Hotel U mrtvého alpinisty
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13171/bmid_hotel-u-mrtveho-alpinisty-iiC-13171.jpg
4
106
106
Sci-fi skoro detektivní příběh o příhodách v hotelu, kde straší. Vysokohorský hotel se stává dějištěm napínavého střetnutí obyvatel cizí planety s pozemšťany. V hotelu straší. Je Bruno chlapec nebo dívka? Odříznuti od světa. Smrt v zamčeném pokoji. Mimozemšťané nebo gangsteři? Přeložil Jaroslav Piskáček.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1983 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Отель У Погибшего Альпиниста (Otěl U pogibšego alpinista), 1970
více info...
Přidat komentář
Celkem obyčejná detektivka. Až rozuzlení bylo typické pro styl psaní autorů. Nejlepší byla atmosféra na hotelu, zbytek až tak moc nezaujal.
Tak jsem přelouskal další knížku od bratrů Strugackých a musím uznat že Hotel U mrtvého alpinisty je definitivně jejich lepší dílko. Řekl bych že napsané je to líp než i jejich epický Piknik u cesty. Je to velmi zábavná detektivka co nemá konvenční řešení - taková sci-fi Agatha Christie. Autoři naplnily horský hotel až po strop unikátními charaktery a přimíchali duchy, lavinu, záhady a vraždu. To v kombinací s hutnou atmosférou dává vzniknout doopravdy solidnímu příběhu. Tak proč jsem nehodnotil pět hvězd? No, přece jenom mi tam pár věci vadilo. Líbil se mi naprosto brutální a temný konec, ale jak se k němu došlo bylo utrpení. Finále bylo zbytečně překomplikované a hlavní záporácí byly samozřejmě zlí kapitalisti (co taky jiného byste čekali od socialistické sci-fi). Další výrazné mínus je za anotaci. Na první straně knihy je celé shrnutí příběhu! Proboha proč? Prakticky to vyzvoní čtenáři všechno. Nevím jestli si editoři mysleli že socialistický člověk nepotřebuje záhady, ale mě to tu knihu docela zkazilo. Nu co, stejně doporučuju. Kdybyste od Strugackých měli přečíst ještě něco jiného než Piknik U cestu tak je tahle knížečka.
Je skoro škoda, že Strugackí píšu sci-fi.
Dokážu svoj svet zaplniť úžasnými týpkami a postavičkami, ktoré sú ako živé a veľmi ma bavia. Sci-fi pointy sú často slabšie ako zvyšok a skoro až zbytočne kazia dojem. Napriek nedostatkom by som si to však kľudne prečítala druhýkrát.
Ačkoli – co se data vydání týče – dělí Alpinistu (1970) a Piknik u cesty (1972) pouhopouhé dva roky, kvalitativně jsou od sebe tahle dvě díla vzdálena tisíc světelných let.
Mulderka to (shodou okolností zrovna dneska) ve svém komentáři vyjádřila zcela pragmaticky: nic extra!
Dvě třetiny knihy je to taková trochu staromilská, nikam nespěchající hra na záhadu zamčeného pokoje, několikačlenná společnost nacházející se v uzavřeném prostoru (v tomto případě horský hotýlek odříznutý od světa spadlou lavinou), podivní lidé s podivnými vztahy v kombinaci s nemožností úniku neboli klasická výchozí premisa – ať se podíváte na jakoukoli světovou stranu, všude na tenhle typ detektivek narazíte, nemá cenu zdržovat se vyjmenováním příkladů (že, paní Christie?). Jenže v závěrečné třetině se něco pokazí a my se dostáváme do víru bláznivé grotesky, (SPOILER) z temných koutů skříní vylezou přízraky války, Hitlera, hákových křížů, bankovních loupeží a dokonce (možná) mimozemských bytostí – a všechno to splyne v bizarní, nesourodý slepenec, který v závěrečném resumé musím chtě nechtě označit nálepkou VELKÉ ZKLAMÁNÍ. 3*, ani o milimetr více (a to jen z úcty k autorům).
Hele, já vím, že Strugačtí = klasika, že si jich před pár desítkami let pochvalně všimli i za poctivě zadrátovanou železnou oponou... leč za tuhle reputaci určitě nevděčí Hotelu U mrtvého alpinisty.
Bráchové se rozhodli, že si trochu orazí od SF světa Poledne a střihli si pokus o jakousi detektivku ze současnosti. Lehce ve stylu Agathy Christie zavřeli do zasněženého horského hotelu partičku lidí (?), jednoho detektiva a pro začátek jednu mrtvolu (?). A teď jak z této "neotřelé" zahajovačky uklohnit něco doopravdy zajímavého.
Bez dlouhého zdržování : nic extra to nebylo. A může za to v první řadě styl psaní a ich-forma. Hotel a jeho hosté se nacházejí kdesi v západní Evropě, Strugačtí se ale neobtěžovali jazykově tomuto faktu přizpůsobit a vyprávějí svým typicky ruským rozvleklým "holoubkoidním"
způsobem.
Což do poměrně solidně klaustrofobicky husté atmosféry zapadá asi jako častuška na rockový fesťák.
A když se konečně dovlečeme k rozuzlení, s úlevou, že to mám za sebou, odhazuji Hotel v dál a mířím si spravit chuť třeba Broukem v mraveništi.
Ne vždy se vše povede. I když jste v jiném žánru elita.
Taková pohodovka z knihobudky na odpočinkový odpoledne, když chcete zabít čas a nechce se vám rozečítat nic dlouhýho. Od bratrů Strugackých jsem čekala víc, asi jako každý rozmlsaný Piknikem. Tohle bylo něco jiného. Trosku naivní scifi zabalená do detektivního hávu s překvapením v závěru. Něco se tušit dalo (prostinká krásná dáma), něco překvapilo víc. A přiznám se, že některé věci jsem tak docela nechápala, kupříkladu mi unikal smysl té mystifikace s Děťátkem. Ale což. Špatné to nebylo, no a že si z toho člověk hned nekecl na zadek, to nevadí.
Hotel U mrtvého alpinisty by se dal označit za klasickou detektivku se záhadou zamčeného pokoje, kdyby ovšem autory tohoto kusu nebyli bratři Strugačtí. Ti obsadili hotýlek v údolí Trychtýře pitoreskní směsicí lidí, v čele s inspektorem Petrem Glebským, izolovali je od světa a začali s nimi hrát podivuhodné hry, které zčistajasna obrátí všechno vzhůru nohama. Strugačtí si v tomto přístupu libují a je jen na čtenářích, zda jsou ochotni jejich eskapády akceptovat. Bohužel občas se jim příběh malinko vymkne z ruky a pracně budovaná tajemná atmosféra vezme za své ve smršti nepravděpodobných událostí, které se na čtenáře vyvalí ze stránek jako povidla a slepí všechno se vším. Něco takového se děje i v hotelu U mrtvého alpinisty. Jako by si bratři chtěli zkusit kriminální žánr, ale pak se lekli, co by to udělalo s jejich pověstí předních tvůrců vědecko-fantastických románů, a tak otočili o sto osmdesát stupňů. Z bombastického závěru je tak skřípající drezína, která se tak nějak netrefila na koleje a skončila v závějích sněhu, obklopujících hotel U mrtvého alpinisty.
K dočítaniu som sa musel donútiť. Väčšinou ma to ohromne nudilo, miestami som sa strácal v deji, celkovo veľmi slabé. Dokončil som to výhradne z úcty k Pikniku.
Úplně nechápu slabé hodnocení kolegů pode mnou, mně se to líbilo moc. Celou dobu zábavně a pečlivě stavěný příběh, kdy člověku není a nemůže být jasné co se děje. Podivné, nevysvětlitelné záhady, atmosféra vysokohorského kotle zasypaného lavinou, dobré jídlo a detailní popis, co všechno kdo vypil. Čtivá hříčka, která neztratila nic ze své poutavosti ani koncem formou všeshrnujícího epilogu. Já se příjemně bavil a i když by si to zasloužilo asi o hvězdičku méně, dávám plný počet, abych zvýšil rejtyng této knížečce, která se vleze do kapsy a ležet někde u vody, tak to zhltnu naráz. To, co se nepovedlo Lemovi v jeho pokusech s detektivním žánrem - Vyšetřování a Rýma - to se podle mne Strugackým povedlo velice dobře.
Strašně zvláštní kniha - prvních sto stran je to komorní detektivka v horském hotelu, zcela očištěná od vnějších vlivů, a posledních pár desítek stran se najednou úplně změní žánr, ovšem ze sci-fi si to vypůjčí sotva kulisy. Najednou se člověk dozvídá o mimozemšťanech, fašistech, senátorech, politických bojích... a zatímco nejdřív bylo všechno relativně sevřené (nakolik je to u detektivky možné), najednou musí autoři slovy hlavního hrdiny vysvětlovat pomalu celosvětový kontext. Potenciál celkem zajímavého nápadu vyprávět příběh mimozemšťana, který se zaplete do problémů na naší planetě, z pohledu obyčejného pozemšťana (vlastně otočení pohledu oproti o rok starší Levé ruce tmy od Le Guinové) je prakticky nevyužitý, protože první dvě třetiny příběhu se mu vlastně vůbec nevěnují, a na těch posledních pár desítkách stran už to bohužel působí nepatřičně. Dvě hvězdy za těch sto stran detektivky, konec mě hodně zklamal.
Hodně zvláštní kniha, kterou jsem dočetla jen díky tomu, že v práci nebylo do čeho píchnout. V postatě jsem většinu doby nechápala, co se děje a jestli to mám vůbec brát vážně.
Nebudu-li počítat nějaké ty povídky v antologiích, tohle je první delší věc od bří Strugackých, co jsem četl. A tak nějak trochu nevím, co s tím. Špatné to nebylo, bylo to místy zábavné, docela dlouho tajemné (v podstatě takové rekreační krimi), s překvapující pointou (tedy překvapující, to si člověk nesmí přečíst anotaci na knize, která to vykvákne všechno dopředu). Jenže mi to přišlo slabší jako komedie, jako krimi i jako sci-fi, možná ta snaha nacpat tam všechno tohle to pokazila, protože ani jedna z těch linií není dost strhující.
Slabší Strugačtí, ale vtipné dialogy a detektivní atmosféra z ní dělají příjemnou knihu i tak.
Tuhle knihu jsem moc nepochopil!Ze čtyř pětin docela nudná detektivka,poslední pětina sci-fi.Navíc z gangsterů se vyklubou fašisti a hitlerovci,kteří zneužili chudáky mimozemšťany... Čekal jsem tedy od knihy vysoko hodnocených bratrů Strugackých mnohem víc!
Ponurý a smutný příběh. Hlavní hrdina jedná v zápalu spravedlnosti, ale je to v pořádku?
Tato detektivka byla takový slabší průměr