Hostitel
Stephenie Meyer
Hostitel série
1. díl
Melanie Stryder se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících „divokých“ lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. „Poutnice“ – její vetřelecká „duše“ – která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří. Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopak zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže – Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují. Stephenie Meyerová patří k nejzajímavějším autorům současnosti. Ve svém Hostiteli nám předkládá strhující a nezapomenutelné dílo o vytrvalosti lásky a o samotné podstatě toho, co člověka dělá člověkem.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2009 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Host, 2008
více info...
Přidat komentář
Z mého pohledu originální nápad, čtivé a napínavé, ale možná zbytečně roztahované, šlo by to o pár desítek stránek zkrátit :).
Moc hezky napsané, krásně se to čte a vůbec to neuráží i když věkem nejste správná cílová skupina. Postavy jsou krásně plastické, nejsou černobílé a s časem se mění. Myšlenka co dělá naše "já", zda tělo, nebo duše, je hezky uchopená a zbytečně neprosazuje ani jednu odpověď. Jednu hvězdu odebírám za ten "hapy end" a druhou hvězdu odebírám za občas nereálné dialogy. Ale mohu to v klidu doporučit, je to prostě dobře udělaná řemeslná práce.
Ze začátku mě kniha nebavila, občas jsem se ztrácela mezi Melanií a duší, ale od druhé čtvrtiny mě knížka chytla a já musela číst dál. Velice se mi líbil vnitřní boj mezi Melanií a Poutnici, který ve výsledku přerostl v něco nečekaného. Velice povedené sci-fi.
Nemám ráda sci-fi, nemám ráda fantasy...
A tahle kniha mě zcela pohltila a nadchla. Přemýšlím, jestli mě někdy nějaká jiná kniha donutila o ní přemýšlet ještě tak dlouho po jejím dočtení... asi ne.
Jedna z mých absolutně nejoblíbenějších knih! Palec nahoru!
Nechci se tu zas tak moc rozplývat, protože recenze typu "Supeeeer, božííííí!" se nedají brát vážně, ale opravdu mě to chytlo a nepustilo. Doporučuju vážně každému :)
Taky jsem si stále říkala, že ten systém, jaký zavedli, byl dokonalý a skoro jsem tam chtěla žít. Tedy až na ten detail, že bych měla v sobě nějakou duši, která by mě ovládla a už bych to vlastně nebyla já... to by se mi zas tak moc nelíbilo :D
Stmívání mně nenadchlo, ale tahle knížka je super! Vynikající příběh, velmi chytlavý a dobře vymyšlený, četla jsem to ve dne, v noci jako kdysi Harryho Pottera. Doporučuji všem!
Jedna z mých oblíbených scifi záležitostí. Hezky napsané, poutavé, strašně se mi líbily myšlenkové pochody Melanie s Poutnicí, bojovat za to kým jste, bojovat o vlastní existenci. Láska tam byla mile vykreslena, nijak zvlášť nuceně vecpaná a otravná. Film jsem viděla, líbil se mi, ale kniha byla prostě lepší ;-)
Úplně jiná liga než Stmívání a důvod, proč tuto autorku nezatracovat a naopak se těšit na její další knihy. Hostitele jsem dostala víceméně náhodou k Vánocům, vůbec jsem to nečekala - o knížku jsem neměla velký zájem, ale díky bohu za ni. Dlouho jsem nebyla do něčeho tak zažraná. Zpočátku mě odrazoval rozsah, ale stránky ubíhaly neuvěřitelnou rychlostí. Málokdy se mi podaří narazit na něco tak čtivého. Teprve hodně dlouho poté se začalo spekulovat o připravovaném filmu, bohužel jsem na něj šla, ale naštěstí už předem s jistou skepsí. Rozhodně se knize nemůže rovnat. Proto pokud jste šli napřed na film a do knížky se vám už nechce, věřte, že ta je daleko lepší.
Za mě výborná kniha, dobře se čte, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Film naopak, ten mě zklamal.
Do knihy jsem se pustily díky čtenářské výzvě a trošku s despektem. Ale byla jsem hodně mile překvapená. Zajímavý příběh, hezky napsané, čtivé.
Velice dobrá kniha s trochu pomalým náběhem, ale po rozvláčném začátku jsem se nemohla odtrhnout a závěr byl strhující. Určitě se ke knize někdy v budoucnu vrátím.
Úžasná knížka ♥ ...jediné co mi vrtalo celou dobu hlavou, bylo to, jak implantovali ty první duše, když na Zemi byli jen lidé...
Nejprve jsem viděla film, a ten mi přirostl k srdci. Později jsem zjistila, že je podle knihy a konečně jsem se dostala k jejímu přečtení :)
Nevím jestli by mě trochu zdlouhavý začatek neodradil, kdybych se netěšila na události, o kterých jsem věděla z filmu, ale po pár prvních kapitolách mě kniha opravdu vtáhla.
Nevyhnula jsem se srovnávání s filmem a musím říct, že kniha je o dost lepší, hlavně v podrobnějším popisu společenství duší a dalších světů. Film je podle mě velice zdařilý, ikdyž je poněkud zjednodušený.
zapomněla jsem sem vložit hodnocení a už je to tak dávno, že ani nevím jak na mě kniha působila. Určitě byla daleko lepší než film a byla báječně čtivá.
...sci-fi se zajímavou tematikou....jen mozna vse az moc idylicke a jiz od startu bylo jasne, ze vse dobre dopadne :-)
Knížka super, film děs. Ovšem knížka se velmi hezky čte, trochu utopie, ale krásná a čtivá. Příběh je propracovaný, Poutnička je silná, stejně jako Melanie. Moc mě mrzelo, když jsem viděla co z toho ty filmaři udělali.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno budoucnost okupace první láska mimozemšťané paraziti, cizopasníci zánik lidstva pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2005 | Stmívání |
2009 | Hostitel |
2009 | Rozbřesk |
2008 | Nový měsíc |
2021 | Půlnoční slunce |
Ano, velmi ctiva a pusobiva kniha. Rozhodne tomu nelze uprit originalitu napadu ani spad textu. Co me oproti filmu dost prekvapilo, byla neomezena schopnost nenavidet. Te krutosti je v knize snad az prilis a uprimne to nekdy bylo az nechutne se tim tyranim Wandy (Poutnice) prokousat. Je to sice skvely kontrast k tomu, jak lide dokazou milovat, ale tak nejak bych byla radsi, kdyby nas jako lidskou rasu vice specifikovali i jine vlastnosti. Film je v tomto ohledu mnohem sladsi a stravitelnejsi.
Co me naopak ke konci docela bavilo bylo dilema telesne pritatlivosti, vzpominek toho ci onoho tela a duse u ctyrech hlavnich hrdinu. To by me urcite dokazalo zabavit i na vice stran, ale pro vsechny popisy prespavani na tvrde skale uz na to nezbylo misto :D