Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
2971
2971
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
Uff...tohle bylo něco. Po Anežce, která se mi velmi líbila (ačkoliv její téma je stejně tak ponuré jako v tomto případě) jsem šáhla po Houbařce, takže se pro mě jedná o druhé setkání s autorkou. A opět to bylo brilantní, dokonce lepší jak Anežka. Z vyprávění na vás sahala ponurost, deprese, sem tam světlejší chvilky ze života hlavní protagonistky Sisi. Intimní sonda do vyprávění o její rodině a o tom co ji poznamenalo do konce života. Při čtení mi jí bylo neskutečně líto a bylo mi do breku. Jazykově je kniha napsaná neskutečně čtivě, přímo čtenáře vtahuje do celého komplikovaného příběhu a napíná ho, co se bude dít na dalších stranách. Za mě naprostá spokojenost i přes smutné téma knihy. 5*
Krásná, ale velmi smutná kniha. Neumím si představit, že bych byla v roli Sáry - Sisi.. doporučuji přečíst.
Moc smutný příběh. Přestože Sára na dobu svého dětství, před tím, než se TO stalo, vzpomíná v dobrém a s láskou, je jasné, že tam bylo od počátku něco hodně špatně. Slabošská matka a nepříliš inteligentní bratři, manipulovaní dominantním otcem. Hlavně, aby byl zachován společenský statut rodiny. Hnus.
Kniha nekončí happyendem, není divu, to ani nelze. Celkově se mi kniha líbila už jen proto, že jsem vyrostla v Plzni, mám ráda Šumavu, znám popisovaná místa a taky ráda sbírám houby.
Téma knihy je těžké, drsné.. čekala jsem nějaký obrat k lepšímu, byť jen drobný. To že se hlavní hrdinka plácá u dna a zjevně pro ní není cesty ven. Kniha mi přišla depresivní. Mám tři dcery a představa takových křivd je pro mě těžko stravitelná, čímž nechci zpochybňovat, že by byla nereálná.
Tato kniha je spíše určená pro ženy. Jedná se o první knihu, kterou jsem přečetl od této autorky. Knihu hodnotím pozitivně. Myslím si, že kniha stojí za přečtení, což dokazuje vysoké hodnocení čtenářů. Kapitoly jsou krátké, střídá se minulost s přítomností. Knihu jsem přečetl na jeden zátah.
Hlavní postavou je Sára, která se živí sběrem hub. Sára je výbornou znalkyní hub, které prodává do místního hostince. Pobírá částečně invalidní důchod, žije skromně, a ač se snaží nalézt práci, nedaří se jí to. Zajímavé bylo také to, že provázela turisty lesem, povídala jim o houbách, a pokud cestou nějaké nalezli, tak je posbírali. V knize se dočteme také o její rodině a studiích na střední škole, dočteme se o chlapcích, se kterými tráví čas a dočteme se o dalších příhodách, které Sára prožije..
Během četby jsem z různých náznaků vyvodil, co se přihodilo Sáře a s čím se nemůže srovnat. Úplně mě z toho zamrazilo! Říkal jsem si, jestli jsem to správně pochopil a nakonec se ukázalo, že jsem měl pravdu. Bylo to otřesné! Měl jsem vztek a nemohl jsem se dívat na to, jaký postoj někteří lidé zaujali, nechápal jsem to!! Nejsmutnější na tom všem je, že podobné případy se mohou odehrávat v reálném životě, což je smutné.
V minulosti jsme občas navštívili les a sbírali jsme houby. Sbírali jsme jen ty houby, které jsme znali – většinou praváky, křemenáče, suchohřiby, lišky. Jiné houby jsme raději nedávali do košíků, abychom zbytečně neriskovali naše zdraví. :)
Autorka se chopila velmi závažného tématu. Vystavila zajímavý a poutavý příběh. Hltala jsem každé slovo a čekala, jak to dopadne... Googlila popisované druhý hub, viděla před sebou šumavský les... Ale nějak autorce její postavy nevěřím... Sisi a Vojta pro mě ožili, postavu matky a bratrů ale autorka až zesmešňovala. Odbíhání do špajzu apod. Místo reálných postav pro mě byli spíš karikaturami. Konec mě pak docela zklamal. Doporučuji přečíst! Vracet se nebudu.
Zajímavá kniha. Jsem poměrně nadšený houbař, takže pasáže o houbách pro mě byli vítané, poučné a zajímavé. K samotnému příběhu. Děj se točí kolem činu, který je zvrácený a pro naprostou většinu lidí nepochopitelný.
A zajímal by mě názor vystudovaného psychiatra na popsané reálie z léčebny.
Kniha se mi velice líbila a rozhodně mě nezklamala. Přečetla jsem ji jedním dechem během dne. Tahle kniha vás zasáhne. Nutí vás pokračovat ve čtení až do konce! Jen mi trochu vadí, že konec byl celkem useknutý.
Knihu som prečítala za jeden deň, tak som si nechala dojmy z nej trochu odležať s tým, že možno zvýšim hodnotenie. Nezvýšim, žiadne dojmy vo mne nezostali.
Nejenže Sisi byla zacyklená sama v sobě, v minulosti a v houbách, občas mi přišlo, že se zacyklila i sama autorka. Nevím, jestli se snažila nahonit stránky, ale hluchých míst jsem našla v knize víc než dost.
Ale to nemění nic na tom, že se jedná opět o naléhavé téma a ač zpracované pouze v náznacích, čtenář nemá vpáleno nic přímo, postupně si sám odkrývá střípky.
Prostředí Šumavy a lesů je moje domácké, takže mi chvílemi přišlo, jak kdybych Sisi znala a po houbách lezla s ní.
Jsem moc ráda, že v Čechách ještě někdo dokáže napsat reálnou knihu, z reálného prostředí a s lidskými problémy, které jsou všude kolem nás.
Líbil se mi autorčin styl psaní, silný příběh... vkusně a nenásilně odlehčený houbařením :)
Docela dlouho mi trvalo než jsem se propracovala k jejím knížkám. A teď mě to mrzí, že tak pozdě. Výborně napsaná knížka o něčem, pro mě nepochopitelném, co rodiče můžou dítěti udělat - otec činem, matka nečinem a ignorantství sourozenců. Chtělo se mi Sisi tak hrozně pomoc - za beznaděj a nepochopení....
Tak tohle bylo... :-O Top kniha od české autorky, ráda si přečtu i její další knihy. Ale nečte se to dobře, to ani náhodou. Ne kvůli stylu psaní, ten je skvělý, ale ten příběh... Z něj mrazí. Moc. Určitě doporučuji.
O této knize nevím moc co si myslet. Kniha byla čtivá, ale přišla mi pořád dokolečka. Na jednu stranu chápu hodnocen plným počten hvězd, ale na druhou stranu nevím no... Rozhodně nelituji, že jsem si ji přečetla a chystám se i na další. Dala bych asi tak 3,5 - 4*.
Sisi, osamělá a paralyzovaná svým trápením, obětní beránek své rodiny. Smutný a zároveň realistický příběh jedné z mnoha. Bohužel.
Neskutečně smutný, ale zároveň krásný příběh. Paní spisovatelka Hanišová má nádhernou vyprávěcí schopnosti a zároveň umí popsat věci pravými jmény. Líbilo se mi vzpomínání prolínající se s přítomností. Je hrozné, jak může silné trauma v minulosti zničit člověka do základů. Sářiny rodiče mě neskutečně iritovaly a časem jsem si k nim vytvořila vyloženou nenávist, bratři na tom byli stejně. Bylo mi jí líto a zároveň jsem ji obdivovala. Je to skutečně čtivá a poutavá kniha se silným příběhem, na tu nelze jen tak zapomenout.
Skvělé, ještě jednou skvělé!!! Druhá kniha téhle autorky a opět pocit, že stojí za to ji číst!!
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Kniha me bavila... hlavně teda kvůli tomu, že byla z mého rodného města...
Sára to neměla vůbec lehké...