Hostinec U kamenného stolu
Karel Poláček
„Navštivte klimatické lázně Džbery pod Skálou, které se vypínají 703 m nad hladinou mořskou, kde se v nádherném okolí nacházejí překrásné procházky stinnými lesy a ptáčkové zpívají chválu Hospodinovi! Doporučujeme zříceninu hradu Plž, odkud se užaslým zrakům otevírá úchvatné panoráma. A penze je tu tak levná, že nemocný nejen nabude ztraceného zdraví, ale ještě hodně ušetří…“ vyzýval sugestivně barevný prospekt. V prospektu už nestálo, co laskavý čtenář záhy pozná: že totiž s Karlem Poláčkem, géniem českého humoru, navštíví hotýlek U kamenného stolu, seznámí se s jeho letními hosty a dosyta se zasměje. Právě zde se totiž odehrávají komické i láskyplné střety mezi pražskými výletníky a místními výtečníky. Humor nelze vykládat, humor se musí číst: „Během tohoto výjevu stál hostinský jako sloup a jeho tvář se zabarvila do temna. Bručel jako letící chroust; bylo zřejmo, že je čímsi nespokojen a že by kohosi nejraději viděl za sedmi horami a sedmi řekami.“... celý text
Přidat komentář
Vskutku humoristický román. Vtipné pojmenování osob, jejich barvitě popsaná charakteristika, a ta nezaměnitelná mluva pánů inženýrů chemiků ... Je potěšitelné, že ve stejném duchu jako kniha se nese i film, takže určitě filmem není zklamán ten, kdo dříve čte, ani knihou ten, kdo se dříve dívá.
Nejprve jsem viděla film. Nejednou. Jako malá jsem jím byla dokonce tak fascinována, že jsem se pokoušela mluvit jako ti dva bratři :-) Po letech jsem se rozhodla si ji i přečíst a rozhodně mě nezklamala. Dokonalé pohlazení po duši: humorem, prostředím i jazykově.
Poláček si tímhle počinem vydobyl místo v mé pomyslné TOPce nejlepších humoristů. Miluju jeho slovní bitvy nejen mezi bratry... O to překvapivější jsou pak pro čtenáře historické souvislosti k tomuto dílku, které za války nesmělo vyjít se jménem skutečného autora na obálce. Nutno dodat, že i film podle této knížky se výjimečně povedl (na rozdíl od divadelního zpracování hradeckého souboru, které snad už odvál čas a neproběhne nikdy více...).
Poláček je opravdu mistr slovního (a stylistického) humoru, nicméně jen na tom se tak rozsáhlá próza asi stavět nedá. Popisované situace mi většinou zas tak vtipné nepřišly a celek je hodně chatrný.
JE TO HUMORISTICKÝ román , která se liší hodně od filmového zpracování především knižním zpracování pani hostinské.
Štítky knihy
humor zfilmováno rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
1979 | Bylo nás pět |
1965 | Muži v ofsajdu |
1966 | Edudant a Francimor |
1967 | Hostinec U kamenného stolu |
1958 | Dům na předměstí |
Poláčkův Hostinec jsem znala jen jako půvabný film s Hrušínským a Benešem v rolích bratří inženýrů a rozkošným Neumanem (díky reader.007 :)) v roli Dyndery. A zpočátku jsem nemohla knížce úplně přijít na chuť. Děj je poměrně shodný, až na jeden významný detail, který nechci prozrazovat, ale kniha jde dál v parodii a nadsázce a víc tepe do malosti v mnoha jejích podobách. Ale zdálo se mi na začátku, že ta parodie a satira jsou až křečovité. Ale s postupujícími stránkami příběh krystalizuje a stává se věrnějším životu, a tím trefnějším. Nadšená jsem byla i z malého posunu v charakteru rady Dyndery, který se nakonec ukázal jako moudrý pán. Navíc je to radost číst už jen pro ten bujný a radostný jazyk, který Poláček používá.