Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
2970
2970
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
O tom, jak je tezke rozloucit se s necim, co mate radi a i kdyz to radi nemate, jste na to zvykli. Nema to moc dej, ale je to skvele napsane.
Co všechno se dá najít v lese?
Tahle kniha je především o smíření, odpuštění a nových začátcích.
I přesto, že nás tíseň a zoufalství provází po celou dobu čtení, oceňuji jakým způsobem bylo téma zpracované. Bez příkras, zároveň citlivě a místy i s humorem, jak to Viktorie umí. Díky tomu se stala jednou z mých nejoblíbenějších autorek.
Bavily mě pasáže vykreslující krásné šumavské lesy a popisy hub.
Skvěle napsané! Ještě lepší než Anežka, i když některá témata jsou podobná (dysfunkční rodina, traumatizované dítě). Nad chováním postav jsem sice často kroutila hlavou, ale všechno to bylo velice realistické a uvěřitelné. Třeba Sářina matka... Jak mohla být tak bezohledná vůči vlastnímu dítěti? Ale v kontextu její submisivní povahy a nerovného vztahu s velice dominantním (vzdělaným, uznávaným, bohatým...) mužem to dávalo smysl. Taky se mi moc líbilo, jak autorka pracovala s metaforou podhoubí. A pasáže o houbaření jsem si užívala, i když žádná vášnivá houbařka nejsem.
Tahle kniha se do mě fakt šíleně zaryla. Fakt jsem nečekala , že to bude takový brutus. Těžké čtení, ale rozhodně minimálně za 5 hvězdiček.
Na první pohled celkem jednoduché čtení. Opak je ovšem pravdou. Tohle vůbec není milá oddechovka na podzimní sychravé odpoledne. Je to drsná, syrová a zvláštní kniha. Jsem ráda, že jsem ji četla v létě, když bylo krásně a svítilo slunce.
I přesto je to však skvělá kniha, kterou za sebe velmi doporučuji. Ale samozřejmě to není četba pro každého. Sářiny vzpomínky na dětství jsou drsné, neměla to snadné. Doteď mám z knihy smíšené pocity. Hodně se mě tato kniha dotkla, neboť i v mé blízkosti byl donedávna někdo psychicky nemocný. A nebylo to snadné.
Ale abych nebyla jen depresivní, autorka v knize krásně popisuje šumavskou přírodu a houby. A jelikož celá Šumava je moje srdcovka a houby mám taky moc ráda, tohle mě naopak při čtení těšilo.
Tato knizka bola pre mna silne kafe.. ale vyborne napisane! Myslim ze nad nou budem premyslat este nejaku dobu.
Při čtení jsem měla pro Sáru pochopení a rozuměla jsem, proč se rozhodla žít, tak jak žije... Jen mě mrzelo, že jí utíká život a ona spíš utíká před tou svou bolestí a traumatem, nebojuje s tím a žije jako poustevník duševně, ale i fyzicky... Měla jsem chuť jí říct: Ale co dál? Celý život máš před sebou... Depresivní, ale velmi čtivý příběh, zůstává mi v paměti i po čase.
Silný příběh. Kniha, která mě naprosto pohltila. Styl psaní autorky je mi velmi blízký. Konec příběhu je zajímavý, i když hodně otevřený. Rozhodně stojí za přečtení!
Další zvláštní kniha Viktorie Hanišové!
Viktorie je bezpochyby jednou z našich nejlepších současných autorek. Kniha je napsána velice citlivě a houbařská linka je naprosto skvělá. Věřím, že se toho i spoustu přiučíte. Zároveň oceňuji náznakově vykreslený životní příběh hlavní hrdinky a konec, který ve Vás zůstane ještě dlouho. Jde opět o originální počin. Těším se na její další knihy. Autorka je sázka na jistotu.
Houbařka je kniha, která mluví o běžných denních činnostech dívky, za nimiž se skrývá silný příběh.
Po dočtení jsem si přála pokračování, ale s odstupem času hodnotím, že v knize je přesně to, co má být a pokračování by bylo nadbytečné.
(SPOILER) Smutný příběh, neřešená traumata. Proč??? Jak se může vlastní otec takto zachovat? Matka? Jak mohla být tak sobecká? Kniha ve mně vyvolává plno otázek a konec na ně neodpoví... Nemám ráda otevřené konce příběhů, ale tento jsem si domyslela pozitivně :).
Achjo Hanisova, co mi to delate? Zase zajimavy konec, posledni myslenka je jako facka. Kdyz to dopadne takhle, o cem jsem to cetla celou tu dobu? Netusila jsem o cem kniha bude a prekvapilo me, kudy se dej vyvijel. Behem cteni jsem soucitela s hlavni postavou, ale zaroven jsem k ni nejak nedokazala prilnout.
Nádherná kniha. Autorka umí krásně a velmi silně popsat pocit hl. postavy. Ze začátku jsem se do knihy sice nemohla začíst a všechno se mi tak nějak motalo, později se vše, ale spravilo a dnes jsem velmi vděčná, že jsem knihu neodložila.
Sisi je velká bojovnice, kterou zrazuje vlastní hlava. Krásně se zde ukazují promlčená rodinná traumata, vztahy a vnímání rodinných příslušníků.
Knížka se mi líbila, četla se mi dobře, velmi rychle mne vtáhl děj. Akorát jsem možná čekala trošku jiný konec. Přišlo mi to na konci takové neuzavřené, co bylo dál s hlavní hrdinkou, kromě toho, že se rozhodla už nikdy nejít na houby.....
Fakt mě to bavilo... čtivé to bylo a navíc jsem se toho hodně dověděla o jedlých houbách. Taky je tak zná a sbírá sama autorka???
Bohužel patřím k menšině, kterou kniha zklamala. Právě i díky hodnocením jsem očekávala víc: větší drama, víc děje, více charakterni hlavní postavu, silnější závěr atd. Prostředí Šumavy i houbové informace mě bavily, ale to je málo. Trauma bylo příliš brzy předvídatelné a příliš lehce nastíněné, hlavní hrdinka měla nulový vývoj, všechny vedlejší postavy snad kromě matky byly jen zběžně načrtnuty. To vše způsobilo, že mě kniha nebavila číst a docela dlouho jsem u ní zkejsla. Škoda, s více emocí a děje by to bylo lepší.
Todle teda bylo něco, kniha je skvěle napsaná - dost reálně a já ji baštila po celou dobu čtení a navíc, když jdu teď na houby tak si na ni vzpomenu. Doporučuji
Kniha mě vtáhla a já ji četla furt. Moc dobře napsaná, skvěle vystavěný příběh.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Rozhodl jsem se přečíst něco, co "četli už všichni". A rozumím, proč to všichni četli. Houbařka je kniha, kterou nelze jen tak opustit, odložit, přestat číst. Já v něm nacházel především neuvěřitelně dokonalý jazyk a styl, jenž jsem dlouho už neviděl. Taková prozaická poetika. A přestože příběh života houbařsky na lesní samotě není ve své podstatě primárním dějovým prvkem, pro mne to bylo to nejlepší. Je to kniha o temných stránkách života, které se ne vždy dají napravit, o spravedlnosti, která je "slepá", o nemožnosti vše odpustit a napravit... Doporučuji...