Hotel Royal
Jan Folný (p)
Vítejte v Hotelu Royal! Je nám potěšením vás ubytovat v našich povídkách, črtách a mini situacích z prostředí luxusního londýnského hotelu. Podobně jako naše pokoje tak i naše příběhy mají různou velikost, různé naladění, v každém se budete cítit jinak. A podobně jako všechny hotelové chodby (úzké, tmavé, odlehlé a nepříjemné, ale i ty velké a majestátní) vedou do hotelové recepce, tak i jednotlivé části knihy vedou k něčemu většímu a sjednocujícímu. Nabízíme Vám pohostinnost, prvotřídní služby a zábavu, ale také úzkost, násilí a podivnost….... celý text
Přidat komentář


Jízda :-)
Autor vám nedovolí pustit knížku z ruky. Jakmile se zorientujete v ději, jste ztracení a autor si vás vodí tak, jak je mu libo :-)


Román? Spíš soubor povídek či fragmentárních vyprávění z prostředí luxusního hotelu. Toto je jediný sjednocující prvek celé knihy, jedině snad ještě popis různých zlodějen, praktikovaných různými zaměstnanci hotelu. Autor nepochybně toto prostředí dobře zná a zpočátku je popis, jak hotel funguje, docela zajímavý. S postupem času mi však další podrobnosti začaly připadat poněkud nudné. Stále jsem čekala, kdy se osudy dílčích hrdinů nějakým způsobem propojí, ale až do konce knihy se tak nestalo. Je pravda, že se občas některá z postav objeví v jiné povídce, ale bez nějaké významné příčinné souvislosti. Žádná hlavní postava, kolem níž se vyprávěné příběhy odehrávají, tam není. Rovněž chybí jakákoliv zápletka a její rozuzlení. Střídání literárních stylů a osob vypravěče (jistě záměrné) také není zrovna podle mého gusta. Přes ocenění, které kniha dostala, byla pro mne velkým zklamáním.


Tohle jsem si užil. Opět skvělá kniha pana Folného. Jeho styl mi vážně vyhovuje, čte se dobře a má i nápad.
Zde se trochu odchýlil od svého klasického tématu, i když okrajově v knize k nalezení je, což ale vůbec nevadí. Příběhy se prolínají, doplňují a vzájemně do sebe zapadají. Já si to užil.


Autor výborně píše, vtáhl mě do děje a čtení mě bavilo. Knížka je střípkovitá mozaika lidí spojených zaměstnáním s jedním luxusním londýnským hotelem. Moc dobře popsáno, hodně jsem se poučil, jak to v takových hotelích chodí, autor musí mít nesporně vlastní zkušenosti z tohoto prostředí. Oceňuji i chápavý vztah autora k různým postavám, které neodsuzuje ani neglorifikuje, bere je takové, jaké jsou. Trochu mi tam chyběl nějaký závěr nebo vyvrcholení děje, ale on je to také asi odraz toho, že v takovém hotelu nikdy život nekončí.


Touto knihou jsem se docela protrpěl. Na to, jak je krátká, mi trvalo neskutečně dlouho ji přečíst. Příběhy svázané hotelem Royal. V zásadě jsem poznal autorův styl, ale obsah mě vlastně vůbec nechytil. Místy až příliš experimentu na úkor srozumitelnosti. Možná knize uškodila i moje čtecí krize, která díky této knize ještě vzrostla. V průběhu jsem měl chuť několikrát knihu zahodit. Ale pořád jsem tak nějak doufal, že se to nějak zlomí a já pochopím skryté narážky a hloubku myšlenek. Nestalo se tak. Třeba u další knížky autora na shledanou... :)


Zajímavý styl, zajímavý přístup. 24 hodin (?) hotelové historie představuje autor na osobních dramatech jednotlivých zaměstnanců, ve kterých neotřele líčí jak jejich životy, tak situace vzniklé při jejich službě, včetně názoru supervizora, který jen tak mimochodem ve střípcích komentuje svůj pobyt v hotelu. Literární cenu týdeníku Reflex si autor za tuto knihu dle mého zasloužil.

Bohužel uplatňuji třetinové pravidlo. Po této délce mě kniha neoslovuje natolik, abych se rozhodl v ní pokračovat. Odpusť, Jíťo.
"...jsi přece host, ty si můžeš dovolit cokoliv. " Ach ano, to je krédo spousty hotelových hostů.
Profesionální deformace, jako recepční jsem knihu musela koupit. Chvilku mi trvalo najet na útržkovitý autorův styl, ale příběhy jednotlivých zaměstnanců byly opravdu ze života, chvilkami jsem si připadala jak v práci.