Rekonstrukce přehled
Viktorie Hanišová
Přežít ještě neznamená žít „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech okolo. Eliška se zrodila z vraždy. Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Do té doby přitom vedli průměrný život, v němž nic nenasvědčovalo nadcházející tragické události. Nenašel se ani žádný dopis na rozloučenou, svědkové posledního dne zamlklé matky s dítětem si pořádně ničeho nevšimli. Eliška proto vyrůstá s desetiletou prázdnotou místo dětství, kterou se v dospělosti rozhodne objasnit. Proč to matka udělala? A proč ji nevzala s sebou… V pořadí třetí román úspěšné prozaičky Viktorie Hanišové je o přitažlivosti prázdných míst, o podmanivosti pádu do temnoty. Občas stačí málo, třeba snaha najít životní rovnováhu — a člověk se znenadání kýve nad propastí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rekonstrukce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (426)


Co za svůj život zrekonstruujete? Byt, dům, verandu, kuchyň… A co kdybyste zrekonstruovali celý svůj dosavadní život?
Hlavní hrdinka Eliška žije u své, ne zrovna příjemné, tety a snaží se dopátrat, proč tady skončila. Její matka zabila jejího bratra a poté i sebe. Jen Elišku nechala ve spárech života plného otázek a nepochopení. Bez důkazů, bez svědectví, Eliška se snaží najít alespoň náznak objasnění této tragédie. Nicméně bez dopisu na rozloučenou se asi bude celý svůj život jen snažit o rekonstrukci toho, co se stalo…
Rozjezd knihy, téma, styl vyprávění, to všechno mě moc bavilo. Ke konci už se jednalo o vleklé, nikam nevedoucí plácání se na místě a ztratilo to veškerý spád.


(SPOILER) Chvílemi to bylo na 5*, chvílemi na 3*. Nadupaný začátek se postupně měnil ve zdlouhavé pátrání, které vlastně nevedlo nikam a nedozvěděli jsme se o moc víc, než jsme věděli od začátku. Autorka rozhodila několik zajímavých odboček v ději, které nakonec nikam nevedly. Byla jsem zvědavá, kdo nosil na hrob květiny, kdo byl tajemný muž na fotografii a nějaký opravdový důvod, proč by Eliščin otec dceru navždy opustil. Hodně jsem si slibovala právě od jejího setkání s otcem, které jsem ale nakonec ani nepochopila. Škoda, že si kniha neudržela tempo.
Související novinky (2)
50 nejčtenějších knih minulého roku (2019)
27.02.2020
Knižní novinky (18. týden)
28.04.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rekonstrukce v seznamech
v Právě čtených | 17x |
v Přečtených | 2 405x |
ve Čtenářské výzvě | 510x |
v Doporučených | 53x |
v Mé knihovně | 405x |
v Chystám se číst | 566x |
v Chci si koupit | 106x |
v dalších seznamech | 9x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
sebevražda rodinné vztahy psychologické romány posedlost (obsese) psychická traumata rodinná tajemství vyrovnání se s minulostí ztráta blízkýchAutorovy další knížky
2018 | ![]() |
2015 | ![]() |
2019 | ![]() |
2022 | ![]() |
2020 | ![]() |
Četla se skvěle, jen mě mrzí, že jsem se nedozvěděla rozuzlení, ale chápu, že o tom to nakonec zase tolik nebylo ikdyž vlastně nejvíc.