Hotel Atlantic
Barbora Šťastná
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519629/bmid_hotel-atlantic-n7R-519629.jpg
4
202
202
Když ti život roztrhá válka, trefíš ještě domů? Na konci listopadu 1940 se v přístavu v palestinské Haifě potopil zaoceánský parník Patria, na jehož palubě byly skoro dva tisíce židovských uprchlíků. Mezi nimi i velká skupina Čechoslováků. Tajemná katastrofa lodi rozdělí i osudy čtyř dospívajících přátel a důkladně zamíchá jejich vztahy. Dvě dívky a dva chlapci na útěku z Čech do Palestiny za sebou nechávají nebezpečí válečné Evropy, ale netuší, že jim osud připravuje řadu nových těžkých zkoušek. Dočkají se všichni konce války a najdou ztracený domov?... celý text
Přidat komentář
Kniha vypráví o putování židovských dívek a chlapců za druhé světové války do Palestiny. Jsem ráda, že jsem se o této události dozvěděla. Na čtení jsem se musela hodně soustředit.
O této události naší historie jsem nevěděla. Díky knize jsem tak nahlédla do dalších osudů našich předků.
Moc hezky napsaný příběh. Navíc oceňuji i to, že jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací. Autorku si dávám do oblíbených a poohlédnu se i po její další knize.
Další kniha, která mi rozšířila obzory ohledně událostí, které se staly. Čtivě napsané příběhy osudů několika lidí, kterým válka změnila život.
Krásná knížka o nelehkých časech.. téma ATS a deportace židů na Mauricius uz jsem četla v knihách Nultá hodina a Poslední bratr. A bylo to opět zajímavé, doporučuji
Ferda a Charlotta, voda a oheň, kamarádky i sokyně..... se spolu s dalšími mladými lidmi vydávají na některými vysněnou, pro jiné racionální cestu do Palestiny.... Není to žádný výlet, neboť se píše rok 1940 a Ti, kdo cestu přežili a ještě chtěli, se do Palestiny dostali až po válce.... Osudy hrdinů knihy rozvinula autorka do reálné události, kterou zažili skuteční uprchlíci do Palestiny. Vycházela z vyprávění pamětníků zachyceného v rámci projektu paměti národa. Zajímavé a poučné bylo i nastínění mocenské politické šachové hry s osudy těchto lidí. Autorku určitě nespustím ze svého hledáčku...
Kniha o rychlém dospívání, zkoušce charakterů, prověřování přátelství, prvních láskách, to vše za okolností, které si nikdo z nás neumí ani představit. Ač se knihám o válce programově už nějakou dobu vyhýbám, tahle kniha se mi líbila. Autorce se děsivost války a holokaustu podařilo zachytit bez toho, aby se vyžívala v hrůzných a srdcervoucích scénách. A možná je to tou špetkou naděje, která je z ní narozdíl od řady jiných podobných knih, přece jen cítit.
Už autorčiny Samotářky se mi moc líbily a tak jsem byla na její další román zvědavá. A bylo to moc zajímavé čtení. Na reálných historických faktech, odchodu židovských uprchlíků do Palestiny, vystavěla autorka opravdu zajímavý, napínavý příběh s přidanou hodnotou, já třeba o této cestě za záchranou, která se odehrála v prvních letech války, vůbec nic nevěděla. A vypomohla si fiktivními postavami několika kamarádů, kteří z různých důvodu tuto cestu podstupují. Z nich se soustředila především na osudy dvou hrdinek, umírněné Ferdy a živelné Charlotty, které obdařila velkou měrou autentičnosti, obě jsem si oblíbila. Nebezpečná cesta prověří charaktery hrdinů, jejich vnitřní i fyzickou sílu a odolnost. A jak tato cesta skončí a jak souvisí s karlovarským hotelem Atlantic? Ano, i tento hotel má v románu své místo a své hrdiny. Výborné čtení, které nenudilo ani chviličku. Plné hodnocení nedávám za , pro mě, trochu useknutý závěr, ráda bych si ještě pár stran přečetla. Nic to ale nemění na tom, že jsem objevila , pro mě, novou českou autorku, jejíž tvorbu budu vyhledávat.
Nejlepší autorčina kniha, inspirovaná nahrávkami Paměti národa. Živoucí postavy s uvěřitelným myšlením a pravděpodobnými osudy, pro karlovarské navíc povinnost - hotel Atlantic a další místa jasná, i když ten rozběh do celého světa logický a pozoruhodný. Prolínání čtyřicítek na počátku a na konci drsné, odhalující čas motající se v kruhu. Někdo tady zmiňoval podobnost s Nepatrnou ztrátou osamělosti - ta je nesporná, Barbora Šťastná ale nabízí více naděje. Prostě se tenhle příběh Charlotty, Fredy a jejich blízkých báječně čte.
Autorka dokázala napsat originální příběh z dob, kdy jsem myslela, že vše bylo literárně zpracováno. V celku čtivé a poutavé. Pro mě to mělo přidanou hodnotu, že mi to zase obohatilo moje povědomí o osudech českých Židů.
Velmi čtivé, dobře odvyprávěné a pro mě úplně nové. O masovém odchodu židovských uprchlíků loděmi do Palestiny v prvních letech války jsem doteď neslyšela a proto děkuji autorce i projektu Paměť národa za rozšíření obzorů. Všechny hlavní postavy byly sympatické, moudré, chapající a milující, což na mě bohužel působilo trochu černobíle a nereálně. Nejvěrohodnější tak pro mě byl rozporuplný zachránce a skutečná historická osobnost Berthold Storfer.
Každopádně Hotel Atlantic už jsem si vygooglila a při příští návštěvě mých oblíbených Karlových Varů do něj ráda zajdu na kafe a budu vyhlížet v recepci sympaťáka Herbieho.
Úžasná kniha zabývající se málo známými historickými událostmi, založená na příbězích skutečných osob. Ačkoliv autorka popisuje většinou těžké až tragické zážitky, nevyžívá se v prvoplánových popisech těchto hrůz, ale soustředí se na prožitky a pocity hlavních hrdinů a jejich přetrvávající naději a víru v dobrý konec. Přečetla jsem za dva dny a Barboru Šťastnou si okamžitě přidala k oblíbeným autorům.
Obvykle mě baví příběhy, kde se střídají časová období, ale tentokrát mi to moc nesedlo, protože se tím částečně odhalil konec.
Autorku knihy jsem potkala na Světě knihy v Plzni. Moc pěkně o své knize povídala, tak jsem neodolala.
Vypráví o životě Ferdy a především o její cestě do Palestiny za druhé světové války. Střídají se zde dvě doby vyprávění během války a po válce. Její příběh byl zajímavý, autorka si musela bezesporu nastudovat hodně materiálů k tématu, ale Ferda mi k srdci nepřirostla, tak nějak mi bylo jedno, co se jí děje. Některé části mě vtáhly, ale některé jsem měla tendenci číst rychleji a myšlenky mi utíkaly od děje.
A ten konec? To jako vážně? Nesedl mi tam. Nicméně mám tu knihu Samotářky, na kterou se těším. Trochu mi připomněla Sůl moře od Ruty Sepetys (loď, válka, katastrofa).
Nejnovější román mé velmi oblíbené autorky Barbory Šťastné přibližuje (pro mě dosud neznámou) událost ze začátku války, během níž se podařilo poslat přes devět tisíc Židů loděmi do Palestiny s tím, že budou přispívat k budování kibuců.
Dvěma hlavními ženskými hrdinkami jsou Ferda, která ze začátku bere cestu především jako dobrodružství, a velmi temperamentní a provokativní Charlotta, jež se do výběru k přesídlení dostala vlastně dost náhodou, ani není "čistokrevná" Židovka, židovský původ má po otci.
Cesta do Palestiny je provázena řadou útrap, z několika plánovaných dní se protáhne na několik měsíců a nakonec emigrantům ani není do Palestiny vstup povolen, skončí v internačním táboře na Mauriciu.
Na knížce mě nejvíce zasáhlo opětovné uvědomění si, co všechno musely spousty lidí v poměrně nedávné minulosti zdolat, aby přežili, včetně toho, že například ani neměli možnost prožít nějaký intenzivní a silný milostný vztah, partnery si vybírali spíš racionálně z omezeného počtu svých blízkých přátel.
Trochu mě mrzelo, že z posledních dvou kapitol, odehrávajících se v roce 1968 a 1990, se nestaly celé díly knihy s tím, že cesta do Palestiny by se zkrátila na jeden menší díl, tak bych byla zřejmě spokojenější.
Celkově ovšem hodnotím vysoko, moc se mi líbí, jak autorka píše, jak dokáže vykreslit postavy i prostředí, nicméně Samotářky se mi pod kůži dostaly ještě o maličko víc než právě tento román.
Hodnocení: 4,5 * z 5 *
Téma zajímavé, zpracování nešťastné.
Skoky v letech a osobách mi prostě vadí. Souvislý příběh by knize slušel víc. Pěkně začít 1939 a 1990 skončit.
Všichni se bojí dát knize s tímto tématem nízké hodnocení, chválí její přesah. Osudy lidí, o nichž jsme ani nevěděli, že museli podniknout rok trvající cestu do neznáma, jsou jistě historicky zajímavé, ovšem kniha jako taková nic moc.
Následky toho, co jsme neudělali, i když jsme mohli, nás tíží víc než to, co jsme udělali.
Knížka popisuje události, o kterých jsem, přiznám se, neměla ani ponětí, takže jsem si ráda rozšířila obzory a dozvěděla se nové informace. I když mi trvalo dlouho, než jsem se začetla, a děj pro mě neměl takový spád, jaký jsem očekávala, cením si románu hlavně pro jeho historický přesah. Určitě by neměl upadnout v zapomnění.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) útěk Palestina kamarádky holokaust, holocaust přeživší holokaustu české rományAutorovy další knížky
| 2022 |  Samotářky |
| 2013 |  Šťastná kniha |
| 2019 | Láska pro samouky |
| 2020 | Hezčí svět |
| 2017 | Dobrá tak akorát |
Při čtení takovéhle knihy se člověk neubrání otázce, jak by se asi odvíjely osudy hrdinů, kdyby... nepřišel Hitler... nemuseli emigrovat... neztroskotala Patria atd. atd. I když postavy byly smyšlené, děj vychází ze skutečných událostí. Je těžké smířit se s tím, co se mohlo kdysi dít – a děje se v různých obměnách dosud. Jak muselo být pro rodiče chlapců a dívek těžké poslat svoje děti do neznáma, v naději, že válku přežijí v bezpečí, i když nikdo nevěděl, zda se rodiny po válce ještě shledají. Jak muselo být děsivé pro mladé uprchlíky, když se dozvěděli, kolik lidí z jejich rodin nepřežilo... z některých nepřežil již nikdo další.
Jsou události, které zasáhnou do života člověka nebo celé rodiny do té míry, že pak už nikdy nic není jako dřív. Těžký úraz, živelná pohroma, nemoc... Válka však poznamená mnoho lidí a mnoho rodin na celé generace. Všechny jistoty se zhroutí jako domeček z karet a základní práva – především právo na život – přestanou platit. Nechtějme to zažít!