Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
3065
3065
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Čtivá&šokující. Tenhle typ “rodičovství” opravdu nechápu. Oba bych propleskla. Já být v kůži matky, tak bych otce minimálně přizabila, sbalila děti a pakovala se pryč. Ale zavírat nad tím oči, dělat, že se nic neděje a nebo nedejbůh, když to ještě dávají za vinu tomu dítěti. Hnus. Takovéhle zpackané dětství/dospívání a vlastně celý život si žádné dítě nezaslouží. Sisi bych přála, aby se mohla znovu nadechnout&začít konečně žít. (ps. ani jsem netušila, že existuje tolik druhů hub!:))
Má první kniha od autorky a už teď vím, že nebude poslední. Nevím jak knihu rozdýchám. Styl psaní mi sedl i když tam bylo pomálu přímé řeči. Miluji houbaření a žasla jsem kolik toho vlastně nevím. Nejvíc mě ovšem zasáhl osud Sisi, chvílema mi bylo zle z toho čím si procházela. Byla na vše sama, sotva přežívala a přesto v sobě našla sílu každý den vstát a jít na houby. Líbilo se mi, že jsem se vše dozvídala postupně a každou kapitolou tak poznávala její životní a krutý příběh. Ještě dlouho na ni budu myslet na ni a na všechny ženy, dívky a děti kteří si procházejí tím stejným.
Kniha Houbařka bylo moje první setkání s touto autorkou. Svým psaním mi připomíná tvorbu A. Mornštajnové. Je to příběh, který pozvolna plyne a přináší různá životní tajemství. Z mého pohledu to je depresivní, velmi silný, zajímavý a čtivý příběh, který vede čtenáře k přemýšlení nad ním.
Sbírání hub je i moje vášeň, bohužel oproti hlavni hrdince znám tech hub zoufale malo, a kdyz si nejsem jista, radsi je neberu. Děj je moc pěkný, ctivy. Osud hrdinky je zoufaly a tezko bych z nej nacházela lepsi cestu ven. Vadi mi uplne otevřené konce deje, ale spisovatelce tu zrejme vyhovovalo, tak respektuji.
Čtivá kniha s těžkým tématem. Velmi realisticky podáno - někteří níže si stěžují, že “to” nebylo dostatečně popsáno a právě pro ty by kniha měla být lekcí, že i po sexuálním zneužití může dívka zůstat “poslední pannou ve třídě” a trauma to nijak nezmenšuje. Stejně tak odezva matky - je to naprosto typická reakce mnoha žen, které zjistí, že jejich dcera je zneužívaná jejich partnerem. Jednu hvězdu strhávám za pro mě poněkud nejasnou roli bratrů a také trochu proto, že mi v knize “něco” chybělo. Neumím přesně popsat co, ale přestože jsem knížku zhltla jak malinu, mám dojem, že od autorky si ráda na dlouhou dobu odpočinu.
Výborně napsaná kniha, která se četla velmi dobře i přes vážné, těžké a citlivé téma. Příběh měl skvělou atmosféru, úplně jsem cítila vlhkost lesa a vůni hub. Kniha mi také připomínala Do tmy, ale Houbařka mi přišla taková civilnější. Styl autorky mi sedí. Těším se na další knihu.
Táto kniha ma dostala. Na konci zostal smútok a bezmocnosť z ťaživej atmosféry celej knihy, kde sotva nájdete svetlé momenty. Výborné čítanie od ďalšej skvelej českej autorky. Ani sa mi nechce viac písať, musím to chvíľu spracovávať.
Konec tam je. Už nepůjde na houby..., protože odjíždí do Prahy za Vojtou. Jedním z důvodu je, že se rozhodla vrátit vypůjčenou knihu do knihovny. Rozhodla se vystoupit ze svého dosavadního života, jak z múzea, východem..
Moc hezky napsané, styl autorky mi "sedne" i když se nejedná o lehké téma. Napsáno tak citlivě a pocitově, velmi osobně. A houbaření jsem si úplně užívala.
Moje první kniha od této autorky. Dostala jsem ji jako dárek a podle popisu na obalu by mě nejspíš nezaujala, popis totiž dost zanedbává charakter a potenciál této knihy. Moc se mi líbil autorčin postup, který postupně odkrývá jednotlivé střípky - trochu mi to připomnělo Tiché roky Aleny Mornštajnové.
Zklamání mě čekalo až na konci, když jsem celou knihu s hrdinkou "prosympatizovala" a nakonec jsem měla pocit nedokončení. Uvítala bych konec, který naznačuje budoucnost, která Sisi čeká.
K Houbařce jsem se dostala přes knihu Do tmy od Bolavé. Někdo tam v komentářích zmiňoval, že jsou si knihy podobné, tak mě to navnadilo (a tímto děkuji). Knihy nezklamala. Jde o poměrně tíživé čtení, které příliš příjemných pocitů nezanechalo, ale i takovou literaturu mám ráda. Námět zajímavý, zpracování poměrně kvalitní, dobře jsem si početla (ovšem přiznám se, že zatímco Bolavou a její příběh jsem si zamilovala hned, tady to natolik citové nebylo).
Je to moje první kniha od této spisovatelky a už jsem si koupila další dvě (Anežka, Rekonstrukce). Až nyní konec příběhu, který byl takový zkrácený a divný, se mi knížka moc líbila.
Balzám na duši - tahle kniha..i přes to, že se postupně odkrývají hrozné skutečnosti.. Román jsem přečetla jedním dechem!
Dočteno za 24 hodin a pořád se z toho nemůžu vzpamatovat... Jak je možné, že se toto děje! A děje se to, nedělám si iluze. Mně narozdíl od ostatních komentářů Sára sympatická byla, tu hrůzu,co prožila si nechci ani představovat. Dlouho potrvá než knihu dostanu z hlavy. Jednu hvězdu ubírám za konec... chybí mi tam.
Tak mě napadá, vydal vůbec Host někdy nějakou špatnou knihu? Jestli jo, zatím jsem se s ní nesetkala. I Houbařka je dobrá, čtivá, zajímavá, gradující a poodkrývající tajemství kousek po kousku až do konce, a to já mám ráda, když mě autor dokáže udržet zvědavou.
Myslím si,že kniha mohla bych spíše povídkou pro teenagery. Neustále popisy hub a následně útržek života hlavní hrdinky
Mně se kniha velmi líbila, byť není o líbivých věcech, jazyk, metafory, atmosféra, přečetla jsem ji rychle, protože jsem byla zvědavá, jak to se Sárou a její rodinou dopadne. Konec mohl být rozvitější, ale i tak dávám plný počet. Zajímavé byly informace o houbách, na které moc ráda chodím, i když patřím do kategorie víkendových sběračů pouze molitanových hřibů :-)
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Na tuhle knihu jsem se chystala pěkně dlouho. A měla jsem si ješte počkat, tohle totiž není letní dovolenkový čtení. Přečetla jsem to radši rychle, ať se toho zbavim, i když mě to děsně bavilo a děsilo zároveň. Nečekala jsem tak těžkej příběh, odkrejval se pomalu, postupně, ale o to víc dělal hluboký rány. Když Sára utíkala do lesa, utíkala jsem s ní a naprosto chápala, byl to odpočinek před další kapitolou, kde se zas odkreje nějaká bolest. Skvěle napsaný.