo hodně bolestné, to bylo postupné opouštění dětí, k čemuž byla okolnostmi jejich máma donucena. A pak ty výčitky její dcery. A potom odmítání Huong její vlastní matkou po traumatickém zážitku ve válce. Co to je "být vdeční za misku vařené rýže", to bychom si mnozí opravdu někdy měli více připomínat.
Příběh mne zaujal. O Vietnamu a jeho historii jsem četla Saigon od Anthonyho Greye, přesto příběh vyprávěný vietnamskou autorkou pojednával o historii z trochu jiného úhlu. Jednak příběh vypráví dvě ženy, babička Dieu Lan a vnučka Huong, každá popisuje část historie. Babička vypráví o svém dětství a mládí na venkově ve středním Vietnamu, o okupaci Japonci, hladomoru a pozdějším nástupu socialismu - pozemkové reformě v roce 1955, vnučka líčí život v Hanoji za války a posun společnosti po válce, návrat rodinných příslušníků z války. Vypráví o jejich traumatech, zraněních, které si z války přinesli.
Více mne zaujalo vyprávění babičky, zejména strastiplná cesta rodiny do Hanoje po pozemkové reformě - muselo být strašně těžké nechat děti u cizích, mnohdy nepřátelsky naladěných lidí a nevědět, zda se pro ně dokážu vrátit.
Kniha je psána jednoduchým jazykem, možným důvodem je to, že autorka knihu psala v angličtině, která není jejím mateřským jazykem. Knihu ozvláštňují vietnamská přísloví, která používá hlavně babička.
Nenadchne, neurazí. Vietnamská historie letem světem přes ságu Tranovy rodiny. A spousta nevyužitých příležitostí vypovědět něco víc než srdceryvnou story o tom, jak jde čas v režimu, který přechází z jedné války do druhé.
Zajímavý náhled do vietnamské historie. Příběh chytí za srdce. Ale je tak těžkopádně napsaný, že nemůže mít plný počet hvězdiček.
Nevšední hluboký zážitek. Kniha je nejen silným a bolestným příběhem, ale i sondou do duše vietnamského národa. Při popisu událostí z kruté historie Vietnamu, vyprávěným prostřednictvím členů rodiny Tran, pronikáme i do myšlení, které je od našeho přirozeně odlišné a o to více fascinující. DOKONALÉ ČTENÍ. Autorka psala knihu 7 let v jazyce, který není její mateřský. Tleskám, jásám, doporučuji.
Zajímavý pohled na válku od žen.
Poutavý a drsný příběh plný citu, hloubky i naděje. Pomsta není cesta i když někdy trvá než to pochopíme.
Prostředí nám vzdálené, ale o to zajímavější. Velmi dobré.
Veľmi silný príbeh z obdobia a oblasti, z ktorej som mala minimum vedomostí. Príbeh niekoľkých generácií jednej rodiny, ktorý budete čítať jedným dychom. Zamilujete si hlavnú postavu aj jej babičku, ktorá toho v živote musela vydržať až-až. Bol to príbeh plný utrpenia, straty a bolesti, ale aj lásky a nádeje. Jedna z najlepších kníh tohto roku.
Jedná se o autorčin první román, který napsala v angličtině. Kniha byla inspirována zkušenostmi a životem autorčiny vlastní rodiny a lidí kolem ní. Autorka pracovala na knize 7 let. Jedná se o moji první přečtenou knihu od vietnamské autorky.
Kniha HORY ZPÍVAJÍ je příběhem několika generací rodiny TRANOVÝCH. Hlavní postavou je DIEU LAN, která přišla o svého tátu, manžela, bratra i nejstaršího syna. Své vnučce HUONG vypráví příběh svého života. Dieu Lan měla 6 dětí. Učila na škole, později obchodovala na černém trhu. Huong miluje čtení knih a díky své babičce se dostala také k mnoha knihám od amerických autorů. V knize se střídají kapitoly z minulosti a přítomnosti. Střídá se vyprávění DIEU LAN a HUONG.
V knize jsem se dozvěděl hodně informací o historii Vietnamu - o francouzské koloniální nadvládě, nástupu osvobozeneckého levicového hnutí Viet Minh, rozdělení země na severní a jižní část a o válce ve Vietnamu. Také jsem se dočetl o hladomoru a o pozemkové reformě. V knize se nachází různá vietnamská přísloví, která se předávala ústně z generace na generaci, než vznikla psaná vietnamština. Kniha popisuje válku, ale také popisuje pěknou krajinu, zajímavé památky ve městě a zajímavá jídla. Kniha mi rozšířila obzory o Vietnamu.
Kniha se celkově četla dobře. Do knihy jsem se začetl od první strany. Příběh byl zajímavý a dojemný. Válka ničí lidské životy a také naši hrdinové jsou poznamenáni válkou. Otřesný byl hladomor, který postihl Vietnam a také pozemková reforma, při které vlastníci půdy byli vyhnáni ze svých domovů a byli neprávem trestáni. Došlo k různým nespravedlnostem a příkořím.
Na počátku knihy se nachází RODOKMEN. V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ, autorčin esej ZDOLÁVÁNÍ MNOHA HOR a OTÁZKY K DISKUSI. Kniha má pěkný přebal.
Citáty:
Když naše příběhy přežijí, my neumřeme, i když naše těla na této zemi již nebudou.
Pro mne, jako matku, občas velmi těžké čtení. Asi v polovině knihy jsem si říkala, že knihy Lisy See jsou mi vyprávěním nějak bližší (mimochodem mě moc mrzí, že u nás nevyšly všechny její knihy), ale pak jsem se tak ponořila do příběhu, až mě mrazilo. I když moje obě babičky zažily dvě světové války, ta vietnamská byla opravdu zrůdná, a my můžeme být šťastni, že žijeme, kde žijeme. Po dočtení knihy cítím opravdu silnou vděčnost za to, kde jsem se narodila, a jaký mám život (i když nejsem vždy úplně happy :-)).
Škoda,že nemůžu dát víc jak 5 hvězdiček.Tato kniha by si ji určitě zasloužila.Je znát,že autorka strávila psaním sedm dlouhých let.
Nejvíc jsem obdivovala Dieu Lan,tolik síly a mateřské lásky v sobě měla.
O válce ve Vietnamu samozřejmě něco vím,ale i tak jsem se mnoho nového o této zemi dozvěděla.
Jinak jak je z knihy patrno tam kde se vlády ujmou komunisti tam to jde se vším z kopce.Ať už se jedná o kteroukoliv zemi-Rusko,Vietnam, Kambodža,Rumunsko nebo Československo a všechny ostatní.
Všude zavládne vlna násilí,brutality a nesmyslné perzekuce.
V knize se střídají vyprávění hlavní hrdinky a její babičky. Krutosti vietnamské války a komunistického režimu byly příšerné. Paradoxně jsem knihu četla ba dovolené, kde jsme měli pohodičku a spoustu jídla. Bylo mi až stydno, když jsem četla o hladomor. Kniha je skvělé napsaná a úplně mě pohltila. Vřele doporučuji. Jen nečtěte, pokud máte právě nějaké náročné období.
Smutná rodinná sága vyprávěná na 360 stránkách. Rozhodnete-li se do knihy mladé vietnamské básnířky nahlédnout, zakusíte utrpení ne jedné války, ale bezmála 100 let historie, kdy Vietnamem prošly nohy francouzských kolonialistů, japonských vojáků, zuřila nepřehledná občanská válka, jež byla schválena podpisy Ženevské dohody a živena ruskými, čínskými a americkými vojáky. Nepokoje a turbulentní doba s sebou nesla hrůzostrašné aktivity, násilí, všudypřítomnou smrt, pozemkové reformy, hladomor.
Poslední dobou mě baví objevovat historii asijských zemí, která u nás není moc známá. Ať už je to Korea, Japonsko nebo teď Vietnam, tak všechny příběhy byly neskutečně zajímavé.
Tato kniha líčí osud jedné vietnamské rodiny po několik generací. Hladomor, pozemková reforma a vzestup komunistické moci, válka ve Vietnamu a následující obnova státu, to vše je v knize obsaženo. Příběh je vyprávěn pohledem dvou žen- mladé dívky Huong a její babičky. Obzvláště vyprávění babičky o japonské okupaci a o tom, jak je z jejich vesnice vyhnali kvůli pozemkové reformě, kdy oni byli "zlí" statkáři a ona musela se svými dětmi žebrat o kus jídla a plahočit se stovky kilometrů do Hanoje, bylo hodně silné.
Pro mě bylo ale trochu rušivé, že časově se skákalo z jednoho období tam a zpět a děj nešel chronologicky. Měla bych jinak trochu ucelenější obraz o vietnamských dějinách. Takhle jsem si vždy musela vybavit, na jakou část se zrovna navazuje. Ale příběh je to velmi zajímavý a kniha za přečtení rozhodně stojí.
Štítky knihy
Vietnam válka ve Vietnamu (1959-1975) dějiny národů a států hladomor historické romány mezigenerační vztahy vietnamská literatura rodinné ságy
Hory zpívají
Každá země má svou historii a téměř v každé proběhla válka. Vietnam není výjimkou.
Dieu Lan vypravuje své vnučce Huong, co zažila ona a její rodina během druhé světové války a v období po jejím skončení (hladomor, pozemková reforma).
A Huong nám přibližuje vietnamskou válku v 70. letech 20. století. Nu. Vietnamci si tedy zažili své, ať už s Francouzi, Japonci, Američany i se sebou samými.
Je to smutné čtení a já jsem zas o něco chytřejší.
A děkuji za rodokmen na začátku knihy, protože zorientování se v tom množství vietnamských jmen mi občas dalo zabrat.