Hostitel
Stephenie Meyer
Hostitel série
1. díl
Melanie Stryder se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících „divokých“ lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. „Poutnice“ – její vetřelecká „duše“ – která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří. Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopak zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže – Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují. Stephenie Meyerová patří k nejzajímavějším autorům současnosti. Ve svém Hostiteli nám předkládá strhující a nezapomenutelné dílo o vytrvalosti lásky a o samotné podstatě toho, co člověka dělá člověkem.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2009 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Host, 2008
více info...
Přidat komentář
Do této knížky se mi moc nechtělo. Upřímě, Stmívání jsem nečetla pro svou nelásku k upírům a nevěděla jsem, co bych od Hostitele měla čekat. Navzdory tomu jsem se podívala na film a byla jsem hrozně mile překvapená! Když se o pár dní později objevila potřeba půjčit si novou knížku, už bez váhání jsem šla pro Hostitele :)
Jestli se snad na začátku čtení objevila malá obava, že se budu nudit, když už hlavní kostru příběhu díky filmu znám, byla to obava neoprávněná a brzy zmizela.
Kniha byla velmi čtivá, oceňuji autorčin styl psaní, i úžasnou schopnost popisu pocitů a vnitřního světa. Sice mě to nepřesvědčilo k přečtení ostatních knih od Stephenie Meyer, ale za toto dílo rozhodně palec nahoru :D
Kdo čeká od Hostitele sci-fi, bude zklamaný. Jak už tu bylo řečeno, je to spíš Harlequinka s nádechem sci-fi. Ale hrozně dobře napsaná. Meyer v psaní dospěla a to, co si natrénovala v sérii Stmívání, tady konečně zúročila. Na to, že se v první polovině knihy skoro nic neděje a trochu většího děje se čtenář dočká až na posledních cca 150 stranách, se knížka výborně čte. Prostě dějem tak nějak plujete, ale bez pocitu nudy, a ani nevíte jak. Stránky ubíhají a vy s hlavními postavami prožíváte jejich život čím dál víc. Autorka dokázala vylíčit pocity dvou osob v jednom těle opravdu bravurně. Za mě Hostitel zabodoval a výjimečně stojí za zhlédnutí i film, i když kniha samozřejmě dokáže myšlenkové pochody a jednání postav přiblížit mnohem víc. Hlavně chování Poutnice tu je mnohem lépe opodstatněno. Jako nenáročnou oddychovou četbu můžu doporučit.
Úžasná knížka. Postupná gradace. pohled do hlav a to všchno doplněné zajmavým modelem světa a úžasným příběhem.
Naprosto skvělá kniha! Začátek jsem si říkala co to bude, trochu jsem se cítila i zamotaně a představa trochu sci-fi, nedejboha zombíci mě děsila. Pak jsem se ale začetla a fakt to stálo za to. Příběh je krásně napsaný, není nějak přehnaně vyumělkovaný a líbilo se mi, že Mel/Poutnice měly takové reálné myšlenkové pochody. To jsem hodně ocenila. Postupem, jak jsem se pročítala knížkou jsem nestačila ani otáčet stránky. Pořád jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Ke konci jsem musela držet knihu dál od sebe, abych si nezabrečela stránky. Byly chvíle, jako bych byla přímo s nimi v jeskyních. Rozhodně doporučuji přečíst.
Nedočteno.
Ani na 200-té stránce jsem se nezačetla.
Film se mi strašně líbil, tak jsem myslela, že i kniha bude super (myslím, že to je jeden s mála filmů, který se mi líbil víc než knížka).
Myšlenku měla autorka dobrou, ale je to stráááášně zdlouhavý, až je to potom nudný. Myslím, že by se to v klídku dalo zkrátit na 250 stran a bylo by to čtivější.
Podle mě i to Stmívání bylo lepší.
Omlouvám se
Z knihy jsem byla nadšená a unešená. Tenkrát mi to hodně káplo do noty, skvěle se četla a příběh mě dost dostal. S nadšením jsem si pustila později i film a ten mi přišel dost jako odpad, až mi zhnusil i tu knížku... ráda bych si knížku přečetla teď s odstupem znovu, když už nejsem v pubertě.
Knihu jsem četla před pár lety a naprosto mě strhla, líbil se mi styl i příběh sám. Až po přečtení jsem vzala navědomí jméno autorky a jsem tomu ráda, že jsem se nenechala odradit předsudky. Vážně moc pěkný příběh.
Taka jednoducha knizka, napisana vo velmi jednoduchom style. Skor romatika pre teenagerov ako sci fi. Ale citanie ide velmi rychlo a napad zdielania jedneho tela viacerymi myslali sa mi v celku pacil.
Román je prezentovaný ako sci-fi, ale ide o soft sci-fi, také mäkučké, že by sa na ňom vyspala aj princezná na hrášku. Jazyk je prostulinký. Vzťahy sú alfou aj omegou deja. Dej je, podobne ako v Súmraku, písaný v prvej osobe z pohľadu hrdinky. Oproti Súmraku je však oveľa menej čítavý, čo je problém, lebo čítavosť bola jedna z mála vecí, ktoré som Twilight ságe uprieť nemohla. Hostiteľ je naproti tomu rozvláčny a mdlý. Donekonečna sa zaoberá presným popisom gest hovoriacich, každým žmurknutím, pohnutím brvou a úderom srdca, bez zakorenia v hlbšej psychologizácii. Príbeh je rovnako plytký ako príbeh Súmraku a popri tom omnoho menej zábavný. Z uväznenia dvoch duší v jednom tele by sa dalo vyťažiť mnoho, no nájdeme tu len málo. Pútnička je najväčším problémom celej knihy. Na ostrieľanú mimozemšťanku je to skrátka priveľká trúba. Akoby Belle Swanovej z oka vypadla. Čo je o to iritujúcejšie, že od skúsenej a tisícky rokov žijúcej bytosti by človek predsa len očakával viac ako od sedemnásťročnej pubertiačky.
Skvělá kniha. Líbila se mi mnohem více než film. Ve filmu přece jenom nedokáží popsat pocity.
Úžasný nápad, Meyer si u mě rozhodně touto knihou šplhla. Přesto v knize bylo spoustu zbytečných kapitol a s hlavní postavou jakožto Wandou jsem si moc nesedla. Asi byl byla spokojenější, kdyby se příběh vyprávěl spíše z pohledu Melanie. Ale nevadí, rozhodně vás kniha donutí nad spoustu věcmi přemýšlet. Možná má kniha už takový nepříliš originální námět, ale rozhodně není klišé! Při čtení se nudit nebudete :-)
Začátek jsem přelouskala jakž takž, poté téměř do konce, do místa, kde polapili Hledačku jsem četla beze spánku až do rána, ovšem konec je dle mého kolosální červená knihovna.Bože, sladká, křehká blondýnka s ječivým hlasem co miluje parfémy a parádu.Tristní.
Znáte ten pocit, když něco strašně moc chcete dočíst (aby jste věděli, jak to skončí), ale zároveň nechcete, aby to někdy vůbec skončilo? Přesně takový pocit jsem měla při čtení Hostitele. Vůbec jsem neměla problém se začíst, právě naopak- už od začátku jsem hltala každé slovo. Dokonce jsem knihu schovávala pod stolem při jídle- tak moc mě to bavilo.
Zamilovala jsem si Wandu. Byla tak milá. Tak statečná. Tak čistá. Tak lidská. Tak opravdová. Celý svět, který Stephenie vytvořila byl pro mě opravdový. Když jsem četla tuto knihu, vytvořila se kolem mě velká bublina s vlastním světem. Na napsání něčeho takového (něčeho, co bude bavit tolik lidí) už vážně potřebujete talent, ne? Milá Stephenie Meyer, ty máš neobyčejný talent. Děkuji Ti.
Doporučuji ♥.
V komentářích jsem četla, že se musí vytrvat, překlenou několik desítek stránek, končím na str. 247, nešlo to...asi nemám právo hodnotit, protože jsem nedočetla do konce, ale i tak, dávám 2*.
Jedna z nejzajímavějších a nejhezčích knih, které jsem kdy četla. Ačkoli může kniha někomu připadat jen jako science fiction love story, není to tak. Kniha dává nahlédnout do povahy lidí jako celku, ale i jako jednotlivců, do schopnosti člověka se měnit a vyvíjet. A ačkoliv mám ráda i Twilight ságu, tato kniha jde oproti sáze mnohem více do hloubky.
I když už nějaký ten pátek nejsem teenagerem a Stephenie Meyerová je považovaná spíš za autorku pro náctileté slečny, nestydím se přiznat, že její knihy miluji. Její způsob psaní a popisu událostí je nenásilný, vždy mě naprosto vtáhne do děje a také pravidelně potěší romantičku skrytou kdesi uvnitř mě.
U Hostitele jsem navíc našla i skrytější význam, který jsem ocenila, protože sama věřím, že nic není jen černobílé, nebo jen dobré a zlé.
Knihu jsem četla už 3x a ještě ani jednou mě nenudila.
Tuhle knihu jsem četla kdysi dávno. A nedávno jsem se k ní s chutí vrátila. Patří mezi knihy, které čtenáře z prvních stránek úplně neohromí, ale vyplatí se číst dál. Po pár stránkách Vás děj vtáhne a vy budete mít problém knihu zavřít.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno budoucnost okupace první láska mimozemšťané paraziti, cizopasníci zánik lidstva pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2005 | Stmívání |
2009 | Hostitel |
2009 | Rozbřesk |
2008 | Nový měsíc |
2021 | Půlnoční slunce |
Námět byl skvělý, zpracování horší. To, že je to spíš románek pro holky než sci-fi, to jsem věděla a šla do toho s tím. Ale... Bylo to čtivé, jen první polovina děsně utahaná, pořád dokola to samé. Jsem si říkala, kdy už z těch jeskyní vyleze a začne se něco dít a ono pořád nic. To, že pak děj v jeskyni zůstal, mi už nevadilo a druhá polovina byla lepší.